BIO
Digitální
dekáda
Uplynulých deset let nás naučilo platit za filmy
a seriály streamovacím službám, chodit do
kina na bobtnající fantaskní světy a neleknout
se, když se na plátně objeví oživlý nebožtík.
O
Text: Kamil Fila
bsáhnout, co se stalo v kinematografii po
umělecké stránce za poslední dekádu,
v jednom článku nelze, zato je šance uchopit změny a vývoj po stránce institucionální, technologické, komerční a žánrové.
Vzestup vod
Zatímco v nultých letech filmaři marně
bojovali s pirátstvím pomocí represe,
strašení a citového vydírání, v minulé dekádě stahovače oslovily levné a pohodlné online streamovací služby, kterým se
ve zkratce říká VOD (z video on demand,
video na vyžádání). Netflix vstoupil na
internetový trh v roce 2010, do té doby
rozesílal DVDčka poštou. Až do roku
2015 neprodukoval žádný vlastní obsah,
jenom skupoval portfolia hollywoodských studií a velkých televizních kaná-
lů. Totéž platilo pro Amazon. Před nimi
mělo náskok pouze HBO.
Netflix pak ale rychle přetáhl řadu
uznávaných filmařů jako třeba Davida
Finchera. Ten v kinech zahájil dekádu
dobově příznačným snímkem Sociální
síť o založení Facebooku a na Netflixu
později vyniknul seriálem Mindhunter:
Lovci myšlenek. Streamovací služby už
ale neposkytují jenom onu lepší „quality TV“, klíčovou se stala produkce
celovečerních filmů, které soutěží na
filmových festivalech a o Oscary. Tyto
tradiční instituce je sice stále nemají
moc rády, v posledních dvou letech ale
musely kapitulovat před očividnou kvalitou snímků jako Roma Alfonsa Cuaróna nebo Irčan Martina Scorseseho.
Netflix a podobné služby (Hulu,
Apple TV, Disney+) zároveň totálně
93