ROZHOVOR @ondrejtuma
tím může přicházet o výnosy, jsou
pro něj to nejdůležitější. Dvěma
třetinám klientů transformovaných
fondů je navíc přes padesát, takže je
už nemá smysl tlačit do finančních
instrumentů s vyšší volatilitou.
Ale co ta zbylá třetina? To je stále
přes milion lidí, kteří na penzi
nespoří efektivně.
Snažíme se s nimi pracovat a vysvětlovat jim hlavní rozdíly. Ukazujeme příklady, ze kterých vychází,
že pokud klient spoří stejnou částku
v nových fondech, naspoří na
konci až dvakrát víc než na starých
smlouvách.
Překvapilo vás, že do důchodové
komise nebyl nominován zástupce penzijních společností?
Překvapení to pro mě bylo, protože Asociace penzijních společností
je nejspíš jediná organizace, která
se pětadvacet let v kuse věnuje
penzijnímu byznysu. Sleduje ho,
analyzuje, má zkušenosti nejenom
s lokálním prostředím, ale i s tím,
co se děje v Evropě a jinde v zahraničí, které systémy jsou hodnoceny
jako nejlepší, které získávají ocenění… To jsou zkušenosti k nezaplacení, takže je škoda, že o ně paní
ministryně Maláčová při sestavování komise nestála. Trochu mi to
připomíná situaci, kdy svoláváte
lékařské konzilium, protože chcete
provést náročnou operaci, pozvete
spoustu akademiků, ale chirurga,
který by ji měl vykonávat, necháte
za dveřmi.
Problém důchodových komisí
v Česku je i ve velkém počtu jejich
členů. Jen pro srovnání: když se
nedávno připravovala penzijní
reforma v Polsku, bylo v týmu šest
66
lidí. Přesně v duchu teorie šéfa
Amazonu Jeffa Bezose, který tvrdí,
že když potřebujete vyřešit důležitou věc, nesmí být kolem stolu
víc lidí, než kolik dokážou nasytit
dvě pizzy. V Česku měly poslední
dvě důchodové komise čtyřicet až
padesát členů.
doporučila OECD a co už ve světě
dobře funguje. Zavedli povinný
příspěvek od zaměstnavatelů a automatický vstup pro mladé s možností výstupu. Pokud u nás něco
podobného nepřijde, nepohneme se
z místa. Prostě musíme lidi trochu
postrčit.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové nemáme od komise čekat reformu
s velkým R, ale spíš postupné
parametrické úpravy penzijního
systému. Jaký je váš názor?
Když jsme se o reformě důchodového systému bavili na začátku
roku 2018, věřil jste, že se věci
pohnou k lepšímu. Zůstáváte optimistou i po roce a půl, kdy se toho
moc nezměnilo?
Nepotřebujeme revoluci. Evoluce
je ale nezbytná. Průměrný věk dožití se prodlužuje, jen od sametové
revoluce skoro o osm let. Už za pár
desítek let přijde velký problém,
protože vláda nebude mít dost
peněz na financování důchodů
ani zdravotnictví. To je časovaná bomba, se kterou nikdo nic
zásadního nedělá. Příjem dnešních
důchodců tvoří z 96 procent to, co
jim pošle stát. Náhradový poměr,
tedy poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě, klesl
pod čtyřicet procent. V zemích
jako Dánsko, Nizozemsko nebo
Austrálie je to přitom osmdesát
až sto procent. Před pár měsíci
mě rozesmál titulek na Reuters.
Nizozemská vláda se prý obává,
že by tam náhradový poměr mohl
klesnout pod devadesát procent.
To jsou krásné starosti. U nás
bohužel soukromé úspory na stáří
žalostně chybí.
Nic se sice nezměnilo, ale politici
začínají konečně brát úpravy
důchodového systému vážně. A to
i za absurdní politické situace,
která teď v Česku panuje. O obou
úpravách, o kterých jsem mluvil,
se už seriózně diskutuje. Mají řadu
zastánců. Takže ano, zůstávám
optimistou.
Jak to chcete změnit?
Není potřeba znovu vymýšlet kolo.
Jako příklad rád uvádím právě
penzijní reformu v Polsku. Je
srozumitelná, nepřichází s ničím
neověřeným, jen využili to, co jim
Je škoda, že jsme prošvihli příležitost, která tu byla po revoluci
v devadesátých letech. Tehdy šel
důchodový systém stranou, téma
nikoho nezajímalo, nebyly za to politické body. Ve stejné době provedli
Dánové zásadní penzijní reformu.
Po čtvrt století má Dánsko nejlépe
hodnocený důchodový systém na
světě, Česko není ani mezi prvními
padesáti.
Váš optimismus nesdílím. Politici
pojedou dál ve svých čtyřletých
volebních cyklech a důchodový
systém koncepčně řešit nebudou.
Možná až v době, kdy to bude neúnosné, ale to na stole zůstanou
jen bolestivá řešení.
Ještě před třemi lety byla důchodová reforma pro politiky skoro
sprosté slovo. Dnes si uvědomují,