V roce 2050 by se Česko mělo dočkat kompletní dálniční sítě
a několika vysokorychlostních železničních tratí. Současné tempo příprav
i výstavby dávají jen malou naději, že se to doopravdy stane.
Jestli Česko něco neumí, tak stavět.
Zatímco sousední Polsko za posledních deset let svou dálniční síť ztrojnásobilo, čtyřikrát menší Česko za tu
dobu postavilo jen 216 ze současných 1244 kilometrů dálnic.
Nové polské dálnice ukazují, co šlo
vybudovat za výrazného přispění
evropských peněz. Česko otevřené
kohoutky pořádně nevyužilo. I když
Poláci už brzy přivedou autostrádu
až k Náchodu, na napojení na D11
z Hradce Králové se bude čekat
nejmíň do roku 2025.
Podobné je to na jihu, kde chybí
spojení s Rakouskem od Českých Budějovic i od Brna. Na západě se zase
už několik desetiletí buduje dálnice
D6 mezi Prahou a Karlovými Vary.
Důvodů, proč nestavíme stejně
rychle jako severní sousedé, je víc.
„Především je to kompetentní politika polských vlád, které výstavbu infrastruktury zařadily mezi významné priority. Současně tam působí
i vstřícnější legislativa pro výstavbu
ve veřejném zájmu, která zjednodušuje výkup pozemků a zrychluje
přípravu staveb. V neposlední řadě
Polsku pomáhá rovinatá krajina,
a tím i levnější výstavba,“ vysvětluje
dopravní expert Petr Moos.
60 METRŮ ZA DEN
Dálniční síť má být podle aktuální
dopravní strategie státu dobudována
do roku 2050. V devadesátých letech
se přitom počítalo s rokem 2010. Až
MILIARDOVÉ
POČTY
Na dopravní stavby jde letos 87 miliard korun, z toho 21 miliard „evropských“ peněz. Na silnice z toho
míří 25 miliard, na železnice 22 miliard. Příští rok má rozpočet zůstat
na letošní úrovni, na 17 miliard se
ale sníží příjem z evropských fondů. Ten by měl postupně klesat
i v dalších letech. Celkem Česko od
roku 2004 na dálnicích a železnicích prostavělo (počítáno dnešním
kurzem koruny k euru) zhruba 202
miliard korun z unijních fondů.
jednou bude hotovo, Česko bude
mít 2073 kilometrů dálnic.
Současné tempo termínu neodpovídá. „Aby to Ministerstvo dopravy
stihlo, muselo by otevírat přibližně
25 kilometrů ročně,“ uvedl Nejvyšší
kontrolní úřad na konci roku 2017,
kdy naposledy vydal vysvědčení
výstavbě dálnic. Snadno si spočteme,
že jsme se v posledním desetiletí
v průměru dočkali jen 22 kilometrů.
„Tempo výstavby dálnic zásadně brzdily problémy Ředitelství silnic a dálnic v přípravě staveb, zejména ve
fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí do
vydání pravomocného stavebního
povolení. Tato část přípravy trvala
v průměru třináct let,“ vysvětlují
kontroloři, v čem je problém.
Podle Jana Rýdla, mluvčího Ředitelství silnic a dálnic, vzniklo největší
zdržení při vykupování pozemků.
Spory se táhly roky. Stát nejprve za
pozemky nabízel směšně málo, takže
je majitelé odmítali prodávat. Pak to
zas bylo moc, proto bylo třeba řešit
spekulace.
BEREM, CENU DOŘEŠÍME
Letos se má otevřít 24 kilometrů
dálnic, a v příštích pěti letech pak
dokonce 307 kilometrů, tedy víc
než za předchozích deset let. Jak se
to stihne? Jednak už je řada staveb
připravených a jednak má posun
přinést zákon, který loni prosadil
tehdejší ministr dopravy Dan Ťok. Po
vzoru Německa stát spustí vyvlastňovací řízení, během kterého může
začít stavět, i když majitel pozemku
nesouhlasí s navrženou cenou. O tu
se budou soudit zpětně.
Pomoci může také připravovaná
zásadní změna stavebního zákona,
která by kromě jiného měla omezit
možnost připomínkování chystaných staveb. Volají po tom zástupci
ŘSD i experti. „Z našeho pohledu je
třeba zejména zefektivnit a urychlit
samotné povolování staveb,“ říká
Rýdl.
Stavbu přitom připomínkami a odvoláními brzdí vedle ekologických
spolků i vlastní složky státu jako
obce či kraje. Například úsek dálnice
D3 přes dolní Posázaví a Sedlčansko
sliboval dokončit do roku 2010 už
v roce 1998 tehdejší premiér Miloš
Zeman. Dodnes není ani územní
rozhodnutí. Proti stavbě se vedle
21