E KO N O M I C KÝ S P E C I Á L / R O Z H O V O R

Brzy milion

Fio banka brzy překoná hranici jednoho milionu

klientů. Obchodní ředitel Jan Bláha odhaluje, co se

v ní letos chystá nového.

Text: Jiří Hovorka

Když se Fio v  roce 2010 měnilo ze záložny na banku, měli jste 50 tisíc klientů.

Dnes jich je přes 950 tisíc. Kolik jich je

aktivních?

Do internetového bankovnictví se pravidelně dívá přes půl milionu lidí. Transakce

jich pravidelně provádí trochu méně.

Výrazně vám roste zisk. Za první tři čtvrtletí roku 2019 to bylo 1,2 miliardy korun.

V čem se vám nejvíc daří? Jsou to investice, či služby pro firmy?

Investiční bankovnictví, na které jsme

se dřív zaměřovali, dnes tvoří zhruba desetinu nových klientů. Zbytek si jde pro

bankovní služby. Dvacet procent z  nových klientů jsou právnické osoby – nejen firmy, ale i spolky a další.

Chodí si firmy pro úvěry?

Také. My se ale stále považujeme hlavně

za transakční banku. Neprofilujeme se

jako banka s nejvýhodnějšími úrokovými

sazbami. Řekněme, že máme střed trhu.

Vždy jsme ale měli tuzemský platební

styk zdarma. Od dubna máme zdarma

i  příchozí a  odchozí platby SEPA (v  eu-

rech do a  ze zahraničí – pozn. red.). Dost

firem využívá propojení do vlastního systému skrz aplikační rozhraní. Společnosti k nám tak chodí za bezplatným transakčním bankovnictvím. Jen tím bychom

se dnes uživili. Běžné bankovní služby

sice poskytujeme svým klientům zdarma, na těch nevyděláme, ale můžeme

prostředky na účtech využívat například

na úvěrování. Nejvíc vyděláváme na úrokových maržích, tedy na úvěrech nebo

třeba i na úložkách u ČNB, které jsou za

dvě procenta.

Jak moc jsou pro vás drahé bezplatné

platby SEPA?

V  nejnižším tarifu, kde se jich snažíme

odesílat co nejvíc, platíme transakční

poplatek ve výši jednoho centu. U plateb

v Česku v korunách je to haléř za platbu.

To se „prodávat“ zadarmo dá. Je to dané

tím, že i  SEPA jde přes jeden centrální vypořádací systém plateb. Když nyní

v  EU plánují druhý krok ke zlevňování

přeshraničních plateb, po kterém by převody v celé Unii a ve všech měnách stály

tolik, co doma, tak už se dostáváme do

problémů. Evropa nemá jeden společný

mechanismus na to, jak vypořádat třeba

zloté nebo forinty. Transakční náklady by

proto byly vyšší.

Na přelomu prosince a ledna jste spustili

okamžité platby. Říkáte, že jste transakční banka, tak proč jste je neměli mezi

prvními?

Máme toho teď hodně. Chceme rozvíjet

investiční bankovnictví, připravujeme

spotřebitelské úvěry, spustili jsme podporu Apple Pay a  Google Pay. Máme

nový smartbanking pro iOS i  Android.

Řeší se také evropská regulace PSD2.

Museli jsme si tedy určit priority. Jsme

nízkonákladová banka s  interním vývojem naprosté většiny systémů a nemůžeme dělat všechno najednou.

Apple Pay a  Google Pay dostaly větší

prioritu než okamžité platby?

Ano. Naši klienti po téhle novince volali.

Hlavně applisté chtějí svým iPhonem

platit co nejdřív. Naopak u  okamžitých plateb jsme tak silnou poptávku

necítili. Už předtím byly běžné platby

rychlé. Okamžité platby také dávaly

smysl až v momentě, kdy se do nich zapojily všechny velké banky. K tomu musíme reagovat i na stále přibývající regu77