BYZNYSPLÁN @JiriHovorka
fondů, který kopíruje výnosy fondu
Accolade a do nějž je možné vstoupit, když máte v jiných fondech od
Consequ alespoň milion korun a do
nového fondu dáte minimálně sto
tisíc.
V halách od Accolade jsou firmy
zaměřující se na logistiku. Jde třeba
o již zmíněnou DHL, která v Chebu
dělá jak byznys, tak logistiku pro
třetí strany. Estée Lauder z Chebu
obsluhuje své evropské e-shopy
s kosmetikou. Dále Accolade pronajímá haly výrobním firmám, třeba
Alpha Corporation v Týništi nad
Orlicí, které bylo prvním parkem
Kratinovy firmy. Autozámky odtud
odebírají největší světové automobilky.
Třetím a nejrychleji rostoucím segmentem je internetové obchodování. „E-commerce roste o 20 procent
ročně, klasické obchody o pět až
sedm procent, je tady revoluce. Obchodní centra se z majetků fondů
vyprodávají a o průmyslové parky
naopak zájem roste,“ říká Kratina.
Mezi jeho nájemce patří třeba
Tchibo nebo výrobce rybářských
potřeb Svendsen Sport, který ze
skladu v polském Štětíně obsluhuje
skandinávské trhy. Z německého
Alsdorfu zase zboží míří do západní části Německa a Beneluxu.
Accolade se tak postupně rozrůstá
ze středu Evropy a rozkládá riziko
v různých segmentech i regionech.
CHYBÍ INŽENÝŘI
Další růst Kratinovi dělá radost
i tím, že se „jeho“ firmy propojují.
Z nového chebského parku, který
roste na místě bývalých strojíren,
bude svůj domácí trh zásobovat
německý obchodník Real Digital.
74
NEJVĚTŠÍ PARKY VE
FONDU ACCOLADE
Stříbro
CHEB 136 075 m² (Tchibo, DHL, BWI)
STŘÍBRO 111 484 m² (Kion Group,
Assa Abloy, Ideal Automotive,
Leoni)
ŠTĚTÍN (PL), 106 520 m² (Autodoc,
Advansor, DHL, DSV, Party Deco,
Peirce, Svendsen Sport)
LUBLIN (PL), 73 503 m² (Data Modul,
Fedex, Laboratoria Natury, Ruch,
Röhlig a další)
Zboží, které si zákazníci jeho
e-shopu objednají, se bude v chebské hale k distribuci připravovat na
přepravnících vyrobených firmou
Dematic ve Stříbře.
Stejná firma v hale od Accolade
vyrábí chytrou techniku pro
obsluhu skladů i pro Amazon.
Kratina tímhle příkladem oponuje
námitkám, že Česko je montovnou Evropy a že k tomu přispívají
i jeho průmyslové parky. „Čtyřicet
procent firem z našeho portfolia tu
má oddělení pro výzkum a vývoj
či obchodní a strategické zastoupení. Často pro celou střední Evropu.
Bylo by jich víc, kdyby tu bylo
dost inženýrů,“ říká a varuje před
tím, aby Česko podlehlo volání po
větším počtu učňů.
Už dnes pracuje v jeho halách jeden
člověk v kanceláři na dva dělníky.
S nástupem digitalizace se budou
obě čísla dál přibližovat. Česko zkrát-
ka potřebuje inženýry. „Firmy nám
říkají, že by tu měly dvakrát větší
výzkumné oddělení, ale nemají ho
kým naplnit. Jde o lidi, kteří mají sto
tisíc měsíčně a víc,“ dodává.
Skladovací haly vzbuzují mezi lidmi
odpor třeba i kvůli tomu, že zabírají
ornou půdu. Kratina na to říká,
že v Česku jí ročně zmizí pět tisíc
hektarů, ale z toho trh průmyslových nemovitostí dělá maximálně
tři procenta, a to v letech, kdy se
mu daří. Nejvíce půdy se ztrácí rozrůstáním měst, která přitom často
nezastavují vnitřní části.
Když se buduje hala, ornice nemizí.
Stavební firmy musí horní vrstvu
půdy rozvést po okolních polích,
která se tak prý zkvalitňují. Všechny haly také nevznikají na orné
půdě, firmy se snaží využívat staré
průmyslové areály, kde často napravují předchozí ekologické škody.
„Brownfieldy v Česku představují
čtyřicet procent našich staveb.
V Polsku jsme na padesáti procentech,“ říká Kratina.
Těm, co by si přáli jeho byznys
omezit, pak vzkazuje: „Naše haly
jsou infrastruktura, něco jako
dálnice nebo moderní železnice.
Průmysl a obchod je potřebuje.
Česká republika je pro firmy velice
zajímavou zemí, protože jsou tu
chytří a schopní lidé a jsme blízko
klíčovým trhům, jako je Německo.
Když tu organicky porostou a budou dál vytvářet tlak na růst mezd,
republika se bude mít dobře.“