DUEL

ŠIMON PÁNEK

ŘEDITEL ČLOVĚKA V TÍSNI

Jsem přesvědčen, že by se Česko

mělo stavět k uprchlíkům z válečných oblastí otevřeně. Jejich důvody jsou oprávněné. Není to poprvé,

v devadesátých letech tu pobývaly

desetitisíce uprchlíků z bývalé

Jugoslávie. Nikdo se neděsil, nikdo

na tom nestavěl svoji nenávistnou

komunikaci a reklamu. Část těchto

imigrantů se po válkách vrátila, část

zůstala. Jsem zároveň přesvědčen,

že země Evropské unie musí být

solidární. Alespoň částečné přerozdělení nákladů i péče o uprchlíky je

nejen férové, ale i racionální. Bez

něj dřív nebo později země, které

nesou hlavní tíhu, prostě otevřou

hranice a řeknou: pokračujte dál

do Evropy. Ostatně, kdybychom byli

na Jihu, už bychom debatu o posílání imigrantů dál dávno vedli, o tom

nepochybuji. Pokud není ochota se

podílet na základě dobrovolnosti,

souhlasím, byť opravdu nejsem milovník kvót, se zavedením výpočtů,

které povedou ke sdílení odpovědnosti. Zároveň máme, stejně jako

všechny cílové země, právo řídit

ekonomickou imigraci tak, abychom ji zvládli, a například se snažit

snížit imigrační tlak na Evropu

prevencí v zemích původu i tranzitních.

MĚLI BYCHOM PŘIJÍMAT

UPRCHLÍKY?

Imigranti z Blízkého východu a Afriky se ve stále větší míře

snaží dostat do Evropy. Většinou utíkají před válkou a žalostnými

životními podmínkami. Mělo by jim Česko otevřít své brány?

Kvóty Evropské unie pro přijímání

uprchlíků jsou špatné z řady důvodů, navíc dávají pašerákům lidí možnost plánovat si kapacity pro svůj

byznys. Striktní odmítání migrantů

ale není férové vůči zemím, které

zajišťují schengenský prostor –

Itálie, Řecko a Španělsko nesou

velké břemeno včetně kriminality

občas páchané migranty. Exodus lidí,

o jejichž původu víme velmi málo,

a mnohdy lze pochybovat, že je

jejich hlavní motivací strach o život,

ukazuje, že Evropa nedokáže problém řešit. Špatnou migrační politiku

se snaží nahradit administrativními

příkazy. Válečný chaos a rozpadlé

státní struktury zemí, odkud k nám

migranti směřují, brání, aby tam

bohatý svět investoval do zlepšení

situace. Bombardováním prázdných

lodí zase můžeme vyvolat válku

s Libyí. Politika české vlády odpovídá

zájmům bezpečnosti země. Nelze

ale vyloučit, že kromě Ukrajinců

a lidí z Balkánu, které přijímáme

dlouhodobě, přijmeme i migranty ze

zemí, ve kterých probíhají konflikty.

Nebude jednoduché zajistit, aby tím

neutrpěla bezpečnost v zemi. Politici

by měli aktivněji vystupovat proti

xenofobii, která může radikalizovat

extremisty i muslimy žijící u nás.

ANDOR ŠÁNDOR

BÝVALÝ NÁČELNÍK VOJENSKÉ

ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY ČR

25