PRO HOLKY
Ačkoli se nakonec všechno obrátilo
k lepšímu, na návrat k původním
číslům si bude Thao muset ještě
chvíli počkat. Před dvěma lety
Michaela potřetí otěhotněla, a tak
bylo potřeba v pracovním tempu
trochu polevit. Naplno jede Thao
zhruba od konce roku 2017. „Syn
se narodil v listopadu a od té doby
zisky znovu stoupají.“
Provoz dětského domova – celkem
Thao přispělo v Nepálu miliony
korun – podrželi v těžkých časech
sponzoři. Dnes znovu pomalu
pokrývá větší část nákladů zisk
z prodeje nepálské módy. Aktuálně
obývají domov v Káthmándú desítky dětí. Vedle střechy nad hlavou,
jídla a rodinného zázemí – o provoz
se stará Ustavova matka a sourozenci – jim Thao platí vzdělání na
soukromé škole. Na státních školách
by se podle Michaeliných zkušeností
dětem kvalitní výuky nedostalo.
A odkud děti do jejího domova
přicházejí? „Nejde jen o sirotky, jak
si lidi často myslí – i když i ty po
zemětřesení v roce 2015 máme. Je
to stejné jako v českých dětských
domovech. Naše děti rodiče mají,
jen se o ně nechtějí nebo nemůžou
starat. Pro hodně lidí je to nepochopitelné. Jak to, že se Nepálci,
takoví milí a usměvaví lidé, vždy
nezajímají o vlastní děti? Já se
na ně ze začátku dívala podobně,
teprve postupně mě iluze opustily.
Na druhou stranu jsem přesvědčená, že kdybychom my žili v takové
chudobě, chováme se stejně.“
Konkrétní příběhy jednotlivých
svěřenců se dost často opakují.
Otec opustí rodinu kvůli nové
ženě a matka nemá děti jak uživit.
Nebo se rodičům narodí vytoužený syn a o dcery ztratí zájem.
Právě na dívky se Thao zaměřuje
o trochu víc. „V Nepálu se strašně
moc preferujou kluci. Jednoduše
proto, že holky jsou ekonomicky
nevýhodné. Rodiče je musí několik let živit, nakonec ale odejdou
s manželem, což se neobejde bez
věna. Kdežto kluci zůstanou, přivedou ženu a rodiče mají jistotu,
že se o ně někdo ve stáří postará. Ve městech, kde je dostupný
ultrazvuk, proto není neobvyklé,
že když matka čeká holčičku, jde
raději na potrat.“
Občas se ale najdou i pozitivní
výjimky. Třeba Subina, kterou do
domova přivedli rodiče. Do té doby
s nimi žila ve velmi nedostupné části hor, oba byli staří a neměli dost
peněz ani sil na to, Subinu uživit.
Nadto je trápilo, že kvůli lokalitě,
ve které žijí, nemá jejich dcera žádnou šanci na vzdělání, a tím pádem
ani na lepší budoucnost. Proto si
vyprosili, aby Subina mohla zůstat
v domově a chodit do školy.
NEJEN NEPÁL
Právě na vzdělání se chce Michaela
do budoucna zaměřit: plánuje založit v Nepálu vlastní školu. „Všechno
ale bude záviset na penězích. Musíme jich našetřit opravdu hodně,
protože jen získání oficiálních
papírů bude, i vzhledem k tamější
korupci, dost nákladné.“
Mezitím vyjde Michaele druhá
kniha Mé nepálské trable, ale i knížka
nepálských pohádek a receptů.
„Tím uzavřu Nepál a vrhnu se
na něco dalšího. Na začátku jsem
si myslela, že vybuduju velkou
nepálskou neziskovku, která se
bude starat nejmíň o tisícovku
opuštěných dětí. Teď už to mám ale
hozené jinak. Vím, že stačí, když
pomůžu třeba jen stovce. A hlavně chci přispívat taky na projekty
doma v Česku.“
JAK PŘISPĚT
Kromě nákupu módy na Thao.cz lze na provoz dětského domova v nepálském Káthmándú přispět i darem na účet 43-7142560267/0100. Celý putuje
přímo do dětského domova. Případně můžete do Nepálu po domluvě odjet
osobně a pomáhat v domově jako dobrovolník.
31