Proč fungují tyhle věci po válce a  proč

nefungují dneska? Když žijete několik let

v každodenním marasmu a někdo vám dá

po konci války zodpovědnost, v  pocitu

radosti a  vděčnosti, že trápení konečně

skončilo, se budete chovat slušně. Jestliže

někdo do stejné situace posadí rozmazleného západního člověka, bude se často

chovat jako prase. Socialismus zcela ignoruje evoluční biologii a human design.

Pak je tu ještě Skandinávie, která pořád

funguje relativně kolektivisticky a lidi tam

akutní zkušenost s válkou nemají.

Možná válku nahrazuje nedostatek

světla. Myslím, že pouze osobní zkuše30

nost s bazálními existenciálními prožitky přináší kontakt s  moudrostí. Nejde

se k  ní dostat jinak, než že se člověk

posouvá ven z  komfortní zóny, tělesně se do něčeho namočí – může to být

válka, může to být zima, může to být

tma, můžou to být i psychedelika. Dnes

je populární terapie tmou, při které se

necháte na sedm dní zavřít do místnosti bez špetky světla, ze které nemůžete

odejít, tak tam holt musíte být a  rozjímat o  sobě. Ale většina lidí bude radši

trávit volný čas jakkoliv jinak, než aby se

dostala do kontaktu se sebou a existenciální tísní. Bez ní však nepotkají moudrost a nesrovnají si hodnoty.