ROZHOVOR @kasparek
to nemohl dovolit. Pokud se nám
povede do Evropského parlamentu
proniknout, budu připravený být
nejvýkonnějším europoslancem
a budu se snažit něco změnit aspoň
v oborech, kterým se věnuji.
A vaše témata jsou vlastně která?
Na webu ESO a v rozhovorech
pořád dokola narážím na „ideu
evropanství“ a nevím, co si pod
tím představit.
jakési potvrzení relevance. Nepíšu
to nicméně kvůli tomu, aby mě
někdo citoval, ale abych prezentoval určitý způsob přemýšlení nebo
nový náhled na něco, o čem jsme si
mysleli, že je samozřejmé. A vždycky jsem psal kvůli debatě. Ještě než
byly lajky, část lidí psávala maily:
Moc se mi líbil váš článek, naprosto
s ním souhlasím…
… krásně napsáno!
Ano, nejlepší jsou ale ti, kteří napíší: Nesouhlasím, nicméně způsob,
kterým jste to napsal, mi přijde
zajímavý, přidal jste něco do debaty.
Je jich maximálně deset procent, co
se s vámi snaží rozvíjet myšlenku
a vést rozhovor. A kvůli nim to má
největší smysl.
Pár článků, které něco změnily,
bych ale asi přece jen našel. Hodně
jsem se angažoval v krizi kolem
České filharmonie. Moc lidí se o to
nezajímalo, ale já psal do Hospodářských novin velké texty, a když jsem
pak potkával muzikanty, nadšeně
mě zdravili, protože měli pocit, že
52
to pomohlo a z orchestru odešlo
špatné vedení a přišlo nové, kompetentní, včetně nového šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka.
Pár týdnů o vás víme, že se
pokoušíte přestoupit z pozice
publicisty do pozice politika, europoslance. Proč zrovna v dresu
Evropy společně Jaromíra Štětiny,
když byste měl nejspíš dveře otevřené i u několika zavedenějších
stran?
Je to jednoduché: vůbec jsem neuvažoval o tom, že bych vstoupil
do politiky, ale od pana Štětiny přišla tahle nabídka – s tím, že hnutí
je sice politické, ale má místo pro
lidi z občanské společnosti. Druhý důvod byl, že jde o evropskou
politiku. O možnost proniknout do
toho, jak a čím Evropa drží pohromadě, a pomoct k tomu, aby to vše
lépe fungovalo.
Přechod na druhou stranu je
samozřejmě riskantní, můžete
ztratit status, ale řekl jsem si, že
ještě nejsem tak starej, abych si
U nás vidíme Evropu jen odtud
tam, my a oni, přitom bychom ji
měli vidět v celku. Teď jsem byl
v Bruselu, před tím v Rakousku –
a kde jsou ty zásadní rozdíly? Jsou
to jen „drobné věci“: způsoby chování, pečivo, víno. Jinak je ta kultura stejná. Nechci žít v malé zemi
uprostřed Evropy, chci žít v Evropě,
která je otevřená a spojená právě
společnou kulturou. A pak tu jsou
samozřejmě praktické věci: velkými
tématy jsou pro mě svoboda médií
nebo podpora živé kultury.
Plán B máte?
Ne. Tohle přece nemůžete dělat
s tím, že je to jedno, protože to
máte někde předem pojištěné.
Nemyslel jsem to tak, jestli máte
domluvenou práci. Spíš mě zajímalo, co se vám honí hlavou, když
vám letos bude padesát…
Děkuju za připomenutí.
Doteď vám vyšla jediná kniha,
soubor komentářů. Nemáte třeba
tyhle ambice?
Určitě mám! Možná, že ten terénní
průzkum na poli politiky bude mít
nějaký výstup, insiderský pohled
z druhé strany, volební deník nebo