BIO

Digitální

dekáda

Uplynulých deset let nás naučilo platit za filmy

a seriály streamovacím službám, chodit do

kina na bobtnající fantaskní světy a neleknout

se, když se na plátně objeví oživlý nebožtík.

O

Text: Kamil Fila

bsáhnout, co se stalo v  kinematografii po

umělecké stránce za poslední dekádu,

v jednom článku nelze, zato je šance uchopit změny a vývoj po stránce institucionální, technologické, komerční a žánrové.

Vzestup vod

Zatímco v  nultých letech filmaři marně

bojovali s  pirátstvím pomocí represe,

strašení a citového vydírání, v minulé dekádě stahovače oslovily levné a pohodlné online streamovací služby, kterým se

ve zkratce říká VOD (z video on demand,

video na vyžádání). Netflix vstoupil na

internetový trh v  roce 2010, do té doby

rozesílal DVDčka poštou. Až do roku

2015 neprodukoval žádný vlastní obsah,

jenom skupoval portfolia hollywoodských studií a  velkých televizních kaná-

lů. Totéž platilo pro Amazon. Před nimi

mělo náskok pouze HBO.

Netflix pak ale rychle přetáhl řadu

uznávaných filmařů jako třeba Davida

Finchera. Ten v  kinech zahájil dekádu

dobově příznačným snímkem Sociální

síť o  založení Facebooku a  na Netflixu

později vyniknul seriálem Mindhunter:

Lovci myšlenek. Streamovací služby už

ale neposkytují jenom onu lepší „quality TV“, klíčovou se stala produkce

celovečerních filmů, které soutěží na

filmových festivalech a  o  Oscary. Tyto

tradiční instituce je sice stále nemají

moc rády, v  posledních dvou letech ale

musely kapitulovat před očividnou kvalitou snímků jako Roma Alfonsa Cuaróna nebo Irčan Martina Scorseseho.

Netflix a  podobné služby (Hulu,

Apple TV, Disney+) zároveň totálně

93