POPKULTURA  @TanaZabloudil

HORACE AND PETE

JÁ, SPOLEČNICE

2016, Louisck.com, 7 hodin (1 série)

2016, Starz, 18 hodin (2 série)

Proč ne Trump? Když ho zvolíme, bude to znamenat, že holt

chceme jít do sraček – no tak budiž. Demokracie upadají.

Lidi degenerujou, pak zvolí někoho takovýho a ten zničí,

co ještě zbývá. Bývali jsme skvělá země, byli jsme pracovití, vzdělaní, předstírali jsme, že jsme i morální. Ale teďka

všechno vyrábějí děcka v Číně, každej ze sebe schválně dělá

blbýho a všem je všechno u prdele. Tak proč ne Trump?

Aspoň to budem mít za sebou.

Myslíš, že jsem sociopat? – Neboj, sociopata nenapadne se

zeptat, jestli je sociopat.

Když známý komik Louis C.K. vyrukoval s autorským

seriálem, připomínajícím divadelní hru nebo studiové

televizní pořady ze šedesátých let, psalo se buď o tom,

že jeho počin může být pro zábavní průmysl revoluční, nebo o tom, že se mu investované peníze nikdy

nevrátí. Seriál totiž nejprve uveřejnil jen na svém

webu. Na živobytí mu nakonec zbylo, ale nikdo další

Louieho po této nezávislé cestě nenásledoval. Deset

epizod z hospody U Horáce a Petea se ukázalo jako

příliš specifická podívaná na to, aby zaujala větší publikum. Ti, kterým sedne, ji ale ocení velice.

Louis rozehrál ve fiktivní sto let staré newyorské čtyřce, za jejíž bar postavil Alana Aldu a Stevea Buscemiho, rodinné drama o americké minulosti a přítomnosti. Ani jedno období z toho nevyšlo dobře. Dnešek

je v něm mizérií, na kterou nám ještě mnohem horší

minulost dlouho a pečlivě zadělávala. Překvapivě

smutný seriál je i díky zasazení do hospodského muzea staré Ameriky totálním úkazem. Každá epizoda

je jinak dlouhá a každá jinak strukturovaná – tu třetí

téměř celou vyplňuje geniální monolog herečky Laurie Metcalfeové, za který byla právem nominovaná na

Emmy i přesto, že jiný výstup v seriálu nemá.

Nezapomenutelnou dělá tuhle tragickou komedii

i výběr stand-up komiků a komediálních herců postávajících okolo baru.

114

Christine (Riley Keoughová) je ambiciózní studentka

práv, která nepodléhá konvencím, nemá žádné přátele

a ve všem, co dělá, se snaží být nejlepší. Když se díky

své známé dostane k zaměstnání luxusní společnice,

stává se z ní ta nejlepší prostitutka pro osamělé milionáře, kterou svět spatřil.

Vznik jednoho z nejodvážnějších televizních seriálů

umožnil Steven Soderbergh. Sám podobnou látku

už před deseti lety zpracoval jako režisér ve filmu se

shodným originálním názvem The Girlfriend Experience.

Coby televizní producent dal u Já, společnice prostor

dvěma výrazným autorským talentům, Amy Seimetzové a Lodgi Kerriganovi, a ti společně napsali a natočili dílo, které nedělá žádné kompromisy.

Seriál, který se odehrává výhradně v chladných,

sterilních prostředích chicagských hotelů, luxusních

restaurací a kanceláří, je fascinujícím způsobem úsporný v dávkování informací a svoji hrdinku absolutně

nedává všanc naší kritice. Až do posledních záběrů

první sezony (i druhá je nadprůměrně dobrá) je pro

nás Christine dokonalou šifrou. Ve vesmíru, kde se dá

úspěšně fungovat na bázi obchodních vztahů místo

těch přátelských a milostných, plave jako ryba ve

vodě. Je prostě jen oprávněně ambiciózní? Nebo jednoduše zrůdná? Je produktem svého prostředí? Žádná

z jednoduchých odpovědí neplatí.

Co se zprvu může zdát jen jako poutavě natočená moralita, žádné morální ponaučení nenabízí. Daří se mu

být psychologickým dramatem, příběhem o dospívání,

thrillerem ze světa vysokých financí a v závěru i překvapivou rodinnou jednoaktovkou zároveň.