KALEIDOSKOP @PavelJegl
Šanghajská čtvrť Pchu-tung v roce 1990 a 2018
Nahlíženo zmíněnými závěry, měla
by se většina evropských měst
zahušťovat, zejména Praha. Ta patří
k nejřídčeji osídleným velkým městům, v průměru v ní žije pouhých
24 obyvatel na hektar. Pro srovnání:
Ve Vídni připadá na hektar 41 lidí,
v Mnichově 44, v Monaku 190.
strofické vizi nemusí mít daleko třeba nigerijský Lagos. Kdysi rybářská
vesnice dnes přitahuje milion a půl
lidí ročně. Dvě třetiny jich žijí ve
slumech, které začínají hned za sídly bank a nadnárodních korporací.
KŘEHKÁ ROVNOVÁHA
Urbanisté už ale připravují optimistické projekty měst budoucnosti.
V projekčních kancelářích vznikají
plány, které počítají s čistou dopravou, úsporami zdrojů a energií
i s digitálními technologiemi a umělou inteligencí.
Vyšší ekonomičnost a výkonnost
velkých měst ale neznamená, že
jsou tato sídla trvale udržitelná.
Světová zdravotnická organizace
upozorňuje, že ve většině z nich
narůstá koncentrace škodlivin.
Mečislav Kuraš z Ústavu chemie
ochrany prostředí VŠCHT v Praze
v časopise Moderní obec vysvětluje, že
je metabolismus velkoměst lineární: „Je to jednosměrný tok zdrojů
procházejících městskými ekosystémy. Vede k akumulaci odpadů,
což vyvolává nárůst znečištění
a entropie. Tím se liší od cyklického
metabolismu přírodních ekosystémů, který je obousměrný a kde
každý výstup je současně vstupem
pro recyklaci a obnovu.“
Petr Kužvart ze Společnosti pro
trvale udržitelný život zase upozorňuje na sociální nestabilitu
urbanizovaných aglomerací. „Města
se stávají nepřirozenými lidskými
mraveništi. Jsou zranitelná, koncentruje se v nich nejen podnikání,
výroba a obchod, ale i třídní rozdíly,
hrozící vyhodit přetopený kotel
rozporů, dravosti, spekulací a bídy
hned vedle bohatství do povětří,“
argumentuje levicový aktivista.
Megapole v krizi se podle něj může
rychle zhroutit „v krutém soupeření
mezi skupinami obyvatel o zásoby
životních potřeb“. K takové kata16
CHYTRÁ A ZELENÁ
ŠANGHAJ, NEBO TOKIO?
S žebříčky největších měst je potíž:
některá své menší sousedy administrativně pohltila, jiná ne, někde
čísla vycházejí z počtu registrovaných obyvatel, jinde z odhadů…
Seznamu na Wikipedii kraluje s 30
miliony hlav čínský Čchung-čching,
jenže podle BBC jde spíš o provincii
než souvisle zastavěnou metropoli.
Snad bychom mohli jako o nejlidnatějším městě světa mluvit o Šanghaji, ve které podle World Atlas žije
24 milionů lidí. Kdysi koloniální centrum, které za Mao Ce-tunga upadlo
do nemilosti, zažívá obchodní a populační explozi. Ještě na začátku
devadesátých let Šanghaj neměla
metro, dnes se chlubí nejdelší sítí
na světě.
Pokud se díváme po kompaktních
souměstích, s 39 miliony lidí vítězí
Tokio-Jokohama. Pro představu:
v regionu o něco málo větším než
Středočeský kraj se tísní čtyřnásobek celé české populace. Dopravní
infrastruktura zahrnuje přes tisíc
vlakových zastávek a stanic metra.
Na uzlu Šindžuku denně vystoupí
nebo nastoupí tři a půl milionu lidí,
víc než kdekoliv jinde na světě.
Na druhém místě letošního žebříčku New Geography je okolí Jakarty,
na třetím širší Dillí, na čtvrtém Manila, na pátém Soul. Celkem je v něm
38 megapolí s víc než deseti miliony
obyvatel, z toho z Evropy jen Moskva, Paříž a Londýn. Pražská aglomerace je až na 387. místě.
Chytrá města (smart cities) by měla
být splněným snem futurologů.
Všechno v nich budou řídit počítače
analyzující data z tisíců senzorů.
Chytré lampy budou svítit jen
tehdy, když to bude nutné, a vždy
potřebnou intenzitou, kontejnery
na odpad oznámí, že jsou skoro
plné…
Součástí chytrých měst mají být
i systémy pro hospodaření s vodou
a zavlažování zeleně. Zeleň ve městech má pozitivní vliv na psychiku
lidí, zvlhčuje vzduch, absorbuje
kysličník uhličitý a prachové
částice, vyrábí kyslík a ochlazuje
ovzduší. Vznikají proto zelené střechy domů nebo vertikální zahrady
na jejich stěnách či ve speciálních
výklencích v jednotlivých patrech.
Špičkovým příkladem je Vertical
Forest, dva obytné věžáky, které od
roku 2014 stojí v milánské čtvrti
Porta Nuova. Ty ozeleňuje 15 tisíc
rostlin vysázených se zřetelem na
sluneční svit.
ČIDLA SE POSTARAJÍ
Základem chytrého města přátelského k životnímu prostředí, ale