Jedna z největších českých záložen,
Moravský peněžní ústav, se na
začátku roku proměnila v Trinity
Bank. Nyní připravuje pobočky
v dalších českých městech a poohlíží se po německém a švýcarském
trhu.
Jako banka fungujete přes pět
měsíců. Jste spokojení s tím, jak
se to zatím vyvíjí?
Těší nás veliký zájem. Bankéři
jedou naplno, museli jsme posílit
o nové kolegy. Nabrali jsme tisíce
nových klientů a přes pět miliard
depozit. Jde o dobrý začátek. Podařil se i rebranding. Trinity Bank je
jméno, které nás nyní přesahuje.
Je to značka pro příštích pětadvacet
let, po téměř čtvrtstoletí Moravského peněžního ústavu, který jsem
vymyslel ještě na vysoké škole.
Jaký byl hlavní cíl přeměny na
banku? Zvýšení reputace?
Vždy jsem si přál mít banku, akorát
nemám bohatého tatínka, který by
mi na její vznik dal půl miliardy. Založil jsem záložnu a postupně jsme
rostli, až k mému snu. Mojí inspirací
je od samého počátku Baťa a jeho
motto „Z kapek moře, z haléřů miliony“. Přesně tak, krok za krokem,
jsem dnešní Trinity Bank budoval.
Jste specifičtí i tím, že nemáte
platební karty. Je možné provozovat banku bez nich?
Určitě. Nejsme klasická retailová
a transakční banka, ale banka spořicí. Klienti mají karty jinde, u nás
chtějí hlavně dobře spořit. Ale
samozřejmě je mít budeme, rádi
bychom je zavedli příští rok.
Nové klienty lákáte na vysoké zhodnocení spořicích účtů.
Garantujete, že to nějakou dobu
vydrží?
Budete tedy pokračovat v tom,
co jste dosud dělali jako záložna, nabírat vklady a půjčovat
firmám?
Určitě, teď se snižování sazeb
nečeká. Klientům nabízíme nadstandardní úroky už přes dvacet
let. Můžeme si to dovolit proto, že
nepotřebujeme tak velký zisk jako
klasické banky. Ty se kvůli svým
povinnostem k zahraničním centrálám musejí pohybovat někde kolem
14 procent ziskovosti. Část totiž
posílají matce a jen část jim zůstává
v Česku. My jsme ryze česká banka,
a tak nám stačí ziskovost pět až
sedm procent. O zisky se dělíme
s klienty, kteří jsou stále naším
největším vlastníkem. (Jde o důsledek
proměny záložny na banku, z družstevníků jsou akcionáři. Jedním z největších
je zhruba s deseti procenty Radomír
Lapčík – pozn. red.) Mají tedy dva
cíle: dobré zhodnocení a dividendu.
Když chci spořicí účet, založím
si ho online, na to nepotřebuji
osobního bankéře. Nejsou pobočky zbytečný luxus?
Ne, protože chceme mít se svými
klienty dobré vztahy. Je to sice
dražší, ale tak jsme to vždy dělali, je
to naše filozofie. Moderní je udělat
to celé online, ale nás na tom baví
právě to budování vztahů.
A k čemu potřebují klienti vztah
s bankéřem, když mají jen spořicí účet?
Protože časem mohou dostat i jiné
produkty. Chystáme třeba vlastní
konzervativní investice. Možná už
od příštího roku. Máme na Slovensku společnost SAB o.c.p. s licencí
pro obchody s cennými papíry od
tamní centrální banky, takže struktura je připravená. Určitě to nebudou
investice do akcií, ty jsou teď vysoko.
Nechci dávat klientům něco, co pro
ně není výhodné. Možná budeme
i něco přeprodávat. Třeba v Německu jsou dobré nemovitostní fondy.
Ano.
Nechcete ani dravě růst, jak jsem
pochopil z vašich předchozích
vyjádření.
Vaše banka tedy je a zůstane
konzervativní. Z toho neuhnete?
Kdy nabídnete mobilní aplikaci,
okamžité platby nebo otevřené
bankovnictví?
Neuhneme, takto mě to baví. Zaměřujeme se na klienty, děláme pro
ně jako jediní akce, kde si mohou
popovídat přímo s vedením banky.
Jsme komunitní bankou a chceme jí zůstat. Klienti to oceňují.
Z nezávislého hodnocení vyšlo, že
s našimi službami je spokojeno 98
procent klientů. Je to pak vidět třeba i na tom, že k nám chodí jejich
dospělé děti.
Časem to přijde, ale opět platí, že to
pro nás není to hlavní. Cílíme především na osobní kontakt s klienty
a vysokou kvalitu svých služeb.
V jednom z předchozích rozhovorů jste řekl, že pět poboček
stačí. Teď máte tři, v Praze, Brně
a Zlíně. Kde budou další?
Dravý růst není v plánu. Konkurence na bankovním trhu je tak
velká, že pro to ani není prostor.
Půjdeme dál stejným tempem jako
doposud.
71