T É M A : B O H AT S T V Í A   C H U D O B A / A N A LÝ Z A

Kolik jde do výplat

Hrubý provozní

přebytek a smíšený

důchod

Daně z výroby

a dovozu snížené

o dotace

Sociální příspěvky

zaměstnavatelů

Mzdy a platy

Zdroj: Podíl příjmových složek na HDP, Eurostat, 2018

100 %

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

Pětina strádá

Zpět ke mzdám. Růst mediánu předbíhá

růst průměru i díky rychlému navyšování

minimální mzdy. Ta byla ještě na začátku

roku 2013 na 8 tisících korunách, v roce

2020 už jsme na 14 600 korunách. Zároveň rostou i  nejnižší zaručené mzdy

u kvalifikovanějších profesí.

Další příčinou je struktura ekonomiky: firmy poptávají ve velkém dělnické pozice a  v  době rekordně nízké

20

nezaměstnanosti je lákají na rychle

rostoucí mzdy. „Pracovníkům se základním vzděláním stouply mzdy za

pět let v  průměru o  35 procent, vysokoškolákům o  méně než 20 procent.

Přitom ve srovnání se západní Evropou

se kvalifikace v  Česku cení relativně

málo a  mzdové nůžky byly i  před pěti

lety málo rozevřené,“ říká ekonom Pavel Sobíšek.

Česko je ostatně jednou z  nejrovnostářštějších zemí Evropské unie.

„Ukazatel míry nerovnosti, takzvaný

Giniho koeficient, je po zohlednění daní

a sociálních transferů nižší než ve všech

členských státech kromě Slovenska

a Slovinska,“ shrnuje ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

I  další příjmová statistika v  Česku

vychází alespoň na první pohled dobře:

pod hranicí příjmové chudoby, která je

na 60 procentech čistého mediánového

příjmu, tedy 12 tisících pro jednotlivce

a  25 tisících pro rodinu se dvěma dětmi, žije necelá desetina Čechů. Průměr

v Unii je přitom 17 procent.

Ekonom David Navrátil ale upozorňuje, že se do této statistiky nepromítá

obří problém exekucí, které trápí přes

Dánsko

Lucembursko

Německo

Slovinsko

Velká Británie

Švédsko

Chorvatsko

Rakousko

Finsko

Lotyšsko

EU-28

Francie

Rumunsko

EA-19

Nizozemsko

Španělsko

Malta

Maďarsko

Belgie

Bulharsko

Kypr

Estonsko

Litva

Portugalsko

Česko

Polsko

Itálie

Slovensko

Irsko

jen Slovinci a  Estonci. Česká průměrná mzda za posledních pět let vzrostla

téměř o  čtvrtinu a  ve třetím loňském

čtvrtletí dělala 34 105 korun. Medián,

na který dosáhne přesně polovina zaměstnaných, rostl v  předchozích pěti

letech ještě rychleji. Zatímco na konci

září roku 2014 byl 21 521 korun, v  roce

2019 už 29 549 korun. To je růst víc než

o třetinu. Spotřebitelské ceny za stejnou

dobu vzrostly jen o necelých devět procent. Příjmy tedy stoupají i  v  reálném

vyjádření. Výjimkou jsou ceny bydlení,

které zhruba vyrovnávají růst mediánu

a  kterým jsme se široce věnovali v  minulém čísle Finmagu.

Řecko

0%

Kolik máme

Protože stát vidí na vaši výplatnici, ale ne do vašeho kredence,

informací o majetku máme míň než

těch o příjmech. Poslední důkladné

sčítání lidu se konalo před devíti lety,

výstup ekonomiky od té doby stoupl

víc než o třetinu a s ním narostl i majetek domácností, proto nám dnes

tento průzkum moc nepoví.

Jakýsi obrázek si můžeme udělat

z letošního Global Wealth Databook

Credit Suisse, který vychází z čísel

ČNB a OECD. Polovina dospělých

Čechů podle něj vlastní majetek

v hodnotě 478 tisíc korun nebo vyšší, druhá polovina méně. Není to moc:

poloviční podíl na starším domku

v Horní Dolní minus nějaké dluhy.

Průměrné jmění je kvůli nerovnoměrnému rozdělení výrazně hodnotnější:

za 1,5 milionu. V tom jsou úspory

či akcie za 792 tisíc korun, hmotný

majetek za 916 tisíc korun, minus

průměrný dluh 226 tisíc korun.