KALEIDOSKOP @f_kalenda
politice. Navíc není vůbec zřejmé,
nakolik by skutečně ulevil od násilí
spojeného s drogovými kartely.
Drtivá většina jejich produkce totiž
směřuje k odběratelům v USA, naopak trh v Mexiku je slovy bezpečnostního analytika Jaimeho
Lópeze-Arandy zanedbatelný. Výnosný byznys kartelů kromě toho
už zdaleka není závislý pouze na
příjmech z prodeje drog, stále důležitější místo zaujímají únosy,
obchod s lidmi, výpalné nebo
přeprodej kradených pohonných
hmot.
I proto jsou plány mexické vlády
na ukončení „války proti drogám“
podstatně komplexnější a s největší
pravděpodobností budou muset
zahrnovat nějakou formu amnestie přinejmenším na nejnižších
úrovních pěstitelů a překupníků,
pokud ne samotných narkobaronů,
na jejichž likvidaci už se nemá klást
takový důraz jako doposud.
„Je zapotřebí dát do pohybu proces
odzbrojení, demobilizace a sociálního znovuzačlenění [členů kartelů]
za jasně stanovených podmínek,
jako je plná spolupráce se soudy,
projevení lítosti a vyplacení odškodnění za spáchané zločiny,“ píše se
opět v Národním plánu.
Svoji roli by měly sehrát i církve,
kterým chce prezident umožnit
vlastnictví televizních a rozhlasových stanic, jejichž prostřednictvím
by šířily protidrogovou osvětu.
López Obrador však především
spoléhá na masivní investice do
ekonomického rozvoje celá desetiletí zanedbaného jihu země. Ty by
výhledově měly zvýšit životní úroveň zdejších obyvatel a sebrat vítr
z plachet kartelům, na nichž jsou
místní často životně závislí.
92
JEDEME DÁL
Odborníci se v podstatě shodují, že
ukončení kriminalizace drobných
pěstitelů a překupníků představuje
spolu s hospodářským rozvojem jedinou možnou dlouhodobou strategii pro zmírnění ničivého konfliktu.
Zároveň ale prezidenta kritizují za
již učiněné kroky, které v podstatě
kopírují politiku jeho předchůdců.
„Strategie boje proti drogám se
nijak nemění. Tím pádem se
nemění ani výsledky a to mě znepokojuje,“ tvrdí Catalina Pérezová
Correaová z Centra pro výzkum
a výuku ekonomie CIDE. López
Obrador zatím na neudržitelnou
bezpečnostní situaci reagoval pouze založením Národní gardy, nového sboru o 111 tisících příslušníků,
který má v nejproblematičtějších
VÁLKA PROTI DROGÁM
Mexiko není první zemí, která zvolila extra tvrdý postup proti výrobcům a distributorům drog. „Válku
proti drogám“ vyhlásil už v roce
1971 americký prezident Richard
Nixon a právě americká federální
vláda byla a je spojencem té mexické v represivní politice.
V roce 2011 zveřejnila Globální
komise pro drogovou politiku,
mezi jejímiž členy byli psychiatr
a politik Pavel Bém, bývalý generální tajemník NATO Javier Solana
nebo miliardář Richard Branson,
nelítostné dvacetičtyřstránkové
hodnocení čtyřicetileté kampaně.
Celosvětová válka proti drogám
podle něj „selhala, a to s katastrofálními důsledky pro jednotlivce
i společenství po celé planetě“.
Komise doporučila legalizaci marihuany a dekriminalizaci užívání
tvrdých drog.
oblastech nahradit armádu a federální policii, často obviňovanou ze
spolupráce s kartely.
López Obrador po vleklých konfliktech v Kongresu souhlasil, že bude
Národní garda pod civilní kontrolou ministerstva bezpečnosti a její
cvičení bude probíhat pod dohledem
OSN, aby se neopakovaly časté
lidskoprávní excesy ozbrojených složek. Do jejího čela ovšem jmenoval
armádního generála a velkou část
jejích příslušníků mají tvořit právě
vojáci.
NEJKRVAVĚJŠÍ ROK
Jak naznačuje Pérezová Correaová,
bezpečnostní situace se v prvním půl
roce Lópezova Obradorova mandátu
nezlepšila. Právě naopak, v prvním
letošním čtvrtletí se oběťmi vražd
stalo 8493 lidí, tedy o bezmála deset
procent víc než loni ve stejnou dobu.
Rok 2019 má nakročeno k tomu,
stát se vůbec nejkrvavějším v historii
Mexika.
Násilí se soustředí do oblastí, o jejichž kontrolu se mezi sebou sváří
kartely. Například v momentálně
vůbec nejnebezpečnějším státě Guanajuato na západě Mexika probíhá
spor mezi kartely Jalisco Nueva
Generación a Santa Rosa de Lima
nikoli o obchod s drogami, ale o trh
s pohonnými hmotami kradenými
ze státní ropné společnosti Pemex.
„V současnosti se jedná o výhodnější
byznys než drogy,“ říká bývalá poslankyně Georgina Trujillová. „Není
potřeba riskovat přechod hranice.
Benzin na rozdíl od drog užíváme
úplně všichni.“
Autor je spisovatel a publicista, zaměřuje
se na Latinskou Ameriku.