T É M A : B O H AT S T V Í A   C H U D O B A / KO M E N TÁ Ř

Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Zatímco pravicoví kritici častují sociálnědemokratickou

ministryni práce a sociálních

věcí Janu Maláčovou

nelichotivou přezdívkou

Venezuela, levice ji v posledních týdnech přirovnává

k jejímu nejrepresivnějšímu

předchůdci, Jaromíru

Drábkovi. Nejčerstvějším

důvodem je návrh připravit

o státní příspěvek na bydlení

domácnosti, které dětem

omluví „z rodinných důvodů“

sto nebo víc hodin ve škole.

jak je potřeba se uskromnit, aniž by se

obtěžovali jezdit mimo Prahu a  mluvit

s lidmi.

Chybí odvaha

Přitom se ukazuje, že lidé nejsou tak

asociální, jak si politická reprezentace

představuje. Prosincový průzkum INESAN pro ministerstvo práce ukázal, že 85

procent občanů podporuje vznik zákona

o  sociálním bydlení. Při podrobnějším

pohledu se sice vyjeví, že by 88 procentům lidí vadilo, kdyby byl sociálním bytem byt sousední, a  jen minimum jich

přeje sociální bydlení Romům nebo uživatelům návykových látek, ale to už jsou

svým způsobem detaily, na kterých by se

dalo pracovat. Stačilo by trochu odvahy

politických elit vyjet ze zažitých představ

o tom, jak se zavděčit obyčejným lidem.

Zákon o  sociálním bydlení je přitom v  nedohlednu. Bývalá ministryně

práce a sociálních věcí byla při jeho přípravě laxní a ta současná, Jana Maláčová, na zákon rezignovala úplně, přestože

byl součástí programového prohlášení

vlády. Místo toho připravuje Maláčová

sadu opatření, která omezí výplatu dávek na bydlení například i  za špatnou

školní docházku dětí. Na tato opatření

nenavazuje žádná sociální práce. Zároveň se ukazuje, že tlak na úředníky vede

často k tomu, že klienti nedostávají ani

dávky, na které mají nárok.

Skoro každé téma, které politická reprezentace uchopí, se stává karikaturou. Roky tu diskutujeme o  tom, že

bychom přijali několik desítek sirotků

z  uprchlických táborů. Politici při tom

rozdmýchávají to nejhorší, co v  nás je.

Strach, že to nebudou tak úplně děti, že

to budou vlastně zakuklení malí teroristé. S tímto přístupem se můžeme bát

úplně čehokoliv.

Taky se bojím, protože pokud nás

reprezentují lidé, kteří jsou ze všeho

nejvíc zbabělí, nemůže to s  námi dopadnout dobře. Každá taková kauza

rozmaže nejhorší kal ze spodu po celé

společnosti a  ke všem strachům se začne přidávat obava z  lůzy, která bude

volit fašisty. Jenže problém není lůza,

problém jsou elity.

Saša Uhlová vystudovala romistiku

na Filozofické fakultě Univerzity

Karlovy. Po studiích se živila

antropologickým terénním výzkumem

v sociálně vyloučených lokalitách,

dnes redaktorka internetového

deníku A2larm.cz.

41