PRO HOLKY

Ačkoli se nakonec všechno obrátilo

k lepšímu, na návrat k původním

číslům si bude Thao muset ještě

chvíli počkat. Před dvěma lety

Michaela potřetí otěhotněla, a tak

bylo potřeba v pracovním tempu

trochu polevit. Naplno jede Thao

zhruba od konce roku 2017. „Syn

se narodil v listopadu a od té doby

zisky znovu stoupají.“

Provoz dětského domova – celkem

Thao přispělo v Nepálu miliony

korun – podrželi v těžkých časech

sponzoři. Dnes znovu pomalu

pokrývá větší část nákladů zisk

z prodeje nepálské módy. Aktuálně

obývají domov v Káthmándú desítky dětí. Vedle střechy nad hlavou,

jídla a rodinného zázemí – o provoz

se stará Ustavova matka a sourozenci – jim Thao platí vzdělání na

soukromé škole. Na státních školách

by se podle Michaeliných zkušeností

dětem kvalitní výuky nedostalo.

A odkud děti do jejího domova

přicházejí? „Nejde jen o sirotky, jak

si lidi často myslí – i když i ty po

zemětřesení v roce 2015 máme. Je

to stejné jako v českých dětských

domovech. Naše děti rodiče mají,

jen se o ně nechtějí nebo nemůžou

starat. Pro hodně lidí je to nepochopitelné. Jak to, že se Nepálci,

takoví milí a usměvaví lidé, vždy

nezajímají o vlastní děti? Já se

na ně ze začátku dívala podobně,

teprve postupně mě iluze opustily.

Na druhou stranu jsem přesvědčená, že kdybychom my žili v takové

chudobě, chováme se stejně.“

Konkrétní příběhy jednotlivých

svěřenců se dost často opakují.

Otec opustí rodinu kvůli nové

ženě a matka nemá děti jak uživit.

Nebo se rodičům narodí vytoužený syn a o dcery ztratí zájem.

Právě na dívky se Thao zaměřuje

o trochu víc. „V Nepálu se strašně

moc preferujou kluci. Jednoduše

proto, že holky jsou ekonomicky

nevýhodné. Rodiče je musí několik let živit, nakonec ale odejdou

s manželem, což se neobejde bez

věna. Kdežto kluci zůstanou, přivedou ženu a rodiče mají jistotu,

že se o ně někdo ve stáří postará. Ve městech, kde je dostupný

ultrazvuk, proto není neobvyklé,

že když matka čeká holčičku, jde

raději na potrat.“

Občas se ale najdou i pozitivní

výjimky. Třeba Subina, kterou do

domova přivedli rodiče. Do té doby

s nimi žila ve velmi nedostupné části hor, oba byli staří a neměli dost

peněz ani sil na to, Subinu uživit.

Nadto je trápilo, že kvůli lokalitě,

ve které žijí, nemá jejich dcera žádnou šanci na vzdělání, a tím pádem

ani na lepší budoucnost. Proto si

vyprosili, aby Subina mohla zůstat

v domově a chodit do školy.

NEJEN NEPÁL

Právě na vzdělání se chce Michaela

do budoucna zaměřit: plánuje založit v Nepálu vlastní školu. „Všechno

ale bude záviset na penězích. Musíme jich našetřit opravdu hodně,

protože jen získání oficiálních

papírů bude, i vzhledem k tamější

korupci, dost nákladné.“

Mezitím vyjde Michaele druhá

kniha Mé nepálské trable, ale i knížka

nepálských pohádek a receptů.

„Tím uzavřu Nepál a vrhnu se

na něco dalšího. Na začátku jsem

si myslela, že vybuduju velkou

nepálskou neziskovku, která se

bude starat nejmíň o tisícovku

opuštěných dětí. Teď už to mám ale

hozené jinak. Vím, že stačí, když

pomůžu třeba jen stovce. A hlavně chci přispívat taky na projekty

doma v Česku.“

JAK PŘISPĚT

Kromě nákupu módy na Thao.cz lze na provoz dětského domova v nepálském Káthmándú přispět i darem na účet 43-7142560267/0100. Celý putuje

přímo do dětského domova. Případně můžete do Nepálu po domluvě odjet

osobně a pomáhat v domově jako dobrovolník.

31