že je potřeba začít jednat. Věřím, že
se ledy pohnou. Okolnosti a pud
sebezáchovy nás k tomu zkrátka
dotlačí. Pokud jednou nechceme
být o půlku chudší než současní
důchodci, musíme začít na politiky
víc tlačit.
V důchodové komisi se čile
debatuje o možnosti zavedení
státního penzijního fondu, který
by mohl konkurovat fondům
klasických penzijních společností.
Jestliže se bavíme o tom, že je
potřeba do systému získat více
peněz a zajistit, aby nebyli lidé
tolik odkázáni na stát a kromě
státního důchodu z prvního pilíře
měli i soukromé úspory, nedává mi
záměr se státním penzijním fondem žádný smysl. V několika málo
zemích podobné rádoby státní penzijní fondy fungují, ale využívají
je jen jednotky procent lidí. Navíc
většinou těch, kteří důchody nechtějí vůbec řešit, takže ve státním
fondu skončí přičiněním automatického vstupu do systému.
Není problém v tom, že Češi pořád věří víc státu než soukromým
společnostem? Nebyla by tady
poptávka po státním penzijním
fondu mnohem větší?
Chápu, kam tím míříte. Sám jsem
říkal, že jsou Češi ohledně financí
hodně konzervativní. Zároveň vám
ale staré babičky řeknou, že byste
neměl dávat všechna vajíčka do
jedné ošatky. Jsem proto přesvědčený, že i v Česku by si devět z deseti lidí radši zvolilo soukromý než
státní penzijní fond. Navíc pokud
by přišla nějaká větší ekonomická
krize a státní kasa by potřebovala
finanční injekci, bylo by to pro
politiky hodně velké lákadlo.
Co když si ale úplně stejně sáhnou
pro peníze do klasických penzijních fondů?
Zkušenosti z okolních zemí ukazují,
že vlády jsou v pokušení sahat na
peníze do fondů, které buď samy
zřídily, nebo dotovaly ze sociálního
pojištění, což rozhodně není případ
našeho třetího pilíře.
Na Kypru se před pár lety danily
bankovní vklady, proč by to nemohlo potkat soukromé penzijní
fondy?
Pořád mám nějakou elementární důvěru ve stát, ve kterém žiji.
Kdybych měl vycházet z toho, že
nás naše vlády jednou ožebračí,
tak by celá naše debata o tom, že
je potřeba spořit víc na stáří, byla
bezpředmětná.
důchodu, ale měli by znát principy
a veličiny, na kterých je tento výpočet závislý. Rozhodně by politici
neměli slibovat mladým, že půjdou
do důchodu v pětašedesáti letech,
protože jde o falešný slib.
Takže když mi bude pětašedesát
za jednatřicet let, nemám ještě
s důchodem počítat?
Nedělal bych to. Pokud bude lineárně růst průměrná délka života, je
vysoce pravděpodobné, že se do důchodu v té době bude chodit kolem
sedmdesáti. Jenže to už se budou
řešit úplně jiné problémy než dnes.
Vezměte si například projekty typu
klonování kmenových buněk. Třeba
si v té době už budeme pěstovat
náhradní orgány. Kdo ví?
Další diskuze se vedou kolem
důchodového věku. Ten je teď
zastropovaný na 65 letech s tím,
že se bude situace každých pět let
revidovat. Ministryně Maláčová
přesto na Twitteru napsala, že dokud bude vládnout ČSSD, důchodový věk se zvyšovat nebude.
Principy průběžného penzijního
systému, z něhož vychází i ten
náš, definoval už na konci devatenáctého století německý kancléř
Otto von Bismarck. Jenže tehdy se
důchodový věk stanovil na 70 let
v době, kdy se lidé běžně dožívali
pětapadesáti, takže do důchodu šlo
jen deset procent populace. V Dánsku je teď věk odchodu do důchodu pro mladé lidi zastropovaný až
na 74 letech, v Nizozemsku na 71
letech.
Nemyslím si, že je nutné říkat mladým lidem přesné číslo odchodu do
MARCEL HOMOLKA
Narodil se v roce 1976. Vystudoval
Technickou univerzitu v Liberci, při
škole začal pracovat jako telefonní bankéř v Komerční bance, pak
pro Živnostenskou banku budoval
nové call centrum. Po přestupu do
Penzijního fondu České pojišťovny
byl zodpovědný za úsek klientského úseku a následně se stal ředitelem Penzijní společnosti České
pojišťovny pro provoz a IT. Od roku
2015 je předsedou jejího představenstva a generálním ředitelem.
67