Proč fungují tyhle věci po válce a proč
nefungují dneska? Když žijete několik let
v každodenním marasmu a někdo vám dá
po konci války zodpovědnost, v pocitu
radosti a vděčnosti, že trápení konečně
skončilo, se budete chovat slušně. Jestliže
někdo do stejné situace posadí rozmazleného západního člověka, bude se často
chovat jako prase. Socialismus zcela ignoruje evoluční biologii a human design.
Pak je tu ještě Skandinávie, která pořád
funguje relativně kolektivisticky a lidi tam
akutní zkušenost s válkou nemají.
Možná válku nahrazuje nedostatek
světla. Myslím, že pouze osobní zkuše30
nost s bazálními existenciálními prožitky přináší kontakt s moudrostí. Nejde
se k ní dostat jinak, než že se člověk
posouvá ven z komfortní zóny, tělesně se do něčeho namočí – může to být
válka, může to být zima, může to být
tma, můžou to být i psychedelika. Dnes
je populární terapie tmou, při které se
necháte na sedm dní zavřít do místnosti bez špetky světla, ze které nemůžete
odejít, tak tam holt musíte být a rozjímat o sobě. Ale většina lidí bude radši
trávit volný čas jakkoliv jinak, než aby se
dostala do kontaktu se sebou a existenciální tísní. Bez ní však nepotkají moudrost a nesrovnají si hodnoty.