T É M A : B O H AT S T V Í A   C H U D O B A / S O N D A

být od sebe oddělené a natolik vzdálené,

že každá běžná aktivita vyžaduje jízdu

autem. Vylučují se i jiné komplementární

funkce, například logistika nemůže být

v  areálu s  výrobou. Návaznost bydlení,

práce, nakupování a  klidně i  halových

center do sjednoceného celku, známá

třeba z  rakouských vesnic, je u  nás nepřípustná. Rakouská vesnice není hezká

kvůli vkusu a  bohatství našich sousedů,

ale hlavně proto, že jsou budovy blíž.

A i díky tomu, že Billa může stát na historickém náměstí a dál plnit centrum obce

každodenním životem lidí. U nás je většina malých center před komercí „ochráněna“, ale za cenu toho, že na náměstí

není důvod jít a do jeho okolí investovat.

Místo menších samoobsluh na návsích

vznikne jeden supermarket na poli.

Nemožnost postavit výrobní areál

blízko centra, třeba i se skromným bydlením pro zaměstnance, je motivovaná

ušlechtilým cílem oddělit obyvatele od

průmyslu a  dopřát pracovníkům dost

zeleně, přestože velká část výroby dnes

probíhá prakticky nehlučně a bez kouře.

Zaměstnance, často špatně placené, to

vyhání v  lepším případě do aut či sběrných autobusů, v horším případě do ubytoven, které lze provozovat jen tam, kde

si na ně nikdo nebude stěžovat – na těch

nejhorších a nejvzdálenějších místech.

Skryté dotace

Ideální verzí naší civilizace je městský nebo vesnický život v  čitelných sídlech, s  náměstími, hezkými ulicemi

a  institucemi vytvářející zázemí pro

rozvoj a spolupráci jejich obyvatel. Buď

tam, kde je tramvaj, nebo aspoň tam,

kde Zdeněk Pohlreich může růžolícím

sedlákům pochválit domácí speciality

v dřevěnici s muškáty za okny. Navzdory tomu si ale prakticky ve všech zemích

se svobodnými volbami a svobodným trhem většina vybere opak.

Většinový ideál bydlení je rodinný dům se zahradou, daleko od lidí, ale

zase blízko městu, obklopený zelení, ve

které se nukleární rodina může po práci rekreovat grilováním v  zahradě plné

batolících se dětí nebo lovením pstruhů

v  blízkém potoce. Výstavba mimo město tuto představu bohužel nenabídne.

Příroda se v okolí sídelní kaše nenachází

vůbec, nebo pozůstává z polí protkaných

silnicemi, ploty, sklady a parkovišti.

Tato preference je samozřejmě

zcela legitimní. Jenže popularita je

možná jen proto, že cena nemovitosti

je pouze zlomkem skutečných nákladů

na řídké osídlení krajiny. Infrastrukturu,

údržbu, sítě a  sociální služby hradí stát

a  obce. Jen to, co je před domem pod

zemí, často převyšuje hodnotu nemovitosti samotné. Představa o  soběstačnosti soukromých domů je možná jen za

předpokladu ohromného dotování všeho: silnic, aut, služeb, a  dokonce i  malých obchodů. Odpovědí samozřejmě

není trestat vlastnictví rodinných domků, spíš upravit pravidla jejich výstavby, aby mohly zabírat menší plochu, na

které se touha po životě v přírodě může

potkat s realitou.

Nedomy v neulicích

Eklektický styl nových domů vychází

z laických představ o podobě historických

sídel. Jenže základ krásy tradiční architektury nespočívá jen v  ornamentálních

detailech. Zajímavé je dnes už nepostavitelné umístění v  krajině, většinou s  domy

těsně u sebe. Vesnickou malebnost vytváří

koncentrace budov a  lidí, kteří následně

uživí třeba místní hospodu.

Architektura může jen kamuflovat

dopady legislativy. Bohaté a  chudé sa-

Největší česká dálniční křižovatka,

MÚK Modletice spojující D1

a pražský okruh, v měřítku 1 : 1

s centrem Českého Krumlova.

I když to není poznat z materiálů

CzechTourism, toho líbezného je

v české krajině méně než toho

funkčního.

36