k politické angažovanosti a jednak

své vyznavače nutí domýšlet spletité

nitky konspirací. Nic nemůže být

náhoda, všechno je součástí nějakého

vyššího plánu organizací, které to

s námi nemyslí dobře. Výsledkem je

paranoia, ztráta racionálního pohledu

na svět a víry, že existuje praktická

cesta, jak měnit svět k lepšímu.

POETICKÁ

5

SPRAVEDLNOST

Poměrně vzácná kategorie snímků,

které sice můžou odkrývat i různé

mechanismy vládnoucí moci, ale

primárně přinášejí poznání, že lidé na

vrcholu zažívají nesmírnou prázdnotu. Jejich trestem je opuštěnost,

izolace a absence lásky. Zatímco jinde

emočně pozitivní hrdinové bojují

proti padouchům s prázdnou duší,

filmy „poetické spravedlnosti“ předvádějí samotný souboj vládců se svou

vlastní prázdnotou.

Mistrem v tomto oboru je režisér

Paolo Sorrentino a skvělými příklady

jsou jeho snímky Božský, o italském

premiérovi Guiliu Andreottim, a aktuální Oni a Silvio, o Silviu Berlusconim, s ústředním sloganem „když mít

všechno není dost“. Podobné poselství přinášejí i snímky jako Konformista od Bernarda Bertolucciho či Mefisto

od Miklóse Jancsóa, které se zaměřují

na kolaboraci s mocí.

6

SATIRA ZDŮRAZŇUJÍCÍ CHAOS

Existují jistě různé druhy satiry.

Některé jen vycházejí z reálných

příběhů, jako Soukromá válka pana

Wilsona nebo Muži, co zírají na kozy.

Jistý kulturní posun, ale reálný základ můžeme zaznamenat u letošního

Zabili jsme Stalina. Některé věci se sice

nejspíš nestaly, ale mohly se stát, jako

u Vrtěti psem. Pak tu existují vyloženě

podobenství, v nichž nejde o realismus, ale jistou stylizovanou vizi

– například Dr. Divnoláska nebo Byl

jsem při tom, v nichž hrál Peter Sellers.

Dokonce i britské sitkomy jako Jistě,

pane ministře nebo Je to soda vlastně

věrně vystihují, jak vypadá skutečná

každodenní politická praxe. Žádné

plánování iluminátů, kolik v kterém

okrese napráší z letadel chemtrails.

Politici se neustále bojí veřejného mínění, ustavičně dělají chyby a každé

jejich rozhodnutí přináší nezamýšlené

vedlejší důsledky.

Satira jako žánr nejlépe postihuje

základní princip reality, jímž je deterministický chaos. Češi zatím tento

princip satiry obohatili o dadaistické

prvky v Kanceláři Blaník, postavené

na slepování párminutových koláží

z novinových titulků. Výsledek dává

zhruba stejný smysl jako současná

česká politika.

s Noamem Chomským říká jasně. Je

úplně jedno, kolik dat a faktů nashromáždíte. K tomu, abyste někoho přesvědčili a mohla nastat změna, musíte

změnit výkladový rámec, v němž se

fakta předkládají. Bez ohledu na to,

zda vám celkově vyhovuje světonázor

levicových umělců a myslitelů, lze

nad těmito tezemi vážně přemýšlet.

Mimo jiné třeba o tom, proč levice, jež bývá tak často obviňována

z totalitních tendencí a cenzury, má

v základu své estetiky a etiky požadavek, aby ideologie čehokoli byla

viditelná a nemohla na nás působit

podprahově.

A příklady takových reflexivních

filmů? Třeba sedm let starý Perverzní

průvodce ideologií, ve kterém vystupuje sám Žižek, anebo Godardovo

Všechno je v pořádku z roku 1972.

7 NETOČIT POLITICKÉ

FILMY, ALE FILMY

POLITICKY

Tomuto heslu se lze jistě vysmát v duchu Černých baronů: „A hlavně, soudruzi, musíme myslet tak nějak politicky!“ Jenomže dělat filmy o politice

konvenčním způsobem je opravdu

začarovaný kruh. Jestliže film nechce

být jenom hlasatelem ideologie, musí

ukázat, že je sám nějak zkonstruován. Není upřímné používat film jako

zdánlivě neutrální médium. Žádná

manipulace by neměla být skrytá, vše

by se mělo zviditelňovat a reflektovat.

Základní revolucí je změna formy

a tím i vnímání světa. Zhruba to

hlásal před padesáti lety Jean-Luc

Godard, inspirovaný v úvodu zmiňovaným Dzigou Vertovem. I dnešní

filozof Slavoj Žižek to v polemice

KAMIL FILA

Vystudoval teorii a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Masarykově

univerzitě. Nedostudoval filozofii.

Psal pro odborné časopisy jako Film

a doba a Cinepur a pro populární

magazíny jako Cinema nebo FilmPub. Čtyři roky pracoval pro deník

Aktuálně.cz a poté čtyři roky pro

týdeník Respekt. Nyní je na volné

noze. Věnuje se svému filmovému

webu Ještěvětšíkritik.cz a své zálibě

v biochemii pro firmu Nutri-Exact,

kde vyvíjí doplňky sportovní výživy.

83