ANALÝZA @JiriHovorka
KOLIK A KDE SE STAVÍ
45 000
Dokončené nové byty a domky
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
2000
2007
2014
2018
Loni v Česku vyrostlo 34 tisíc nových bytů, lehce nad dlouhodobým průměrem.
Z toho víc než polovina v rodinných domech, třetina v bytových domech, zbytek
v přístavbách, nadstavbách, přeměnou sklepů, kanceláří apod.
Nejčilejší jsou ve Středočeském kraji, loni tam zkolaudovali jeden nový byt či domek na 186 obyvatel. V těsném závěsu jsou Praha a Plzeňský a Jihomoravský
kraj. V Ústeckém kraji mohli naopak slavit jen jednu kolaudaci na 722 lidí.
Budovatelský rekord se datuje do roku 1975, kdy se propaganda mohla chlubit 97
tisíci novými byty. Paradoxně jsou i tyto paneláky důvodem, proč bychom se na takové tempo výstavby měli znovu dostat – jejich životnost je při řádné údržbě jen
osmdesát až sto let, v praxi i nižší.
Zdroj: Český statistický úřad
Nízké úroky dostávají i ti, kteří
spoří. To zvýšilo chuť k pořizování
investičních bytů a vydělávání na
nájmu. Podle statistik společnosti
M&M Reality slouží v Praze každý
pátý prodaný byt jako investiční,
v Brně dokonce každý druhý.
Na přehřátí realitního trhu už
reagovala Česká národní banka,
která omezila dostupnost hypoték.
Kdo ji dnes chce, musí mít většinou naspořenou minimálně pětinu
z pořizovací ceny bytu. Efekt se už
dostavil, zájem o hypotéky je letos
meziročně o pětinu menší. Poptávka po bydlení klesá a postupně by
měl klesat i tlak na další růst cen.
POLSKÁ LEKCE
V Evropě teď patříme k zemím
s nejnedostupnějším bydlením.
Podle výpočtů společnosti Deloitte musíme na nový byt vydat víc
než jedenáct průměrných hrubých
22
dává Petr Hána z Deloitte. Pomoci
by měl nový stavební zákon, který
chystá Ministerstvo pro místní rozvoj, ale rezervy v povolování mají
i jednotlivá města. Praha připravuje centrální stavební úřad, který
by rozhodoval o větších bytových
projektech. Dnes to dělají úřady
jednotlivých pražských částí a podle
vedení magistrátu to výstavbu
zdržuje.
ročních mezd. V Polsku je to sedm
a půl, v Rakousku šest a v Německu pět. V Belgii a Portugalsku stačí
čtyři.
Zvlášť špatně jsou na tom ti, kteří
chtějí bydlet v Praze. „V roce 2017
jsme porovnávali dostupnost nového bytu v Praze a v sousedních
metropolích. Praha všechny porazila. Obyvatelé Varšavy nebo Berlína
potřebovali o polovinu let méně
než Pražané,“ říká Dolák.
Co v Polsku dělají jinak? „Stačí se
podívat na počet bytů, které se loni
začaly stavět ve Varšavě a v Praze.
Rozdíl 1360 oproti 321 na sto tisíc
obyvatel je víc než výmluvný,“ ukazuje Dolák na konkrétních číslech
problém s pomalou výstavbou.
„Na dokončení rezidenčního developerského projektu v Praze je dnes
v průměru potřeba devět let,“ do-
NÁJEM? PRO SOCKY
Když není na vlastní, zbývá nájem.
V Evropské unii v něm žije třetina
domácností, u nás zhruba pětina,
v dalších zemích z bývalého komunistického bloku ještě míň. Rekordmany jsou Němci a Rakušané,
kterých si bydlení pronajímá téměř
polovina. V obou státech mají města dostatek vlastních bytů s dosažitelným nájmem. A nejen to.
24
MILIARD
Z DANÍ
Daně z nemovitostí v Česku realitní trh nebrzdí. Náš stát na nich
podle OECD vybírá spolu s Lucemburskem, Rakouskem a Švýcarskem nejméně – 11 miliard korun,
0,2 procenta HDP. V Německu i na
Slovensku jsou na dvojnásobném
podílu, Británie je dokonce na třech
procentech. O zvyšování této daně
ale nikdo na centrální úrovni momentálně neuvažuje.
Do tří měsíců po nákupu nemovitosti musíte ještě zaplatit daň z nabytí, čtyři procenta z ceny. Tuto daň
vybírají všechny země EU s výjimkou Slovenska a Litvy. Sněmovna už
dvakrát odmítla návrh ODS na její
zrušení. Stát by tím přišel zhruba
o 13 miliard korun ročně. Piráti zase
navrhují daň snížit nebo úplně zrušit u prvních převodů nemovitostí
určených pro bydlení.