T É M A : B O H AT S T V Í A C H U D O B A / S O N D A
být od sebe oddělené a natolik vzdálené,
že každá běžná aktivita vyžaduje jízdu
autem. Vylučují se i jiné komplementární
funkce, například logistika nemůže být
v areálu s výrobou. Návaznost bydlení,
práce, nakupování a klidně i halových
center do sjednoceného celku, známá
třeba z rakouských vesnic, je u nás nepřípustná. Rakouská vesnice není hezká
kvůli vkusu a bohatství našich sousedů,
ale hlavně proto, že jsou budovy blíž.
A i díky tomu, že Billa může stát na historickém náměstí a dál plnit centrum obce
každodenním životem lidí. U nás je většina malých center před komercí „ochráněna“, ale za cenu toho, že na náměstí
není důvod jít a do jeho okolí investovat.
Místo menších samoobsluh na návsích
vznikne jeden supermarket na poli.
Nemožnost postavit výrobní areál
blízko centra, třeba i se skromným bydlením pro zaměstnance, je motivovaná
ušlechtilým cílem oddělit obyvatele od
průmyslu a dopřát pracovníkům dost
zeleně, přestože velká část výroby dnes
probíhá prakticky nehlučně a bez kouře.
Zaměstnance, často špatně placené, to
vyhání v lepším případě do aut či sběrných autobusů, v horším případě do ubytoven, které lze provozovat jen tam, kde
si na ně nikdo nebude stěžovat – na těch
nejhorších a nejvzdálenějších místech.
Skryté dotace
Ideální verzí naší civilizace je městský nebo vesnický život v čitelných sídlech, s náměstími, hezkými ulicemi
a institucemi vytvářející zázemí pro
rozvoj a spolupráci jejich obyvatel. Buď
tam, kde je tramvaj, nebo aspoň tam,
kde Zdeněk Pohlreich může růžolícím
sedlákům pochválit domácí speciality
v dřevěnici s muškáty za okny. Navzdory tomu si ale prakticky ve všech zemích
se svobodnými volbami a svobodným trhem většina vybere opak.
Většinový ideál bydlení je rodinný dům se zahradou, daleko od lidí, ale
zase blízko městu, obklopený zelení, ve
které se nukleární rodina může po práci rekreovat grilováním v zahradě plné
batolících se dětí nebo lovením pstruhů
v blízkém potoce. Výstavba mimo město tuto představu bohužel nenabídne.
Příroda se v okolí sídelní kaše nenachází
vůbec, nebo pozůstává z polí protkaných
silnicemi, ploty, sklady a parkovišti.
Tato preference je samozřejmě
zcela legitimní. Jenže popularita je
možná jen proto, že cena nemovitosti
je pouze zlomkem skutečných nákladů
na řídké osídlení krajiny. Infrastrukturu,
údržbu, sítě a sociální služby hradí stát
a obce. Jen to, co je před domem pod
zemí, často převyšuje hodnotu nemovitosti samotné. Představa o soběstačnosti soukromých domů je možná jen za
předpokladu ohromného dotování všeho: silnic, aut, služeb, a dokonce i malých obchodů. Odpovědí samozřejmě
není trestat vlastnictví rodinných domků, spíš upravit pravidla jejich výstavby, aby mohly zabírat menší plochu, na
které se touha po životě v přírodě může
potkat s realitou.
Nedomy v neulicích
Eklektický styl nových domů vychází
z laických představ o podobě historických
sídel. Jenže základ krásy tradiční architektury nespočívá jen v ornamentálních
detailech. Zajímavé je dnes už nepostavitelné umístění v krajině, většinou s domy
těsně u sebe. Vesnickou malebnost vytváří
koncentrace budov a lidí, kteří následně
uživí třeba místní hospodu.
Architektura může jen kamuflovat
dopady legislativy. Bohaté a chudé sa-
Největší česká dálniční křižovatka,
MÚK Modletice spojující D1
a pražský okruh, v měřítku 1 : 1
s centrem Českého Krumlova.
I když to není poznat z materiálů
CzechTourism, toho líbezného je
v české krajině méně než toho
funkčního.
36