KALEIDOSKOP  @f_kalenda

politice. Navíc není vůbec zřejmé,

nakolik by skutečně ulevil od násilí

spojeného s drogovými kartely.

Drtivá většina jejich produkce totiž

směřuje k odběratelům v USA, naopak trh v Mexiku je slovy bezpečnostního analytika Jaimeho

Lópeze-Arandy zanedbatelný. Výnosný byznys kartelů kromě toho

už zdaleka není závislý pouze na

příjmech z prodeje drog, stále důležitější místo zaujímají únosy,

obchod s lidmi, výpalné nebo

přeprodej kradených pohonných

hmot.

I proto jsou plány mexické vlády

na ukončení „války proti drogám“

podstatně komplexnější a s největší

pravděpodobností budou muset

zahrnovat nějakou formu amnestie přinejmenším na nejnižších

úrovních pěstitelů a překupníků,

pokud ne samotných narkobaronů,

na jejichž likvidaci už se nemá klást

takový důraz jako doposud.

„Je zapotřebí dát do pohybu proces

odzbrojení, demobilizace a sociálního znovuzačlenění [členů kartelů]

za jasně stanovených podmínek,

jako je plná spolupráce se soudy,

projevení lítosti a vyplacení odškodnění za spáchané zločiny,“ píše se

opět v Národním plánu.

Svoji roli by měly sehrát i církve,

kterým chce prezident umožnit

vlastnictví televizních a rozhlasových stanic, jejichž prostřednictvím

by šířily protidrogovou osvětu.

López Obrador však především

spoléhá na masivní investice do

ekonomického rozvoje celá desetiletí zanedbaného jihu země. Ty by

výhledově měly zvýšit životní úroveň zdejších obyvatel a sebrat vítr

z plachet kartelům, na nichž jsou

místní často životně závislí.

92

JEDEME DÁL

Odborníci se v podstatě shodují, že

ukončení kriminalizace drobných

pěstitelů a překupníků představuje

spolu s hospodářským rozvojem jedinou možnou dlouhodobou strategii pro zmírnění ničivého konfliktu.

Zároveň ale prezidenta kritizují za

již učiněné kroky, které v podstatě

kopírují politiku jeho předchůdců.

„Strategie boje proti drogám se

nijak nemění. Tím pádem se

nemění ani výsledky a to mě znepokojuje,“ tvrdí Catalina Pérezová

Correaová z Centra pro výzkum

a výuku ekonomie CIDE. López

Obrador zatím na neudržitelnou

bezpečnostní situaci reagoval pouze založením Národní gardy, nového sboru o 111 tisících příslušníků,

který má v nejproblematičtějších

VÁLKA PROTI DROGÁM

Mexiko není první zemí, která zvolila extra tvrdý postup proti výrobcům a distributorům drog. „Válku

proti drogám“ vyhlásil už v roce

1971 americký prezident Richard

Nixon a právě americká federální

vláda byla a je spojencem té mexické v represivní politice.

V roce 2011 zveřejnila Globální

komise pro drogovou politiku,

mezi jejímiž členy byli psychiatr

a politik Pavel Bém, bývalý generální tajemník NATO Javier Solana

nebo miliardář Richard Branson,

nelítostné dvacetičtyřstránkové

hodnocení čtyřicetileté kampaně.

Celosvětová válka proti drogám

podle něj „selhala, a to s katastrofálními důsledky pro jednotlivce

i společenství po celé planetě“.

Komise doporučila legalizaci marihuany a dekriminalizaci užívání

tvrdých drog.

oblastech nahradit armádu a federální policii, často obviňovanou ze

spolupráce s kartely.

López Obrador po vleklých konfliktech v Kongresu souhlasil, že bude

Národní garda pod civilní kontrolou ministerstva bezpečnosti a její

cvičení bude probíhat pod dohledem

OSN, aby se neopakovaly časté

lidskoprávní excesy ozbrojených složek. Do jejího čela ovšem jmenoval

armádního generála a velkou část

jejích příslušníků mají tvořit právě

vojáci.

NEJKRVAVĚJŠÍ ROK

Jak naznačuje Pérezová Correaová,

bezpečnostní situace se v prvním půl

roce Lópezova Obradorova mandátu

nezlepšila. Právě naopak, v prvním

letošním čtvrtletí se oběťmi vražd

stalo 8493 lidí, tedy o bezmála deset

procent víc než loni ve stejnou dobu.

Rok 2019 má nakročeno k tomu,

stát se vůbec nejkrvavějším v historii

Mexika.

Násilí se soustředí do oblastí, o jejichž kontrolu se mezi sebou sváří

kartely. Například v momentálně

vůbec nejnebezpečnějším státě Guanajuato na západě Mexika probíhá

spor mezi kartely Jalisco Nueva

Generación a Santa Rosa de Lima

nikoli o obchod s drogami, ale o trh

s pohonnými hmotami kradenými

ze státní ropné společnosti Pemex.

„V současnosti se jedná o výhodnější

byznys než drogy,“ říká bývalá poslankyně Georgina Trujillová. „Není

potřeba riskovat přechod hranice.

Benzin na rozdíl od drog užíváme

úplně všichni.“

Autor je spisovatel a publicista, zaměřuje

se na Latinskou Ameriku.