BYZNYSPLÁN  @JiriHovorka

fondů, který kopíruje výnosy fondu

Accolade a do nějž je možné vstoupit, když máte v jiných fondech od

Consequ alespoň milion korun a do

nového fondu dáte minimálně sto

tisíc.

V halách od Accolade jsou firmy

zaměřující se na logistiku. Jde třeba

o již zmíněnou DHL, která v Chebu

dělá jak byznys, tak logistiku pro

třetí strany. Estée Lauder z Chebu

obsluhuje své evropské e-shopy

s kosmetikou. Dále Accolade pronajímá haly výrobním firmám, třeba

Alpha Corporation v Týništi nad

Orlicí, které bylo prvním parkem

Kratinovy firmy. Autozámky odtud

odebírají největší světové automobilky.

Třetím a nejrychleji rostoucím segmentem je internetové obchodování. „E-commerce roste o 20 procent

ročně, klasické obchody o pět až

sedm procent, je tady revoluce. Obchodní centra se z majetků fondů

vyprodávají a o průmyslové parky

naopak zájem roste,“ říká Kratina.

Mezi jeho nájemce patří třeba

Tchibo nebo výrobce rybářských

potřeb Svendsen Sport, který ze

skladu v polském Štětíně obsluhuje

skandinávské trhy. Z německého

Alsdorfu zase zboží míří do západní části Německa a Beneluxu.

Accolade se tak postupně rozrůstá

ze středu Evropy a rozkládá riziko

v různých segmentech i regionech.

CHYBÍ INŽENÝŘI

Další růst Kratinovi dělá radost

i tím, že se „jeho“ firmy propojují.

Z nového chebského parku, který

roste na místě bývalých strojíren,

bude svůj domácí trh zásobovat

německý obchodník Real Digital.

74

NEJVĚTŠÍ PARKY VE

FONDU ACCOLADE

Stříbro

CHEB 136 075 m² (Tchibo, DHL, BWI)

STŘÍBRO 111 484 m² (Kion Group,

Assa Abloy, Ideal Automotive,

Leoni)

ŠTĚTÍN (PL), 106 520 m² (Autodoc,

Advansor, DHL, DSV, Party Deco,

Peirce, Svendsen Sport)

LUBLIN (PL), 73 503 m² (Data Modul,

Fedex, Laboratoria Natury, Ruch,

Röhlig a další)

Zboží, které si zákazníci jeho

e-shopu objednají, se bude v chebské hale k distribuci připravovat na

přepravnících vyrobených firmou

Dematic ve Stříbře.

Stejná firma v hale od Accolade

vyrábí chytrou techniku pro

obsluhu skladů i pro Amazon.

Kratina tímhle příkladem oponuje

námitkám, že Česko je montovnou Evropy a že k tomu přispívají

i jeho průmyslové parky. „Čtyřicet

procent firem z našeho portfolia tu

má oddělení pro výzkum a vývoj

či obchodní a strategické zastoupení. Často pro celou střední Evropu.

Bylo by jich víc, kdyby tu bylo

dost inženýrů,“ říká a varuje před

tím, aby Česko podlehlo volání po

větším počtu učňů.

Už dnes pracuje v jeho halách jeden

člověk v kanceláři na dva dělníky.

S nástupem digitalizace se budou

obě čísla dál přibližovat. Česko zkrát-

ka potřebuje inženýry. „Firmy nám

říkají, že by tu měly dvakrát větší

výzkumné oddělení, ale nemají ho

kým naplnit. Jde o lidi, kteří mají sto

tisíc měsíčně a víc,“ dodává.

Skladovací haly vzbuzují mezi lidmi

odpor třeba i kvůli tomu, že zabírají

ornou půdu. Kratina na to říká,

že v Česku jí ročně zmizí pět tisíc

hektarů, ale z toho trh průmyslových nemovitostí dělá maximálně

tři procenta, a to v letech, kdy se

mu daří. Nejvíce půdy se ztrácí rozrůstáním měst, která přitom často

nezastavují vnitřní části.

Když se buduje hala, ornice nemizí.

Stavební firmy musí horní vrstvu

půdy rozvést po okolních polích,

která se tak prý zkvalitňují. Všechny haly také nevznikají na orné

půdě, firmy se snaží využívat staré

průmyslové areály, kde často napravují předchozí ekologické škody.

„Brownfieldy v Česku představují

čtyřicet procent našich staveb.

V Polsku jsme na padesáti procentech,“ říká Kratina.

Těm, co by si přáli jeho byznys

omezit, pak vzkazuje: „Naše haly

jsou infrastruktura, něco jako

dálnice nebo moderní železnice.

Průmysl a obchod je potřebuje.

Česká republika je pro firmy velice

zajímavou zemí, protože jsou tu

chytří a schopní lidé a jsme blízko

klíčovým trhům, jako je Německo.

Když tu organicky porostou a budou dál vytvářet tlak na růst mezd,

republika se bude mít dobře.“