ROZHOVOR  @kasparek

Můžeme tou rovnicí rozeznat

dobrý stres a špatný stres?

Zrovna píšeme článek, ve kterém

se snažíme dokázat, že dobrý stres

neexistuje. Adaptační reakce není

sama o sobě dobrá nebo špatná.

To označení vychází až z koncového výsledku. Když se ocitnete

uprostřed hořícího domu, můžete

zůstat stát, utíkat, anebo začít

hasit. To jsou základní druhy

stresové reakce: freeze, flight,

fight. Když zůstanete stát, můžou

vás zachránit hasiči, nebo na vás

může spadnout břevno a zemřete.

Teprve podle toho můžete říct,

jestli byla adaptace dobrá, nebo

špatná. Zároveň bych byla opatrná

na interpretaci, že stres je špatný.

Není, je to zkrátka naše reakce,

která má svůj smysl a účel. Spíš

54

bych to zlo přičítala podmínkám

než samotnému stresu. Když

budou lidé v nějakém zaměstnání depresivní a sebevražední

v důsledku zcela toxické firemní

kultury, zabil je opravdu stres?

Ne, stres byl až logický následek

nepříznivých podmínek a je nutné

zaměřit se na ně.

Není paradoxní, že máme v ruce

rovnici na výpočet míry stresu

u jednotlivce, a ne pro míru stresovosti zaměstnání?

Tato rovnice popisuje jen část našich modelů. Druhá část jde zrovna

do patentové přihlášky – a tam už

řešíme i interakce mezi jednotlivci.

Všichni se vzájemně ovlivňujeme

a s určitým zjednodušením se to dá

matematicky popsat. Vliv psycho-

sociálních jevů na vlastní fyziologii

těla při stresové reakci nás zajímá

i kvůli kosmickému výzkumu,

který po nás chce NASA. Potřebujeme zkrátka vědět, jestli se posádka

vzájemně neohrozí v důsledku silné

stresové reakce.

Co jim poradíte?

Dlouho byly tendence vybírat lidi

pro dlouhé lety podle toho, aby

byli nekonfliktní a nehádali se.

Pak se ukázalo, že to nejspíš není

úplně užitečná strategie. Je možná

zdravější, když se ta entropie čas od

času vybije a vzteklým záchvatem

vypumpuje do okolního prostředí. Samozřejmě i pro ten výbuch

potřebujeme určitá pravidla, není

kupříkladu zcela výhodné se vzájemně povraždit.