KRYPTO  @KryptoJoseph

NOVÉ PENÍZE

STARÝM BOHATÝM

Inflační cílování centrálních bank pomáhá privilegovaným,

ti nejchudší ho pocítí hlavně na vyšších cenách. Kryptoměny

rozdělují nové peníze spravedlivěji.

JOSEF TĚTEK

Představme si pyramidu ze sklenek

na šampaňské. Sekt nejprve naplní

tu úplně navrchu, odtud stéká do

pater pod ní a tak dále. S každým

dalším patrem ztrácí na svěžesti,

do skleniček úplně vespod přitéká

zvětralý patok o pokojové teplotě.

Nové peníze se dnes šíří ekonomikou

jako sekt pyramidou. Kdo se k penězům dostane jako první, užívá si díky

nízkým cenám nejvyšší kupní síly.

Jakmile začne nové peníze investovat, ekonomikou se skrze ceny šíří

informace o vyšší peněžní nabídce.

Když nové peníze konečně dotečou

k lidem vespod, například v podobě

vyšších mezd, svět už zdražil.

SKRYTÁ DAŇ

Efektu šíření nových peněz, který

v důsledku obohacuje převážně

vyšší vrstvy na úkor nižších, se říká

Cantillonův – po irsko-francouzském bankéři Richardu Cantillonovi

(1680–1734). V principu se jedná

o reverzní daň, skrze kterou chudí

odvádějí část kupní síly bohatým.

Mezi hlavní příčiny Cantillonova

efektu patří existence centrálního

bankovnictví a politika inflačního cílování. Všechny významné

centrální banky světa mají za cíl

60

udržovat v ekonomice „dostatečnou“ inflaci, typicky okolo dvou

procent ročně. Existuje čím dál více

nástrojů, jak inflačního cíle dosáhnout, od stlačování úrokové míry

k nule nebo pod nulu přes operace

na volném trhu až po kvantitativní

uvolňování, tedy nákup aktiv od

komerčních bank bankou centrální.

POD JEDNÍM PROCENTEM

Bitcoin z toho nabízí cestu ven.

Jeho monetární ekonomie je daná

dopředu: v oběhu bude 21 milionů bitcoinů a nikdo to nezmění.

Kromě celkového množství známe

i tempo, jakým se dostanou do oběhu. Nové bitcoiny dostanou navíc

pouze ti, kteří vynaloží dostatečný

výpočetní výkon, jímž zároveň

zabezpečují probíhající transakce.

Cantillonův efekt tady nemá místo:

možnost těžby je otevřena všem

a prostředí je vysoce konkurenční.

Díky předvídatelnosti emisí už teď

víme, že v roce 2022 bude roční

míra inflace bitcoinu (ve smyslu

přírůstku měnové zásoby) nižší než

dvě procenta. V roce 2029 bude

pod jedním procentem. Můžeme si

být jisti, jaká bude v té době inflace

dolaru, eura či koruny? Z centrálních bank zní čím dál častěji názory,

že je zapotřebí inflační cíl zvýšit.

Mluví se o čtyřech, pěti procentech.

Pětiprocentní inflace znamená snížení kupní síly na polovinu během

třinácti let. Přejeme hodně úspěchů

při spoření na penzi!

„Moc korumpuje. Absolutní moc

korumpuje absolutně,“ napsal lord

Acton. Moc nad penězi je zbraní hromadného ničení a obohacování jedněch na úkor druhých. Bitcoin to řeší

prozaicky: taková moc v jeho světě

neexistuje. Je jen na nás, jestli tuto

vlastnost oceníme a využijeme.

JOSEF TĚTEK

Ekonom, kryptoměnový konzultant

a publicista. Pracuje jako analytik

pro společnost TopMonks, je spoluzakladatelem bitcoinového startupu DEBNK a autorem podcastu

Kryptokec.