NEPŘÁTELÉ STÁTU @KryptoJoseph
Jelikož se situace na kontinentu po
nástupu Adolfa Hitlera k moci začala rapidně zhoršovat, Hayek v roce
1938 přijímá britské občanství.
Nebyl židovského původu, stál ale
jasně na straně spojenců a západního liberalismu. Jeho bývalý mentor
Ludwig von Mises musel za dramatických okolností opustit Rakousko
a přes Švýcarsko vycestovat do
Spojených států už roku 1934.
CESTA DO OTROCTVÍ
V polovině třicátých let připravil
Hayek sborník Collectivist Economic
Planning, ve kterém anglicky mluvícímu světu představil Misesovu
analýzu nemožnosti ekonomické
kalkulace v socialismu. Hayek si
při práci na sborníku uvědomil,
že fakticky správné ekonomické
články nejsou dostatečně přesvědčivé pro intelektuály a politiky, kteří
byli čím dál fascinovanější vzestupem Sovětského svazu. Rozhodl se
proto přesedlat z čisté ekonomie do
politické filozofie.
Cestu do otroctví sepsal v letech
1940–1943 a poprvé publikoval
roku 1944. I tentokrát se trefil s načasováním. Poválečné uspořádání
byla jedna z nejpalčivějších otázek
doby a Hayek v knize přesvědčoval,
že se tehdejší politici měli vyvarovat koketování se socialismem.
Zatímco v ekonomických textech
argumentoval, proč je socialismus
podřadným systémem co do efektivní alokace zdrojů a uspokojování
potřeb, v Cestě se věnuje politickým
a morálním dopadům socialismu.
Hlavní nebezpečí podle Hayeka
plyne z nahrazení individuálních
plánů plánem centrálním, kterému
se musejí všichni podřídit: „Jakmile připustíte, že jednotlivec není
82
ničím víc než prostředkem k dosažení cílů vyššího celku zvaného
společnost nebo národ, nutně se
dostaví většina rysů totalitních režimů, jež se nám hnusí.“ Nacismus,
upozorňoval Hayek, byl manifestací socialismu, nikoli reakcí na
socialismus.
Cesta do otroctví se stala okamžitým
bestsellerem nejprve v Británii, později i ve Spojených státech. Z Hayeka
se během pár měsíců stala celebrita.
MOUDROST CENOVEK
V posledním roce druhé světové
války publikuje článek, který mu
velkou měrou pomůže k Nobelově
pamětní ceně za ekonomii. Jedná
se o Využití znalostí ve společnosti.
V něm zkoumá podstatu informací
v komplexním, neustále se měnícím, decentralizovaném systému,
jakým společnost je. Snaha o agregaci informací do centrálního bodu,
který by na jejich základě plánoval
hospodaření, nutně selhává.
Každá ekonomika se podle Hayeka potýká s otázkou, „jak zajistit
nejlepší použití zdrojů, které jsou
známy jakémukoli členu společnosti, a to k cílům, jejichž relativní
HASHTAG PROTI STÁTU
Co má Hayek do činění s #hashtagy, které se na Twitteru začaly
objevovat až patnáct let po jeho
smrti? Hashtag umožnil třídit informace, aniž je bylo potřeba nejdřív nanosit na jednu hromadu,
kterou si mohli uzurpovat třeba
úředníci, píše na webu Finmagu Brittany Hunterová v poctě
Hayekově nadčasové myšlence
decentralizovaných
informací.
Googlujte: hashtag proti státu
důležitost znají pouze tito jedinci.
Pokud to řekneme zcela stručně,
jde o problém zužitkování znalostí,
které nejsou nikomu dány ve svém
celku“.
Koordinačním mechanismem společnosti je cenový systém. Vlivem
vzájemného působení relativních
cen mohou výrobci, investoři,
obchodníci a spotřebitelé sladit své
konání tak, aby dosáhli co nejefektivnějšího uspokojení potřeb.
Je-li zapotřebí s určitým zdrojem
v jednom odvětví šetřit kvůli jeho
relativní vzácnosti či hodnotnějšímu využití v jiném odvětví, vše,
co k přenosu této informace stačí,
je změna jeho ceny. Je-li zapotřebí
uspokojovat jiné potřeby než dříve, cenový systém tuto informaci
přenese napříč obchodníky, investory, výrobci a dalšími relevantními aktéry. Podnikatelé cenovému
mechanismu naslouchají proto,
aby dosáhli zisku, spotřebitelé, aby
uspokojili co nejvíc svých potřeb.
Není zapotřebí žádné centrální
koordinace či donucení. Těmi je
tento koordinační mechanismus
pouze narušován a činěn neefektivním.
Hayekův článek o roztroušené
povaze informací a jejich využití je
dodnes vlivný, a to nejen v akademické ekonomii. Zakladatel
Wikipedie Jimmy Wales uvádí text
jako jednu ze zásadních inspirací
pro vybudování encyklopedie, kam
může přispět každý svou troškou.
SPONTÁNNÍ ŘÁD
Mezi lety 1950 a 1962 působil
Hayek na University of Chicago,
která je sice proslulá svou ekonomickou fakultou, nicméně Hayek
zde pracoval coby profesor sociál-