T É M A : B O H AT S T V Í A C H U D O B A / A N A LÝ Z A
Kolik jde do výplat
Hrubý provozní
přebytek a smíšený
důchod
Daně z výroby
a dovozu snížené
o dotace
Sociální příspěvky
zaměstnavatelů
Mzdy a platy
Zdroj: Podíl příjmových složek na HDP, Eurostat, 2018
100 %
90 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
10 %
Pětina strádá
Zpět ke mzdám. Růst mediánu předbíhá
růst průměru i díky rychlému navyšování
minimální mzdy. Ta byla ještě na začátku
roku 2013 na 8 tisících korunách, v roce
2020 už jsme na 14 600 korunách. Zároveň rostou i nejnižší zaručené mzdy
u kvalifikovanějších profesí.
Další příčinou je struktura ekonomiky: firmy poptávají ve velkém dělnické pozice a v době rekordně nízké
20
nezaměstnanosti je lákají na rychle
rostoucí mzdy. „Pracovníkům se základním vzděláním stouply mzdy za
pět let v průměru o 35 procent, vysokoškolákům o méně než 20 procent.
Přitom ve srovnání se západní Evropou
se kvalifikace v Česku cení relativně
málo a mzdové nůžky byly i před pěti
lety málo rozevřené,“ říká ekonom Pavel Sobíšek.
Česko je ostatně jednou z nejrovnostářštějších zemí Evropské unie.
„Ukazatel míry nerovnosti, takzvaný
Giniho koeficient, je po zohlednění daní
a sociálních transferů nižší než ve všech
členských státech kromě Slovenska
a Slovinska,“ shrnuje ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
I další příjmová statistika v Česku
vychází alespoň na první pohled dobře:
pod hranicí příjmové chudoby, která je
na 60 procentech čistého mediánového
příjmu, tedy 12 tisících pro jednotlivce
a 25 tisících pro rodinu se dvěma dětmi, žije necelá desetina Čechů. Průměr
v Unii je přitom 17 procent.
Ekonom David Navrátil ale upozorňuje, že se do této statistiky nepromítá
obří problém exekucí, které trápí přes
Dánsko
Lucembursko
Německo
Slovinsko
Velká Británie
Švédsko
Chorvatsko
Rakousko
Finsko
Lotyšsko
EU-28
Francie
Rumunsko
EA-19
Nizozemsko
Španělsko
Malta
Maďarsko
Belgie
Bulharsko
Kypr
Estonsko
Litva
Portugalsko
Česko
Polsko
Itálie
Slovensko
Irsko
jen Slovinci a Estonci. Česká průměrná mzda za posledních pět let vzrostla
téměř o čtvrtinu a ve třetím loňském
čtvrtletí dělala 34 105 korun. Medián,
na který dosáhne přesně polovina zaměstnaných, rostl v předchozích pěti
letech ještě rychleji. Zatímco na konci
září roku 2014 byl 21 521 korun, v roce
2019 už 29 549 korun. To je růst víc než
o třetinu. Spotřebitelské ceny za stejnou
dobu vzrostly jen o necelých devět procent. Příjmy tedy stoupají i v reálném
vyjádření. Výjimkou jsou ceny bydlení,
které zhruba vyrovnávají růst mediánu
a kterým jsme se široce věnovali v minulém čísle Finmagu.
Řecko
0%
Kolik máme
Protože stát vidí na vaši výplatnici, ale ne do vašeho kredence,
informací o majetku máme míň než
těch o příjmech. Poslední důkladné
sčítání lidu se konalo před devíti lety,
výstup ekonomiky od té doby stoupl
víc než o třetinu a s ním narostl i majetek domácností, proto nám dnes
tento průzkum moc nepoví.
Jakýsi obrázek si můžeme udělat
z letošního Global Wealth Databook
Credit Suisse, který vychází z čísel
ČNB a OECD. Polovina dospělých
Čechů podle něj vlastní majetek
v hodnotě 478 tisíc korun nebo vyšší, druhá polovina méně. Není to moc:
poloviční podíl na starším domku
v Horní Dolní minus nějaké dluhy.
Průměrné jmění je kvůli nerovnoměrnému rozdělení výrazně hodnotnější:
za 1,5 milionu. V tom jsou úspory
či akcie za 792 tisíc korun, hmotný
majetek za 916 tisíc korun, minus
průměrný dluh 226 tisíc korun.