ROZHOVOR  @kasparek

to nemohl dovolit. Pokud se nám

povede do Evropského parlamentu

proniknout, budu připravený být

nejvýkonnějším europoslancem

a budu se snažit něco změnit aspoň

v oborech, kterým se věnuji.

A vaše témata jsou vlastně která?

Na webu ESO a v rozhovorech

pořád dokola narážím na „ideu

evropanství“ a nevím, co si pod

tím představit.

jakési potvrzení relevance. Nepíšu

to nicméně kvůli tomu, aby mě

někdo citoval, ale abych prezentoval určitý způsob přemýšlení nebo

nový náhled na něco, o čem jsme si

mysleli, že je samozřejmé. A vždycky jsem psal kvůli debatě. Ještě než

byly lajky, část lidí psávala maily:

Moc se mi líbil váš článek, naprosto

s ním souhlasím…

… krásně napsáno!

Ano, nejlepší jsou ale ti, kteří napíší: Nesouhlasím, nicméně způsob,

kterým jste to napsal, mi přijde

zajímavý, přidal jste něco do debaty.

Je jich maximálně deset procent, co

se s vámi snaží rozvíjet myšlenku

a vést rozhovor. A kvůli nim to má

největší smysl.

Pár článků, které něco změnily,

bych ale asi přece jen našel. Hodně

jsem se angažoval v krizi kolem

České filharmonie. Moc lidí se o to

nezajímalo, ale já psal do Hospodářských novin velké texty, a když jsem

pak potkával muzikanty, nadšeně

mě zdravili, protože měli pocit, že

52

to pomohlo a z orchestru odešlo

špatné vedení a přišlo nové, kompetentní, včetně nového šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka.

Pár týdnů o vás víme, že se

pokoušíte přestoupit z pozice

publicisty do pozice politika, europoslance. Proč zrovna v dresu

Evropy společně Jaromíra Štětiny,

když byste měl nejspíš dveře otevřené i u několika zavedenějších

stran?

Je to jednoduché: vůbec jsem neuvažoval o tom, že bych vstoupil

do politiky, ale od pana Štětiny přišla tahle nabídka – s tím, že hnutí

je sice politické, ale má místo pro

lidi z občanské společnosti. Druhý důvod byl, že jde o evropskou

politiku. O možnost proniknout do

toho, jak a čím Evropa drží pohromadě, a pomoct k tomu, aby to vše

lépe fungovalo.

Přechod na druhou stranu je

samozřejmě riskantní, můžete

ztratit status, ale řekl jsem si, že

ještě nejsem tak starej, abych si

U nás vidíme Evropu jen odtud

tam, my a oni, přitom bychom ji

měli vidět v celku. Teď jsem byl

v Bruselu, před tím v Rakousku –

a kde jsou ty zásadní rozdíly? Jsou

to jen „drobné věci“: způsoby chování, pečivo, víno. Jinak je ta kultura stejná. Nechci žít v malé zemi

uprostřed Evropy, chci žít v Evropě,

která je otevřená a spojená právě

společnou kulturou. A pak tu jsou

samozřejmě praktické věci: velkými

tématy jsou pro mě svoboda médií

nebo podpora živé kultury.

Plán B máte?

Ne. Tohle přece nemůžete dělat

s tím, že je to jedno, protože to

máte někde předem pojištěné.

Nemyslel jsem to tak, jestli máte

domluvenou práci. Spíš mě zajímalo, co se vám honí hlavou, když

vám letos bude padesát…

Děkuju za připomenutí.

Doteď vám vyšla jediná kniha,

soubor komentářů. Nemáte třeba

tyhle ambice?

Určitě mám! Možná, že ten terénní

průzkum na poli politiky bude mít

nějaký výstup, insiderský pohled

z druhé strany, volební deník nebo