Naopak studenti absolvující v recesi se musejí smířit s nástupem 

do horších pozic, najdou-li vůbec 

místo. Jejich životopis pak nepůsobí tolik prestižně.

Náboroví pracovníci okolnosti neřeší a z životopisů vyvozují schopnost 

nebo neschopnost. Efekt „nástupní 

smůly“ přetrvává až deset let.

ZLATO VE ZLATO

Studenti a zaměstnanci HR oddělení nejsou jediní, kdo neumí 

odfiltrovat vliv náhody na úspěch. 

Představte si, že jste majitelem 

zlatnictví, které za vás už léta 

plně řídí provozní. Loni obchodu 

narostly tržby o deset procent, což 

jsou asi dva miliony korun. Jak 

velkou odměnu by si provozní 

zasloužil? Než odpovíte, měli byste 

položit jednu podstatnou otázku: 

jak rostly tržby v maloobchodě, 

případně ve zlatnictvích, ve vašem 

městě či v celé zemi? Bude-li 

totiž průměrný růst tržeb dvacet 

procent, váš provozní jen pasivně 

pluje na vlně utrácení a nebyl ji 

schopen využít ani z poloviny. 

Američtí ekonomové Marianne 

Bertrandová (původem z Belgie) 

a Sendhil Mullainathan (původem 

z Indie) poukázali na všudypřítomnou „iluzi úspěchu“ – sklon akcionářů či majitelů firem nerozlišovat, 

co skutečně vedlo k ziskovosti 

jejich firem, a odměňovat manažery za samotné pozitivní výsledky. 

Výrazně roste celý sektor. Nečekaně 

zeslabil měnový kurz, takže firma 

získala ze stejných tržeb v zahraničí 

vyšší tuzemský příjem. Nebo získala 

odškodné v případu iniciovaném 

předcházejícím vedením. Takové 

události nejsou manažeři schopni 

ovlivnit, přesto za ně získají bonusy.

CITOVANÉ STUDIE

B. MILANOVIĆ: Global Inequality of Opportunity: How Much

of Our Income Is Determined by

Where We Live? Review of Economics and Statistics, vol. 97

P. OREOPOULOS, T. VON WACHTER A A. HEISZ: The Shortand Long-Term Career Effects

of Graduating in a Recession.

American Economic Journal:

Applied Economics, vol. 4

M. BERTRAND a S. MULLAINATHAN: Are CEOs Rewarded

for Luck? The Ones Without

Principals Are. The Quarterly

Journal of Economics, vol. 116

D. GROMET A KOLEGOVÉ:

The Politics of Luck: Political

Ideology and the Perceived

Relationship Between Luck and

Success. Journal of Experimental Social Psychology, vol. 59

KLIKAŘI TÁHNOU

Abychom exaktně prokázali, že 

lidé přeceňují výsledek a ignorují 

náhodné vlivy, uskutečnili jsme 

s kolegy z Fakulty podnikohospodářské na Vysoké škole ekonomické pokus, který iluzi úspěchu 

otestoval ad absurdum.

Když hráči uhodli, jaká strana 

mince padne, získali 100 korun, 

a když se netrefili, nedostali nic. 

V pěti hodech tedy pár šťastlivců 

vydělalo pětistovku, jiní měli smůlu a netrefili nic. Naprostá většina 

vydělala mezi 200 a 300 korunami, 

jak se sluší na náhodný proces.

Pro druhé kolo jsme hráčům dali 

do páru nové účastníky, kteří měli 

získat stejnou odměnu jako kolega 

hráč. Z vlastní kapsy si přitom 

mohli vydražit spárování s těmi, 

kteří měli v prvním kole štěstí na 

tipy.

Pozornější čtenáři by si měli ťukat 

na čelo: proč by měl být někdo 

ochotný platit za hráče, který měl 

minule jen štěstí? Naprostá většina 

účastníků byla nicméně ochotna 

nabídnout nemalé částky. Pochopitelně na tom prodělali. 

Tak silná je iluze úspěchu. Oceňujeme a obdivujeme úspěšné, i když 

vděčí náhodě. V psychologii se této 

tendenci přisuzovat úspěchy charakteru člověka a ignorovat vlivy 

okolí či situace říká fundamentální

chyba přisouzení. Niterně cítíme, že 

úspěchy člověka odpovídají tomu, 

jaký je. Za nemalou část našich výher i proher však odpovídá okolí, 

náhodné šoky, nikoliv my sami.

Existence vlivu náhody na výsledky lidského snažení má i morální 

rozměr. Jak uzavírá studie psycholožky Deny Grometové a kolegů, 

lidé ignorující význam náhody 

častěji volí pravici, za neúspěchem 

vidí lenost nebo špatný charakter 

a intenzivněji odmítají imigraci. 

Platí-li však, že za úspěchem stává 

i štěstí, neměli by šťastlivci cítit 

povinnost pomáhat těm, co ho 

neměli?  

PETR HOUDEK

Behaviorální ekonom. Působí na

Fakultě podnikohospodářské VŠE,

Fakultě sociálně ekonomické UJEP

a na Přírodovědecké fakultě UK.

Vede výzkum Centra behaviorálních experimentů při vysoké škole

CEVRO INSTITUT.

25