ROZHOVOR  @ondrejtuma

bohatí Asiati, který v Hollywoodu

nechtěli dlouho natočit. Producenti

říkali, že to je minoritní téma, které

v Americe nepofrčí. Nakonec to byl

obrovský úspěch po celém světě.

Pochopili, že komerčně úspěšné

můžou být i filmy o menšinách.

A co se týče kampaně MeToo, zkušeností žen se sexuálním obtěžováním bylo tolik, že už to nešlo řešit

jinak. Potkala jsem spoustu šikovných žen na důležitých pozicích

v americkém filmovém průmyslu.

Všechny se v podstatě shodují, že

nebýt zemětřesení, které MeToo

spustilo, nikdy by nedostaly

příležitost. Bylo nutné nabourat

patriarchální model, který v Hollywoodu fungoval. Rozhodně bych

ale neřekla, že je všechno vyřešené. Pořád je tam dost dinosaurů,

kteří si myslí, že filmy umějí točit

jen muži a že ženy mají buď hrát,

nebo nosit kafe.

42

Nebude těm šikovným ženám ve

vedoucích pozicích každý předhazovat, že dosáhly úspěchu jen

díky MeToo?

I když si to někteří muži možná

myslí, rozhodně si to už netroufnou

říct nahlas. Ale chápu, kam tím

míříte. Mně se taky nelíbí, že by

se na ženy mělo pohlížet jako na

diskriminovanou skupinu, kterou

je potřeba protežovat. Když nějaké

studio vyhlásí, že nový seriál budou

režírovat jenom ženy, protože

chuděry doteď nemohly dělat nic,

je to blbost. Nechci dostat job na základě toho, co mám mezi nohama,

ale díky tomu, jak jsem schopná.

Rozhodně nepopírám, že MeToo

mělo i negativní dopady – určitě se

ublížilo i některým mužům. Není

dobré, když se dávají do jednoho

pytle brutální sexuální agresoři a ti,

co se jen někoho blbě dotkli. Záro-

veň mě dost mrzelo, že se v Česku

skoro všechny veřejné osobnosti

a média přiklonily na opačnou

stranu. Přitom je tu situace vážná,

každá desátá Češka zažila na vlastní

kůži sexuální násilí. Žádné MeToo

tady ale nebylo. Když se nějaká

žena pokusila říct, co se jí stalo,

hned dostala nálepku hysterické krávy, která se chce jen mstít

a upoutat pozornost.

Čím to je?

V mnoha rovinách jsme pořád zabředlí ve stereotypech. A neporovnávám jen Česko s Amerikou, ale

obecně Východ se Západem. Jako

svobodná společnost fungujeme jen

třicet roků, potřebujeme nové – sebevědomé a zároveň i tolerantnější

– generace, které se na svět budou

dívat jinak. Když jsem ve Francii

promítala film Špína a říkala, že

se u nás režisér Jiří Strach vyfotil