AMERICKÁ
ODVYKAČKA
Všechny bolesti vašich pacientů utlumí naše prášky, kladli
zástupci farmafirem na srdce americkým doktorům.
Výsledkem je přes sto tisíc mrtvých.
TÁŇA ZABLOUDILOVÁ
Jako každá extrémní situace, také
americká opioidová krize svádí ke
zjednodušování. Dalo by se říct, že
dnes existují dvě Ameriky. Jednu
nesmiřitelně rozděluje Donald
Trump, za jehož vlády hledá novou
identitu, s obavami pozoruje mizení
střední třídy, projevy změn klimatu
a stále přítomný rasismus. Té druhé
je všechno jedno. Její obyvatelé
jsou na práškách nebo na heroinu.
Různých Amerik je ve skutečnosti
spousta a v takzvané opioidové krizi
je země už od konce devadesátých
let. Problém se ale rychle zvětšuje.
Předloni podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zemřelo na
předávkování drogami víc než 72
tisíc Američanů, z toho 49 tisíc zabily
opioidy. Druhé číslo vyrostlo od roku
2002 čtyřikrát a o deset tisíc mrtvých
teď převyšuje jak počet obětí dopravních nehod, tak počet zastřelených.
Média a politici problému dlouho
nevěnovali adekvátní pozornost.
Nejspíš proto, že se teprve v posledních letech daří ukazovat závislost na opioidech jako problém
všech, ne pouze chudých hillbillies
z oblasti Apalačského pohoří
a dalších lidí z vrstvy nekorektně
nazývané white trash.
HEROIN PRO MAMKY
Prezidenta Trumpa v prvním roce
vlády přiměla děsivá čísla k vyhlášení stavu pohotovosti. Ne, že by
pro řešení problému udělal o moc
víc. Balíček zákonů, který závislým
usnadní přístup ke zdravotní péči,
podepsal až loni v říjnu a podle
odborníků tento soubor opatření
stejně jenom látá díry v systému
a pomůže pouze okrajově.
Podle odborných organizací je
problém tak masivní, že si zaslouží
podobně rozsáhlé programy, jakými
USA reagovaly na epidemii HIV.
Drogám se dokonce povedlo snížit
průměrnou americkou délku života, která klesala nebo stagnovala tři
poslední roky po sobě.
Krize mění i obraz závislého. Dlouho
jsme si jako feťáka představovali
někoho mladého a alternativního
z velkého města. Cracková epidemie osmdesátých let posílila
stigmatizaci obyvatel černošských
ghett. Bylo jednoduché tvářit se, že
drogově závislí jsou z větší části slabí jedinci se sklony k sebedestrukci
a není jim pomoci. Při dnešních
statistikách už je to těžší.
Většina opioidových závislých jsou
běloši. Prášky se jedí a šňupou jak
ve městech, tak na předměstích
a na venkově. Heroin se stává
drogou průměrných lidí. I časopisy
jako Marie Claire publikují články
jako Jak si heroin přišel pro mamky
ze střední třídy, doprovozené fotografiemi upravených bílých řadovek
se zahradou, garáží a labradorem.
Když loni v květnu komička Roseanne Barrová tweetla, že někdejší
poradkyně prezidenta Obamy vypadá, jako by „Muslimské bratrstvo
a Planeta opic zplodily potomka“,
stanice ABC se kvůli ostudě rozhodla vysílat sitcom Roseanne bez ní.
V seriálovém vesmíru bylo potřeba
vysvětlit, kam se hlavní postava poděla. Rozhodování netrvalo dlouho.
Seriál dostal nové jméno Connors
a Roseanne v něm chybí proto, že
se předávkovala prášky. ABC tím
77