T É M A : Z D R AV Í A M E D I C Í N A / K A L E I D O S KO P
T
Text: Pavel Jégl
ři čtvrtě století po druhé světové válce
přineslo v péči o zdraví mnoho historických úspěchů. V roce 1978 lidstvo vymýtilo
pravé neštovice. Před třiceti lety byla dětská obrna doma ve 125 zemích, loni už jen
v Afghánistánu a Pákistánu. Novorozenecká úmrtnost klesla za stejnou dobu na míň
než polovinu. Globalizace rozšířila nové
lékařské technologie, poznatky i léky do
všech koutů světa. Experti se až na výjimky
neobávají pandemie, která by zahubila významnou část lidstva.
Situace ale není idylická. Jak můžeme
od začátku roku pozorovat, ekonomické
i politické následky epidemií můžou být
pořád značné. Z analýzy Světové zdravotnické organizace také vyplývá, že přístup
k řádné lékařské péči dosud nemá zhruba
polovina světové populace a miliony domácností se kvůli vysokým nákladům na
léčbu dostávají do chudoby.
Stále častěji nás sužují civilizační
nemoci jako diabetes nebo Alzheimerova choroba. A lékaři prorokují, že se za
několik desítek let každý druhý člověk
dočká své rakoviny. Bude to důsledek
zvyšujícího se věku dožití. Před třiceti
lety se sedmdesátky dožila jen třetina
lidí na zemi, dnes už skoro polovina. Přibývá stoletých. Podle odhadů Organizace spojených národů bylo v roce 1990 na
světě 95 tisíc stoletých, letos už to je kolem půl milionu a za třicet let by to mohlo být sedmkrát tolik.
Znamená to snad, že se bude víc
marodit? Nemuselo by to tak být. Pokrok
nezpomaluje. Korporace jako Apple, Goo-
Umělá inteligence a 3D tisk přestávají být sci-fi
a vstupují do českých ordinací. Jakmile vědci
všechno vypilují na zvířatech, začnou nám zdraví
vracet nanoroboti a úpravy genomu.
gle nebo Microsoft, ale i technologické
startupy vyvíjejí nové diagnostické postupy a terapie. Lékaři se učí opravovat geny
a pracovat s robotickou technikou i umělou inteligencí. Za dalších dvacet třicet let
se medicína změní k nepoznání.
hodovat o použití technologií na úpravu
genů,“ píše Samuel H. Sternberg, genetický inženýr, výzkumník a autor bestselleru
A Crack in Creation.
Genetická výtvarka
Do medicíny začíná promlouvat také umělá inteligence. Prosazuje se zejména v diagnostice. Některé typy rakoviny nebo růz-
Patrně největší naděje se dnes upínají
k lékařské genetice. Nejslibnějším vynálezem uplynulé dekády je CRISPR
editace genomu. Technologie umožnila
z nositelky dědičné informace vystřihnout špatně umístěný gen a přenést ho
na správné místo, popřípadě ho z DNA
vymazat. CRISPR vlastně funguje jako
nůžky nebo guma, kterými se upravuje
dědičný zápis v našem těle.
V budoucnu tak lékaři budou moci
předcházet chorobám, které způsobuje
chyba v genetickém kódu. Anebo je léčit,
když se projeví. Jde například o metabolické poruchy, cystickou fibrózou či chudokrevnost.
S genetickým inženýrstvím se přirozeně pojí etická dilemata. Brzy budeme
muset rozhodnout, zda povolíme zásahy
do genetického kódu jen proto, abychom
člověka uzdravili, anebo připustíme úpravy
v zájmu krásy a mimořádných schopností.
Patrně to skončí tak, že zákony neřeknou
vylepšování striktně ano/ne, ale vymezí
přípustnou míru úprav genů.
„Zatím jsme ale na začátku. Nejdřív
musíme porozumět tomu, co CRISPR umí.
Teprve potom můžeme kvalifikovaně roz-
Proklepne vás stroj
né oční choroby dnes dokáže určit přesněji
než lékař-specialista. Umělá inteligence
vykazuje nižší počet falešně pozitivních
nálezů a naopak: diagnostikuje i případy,
které lidští lékaři přehlédli. Žádný doktor
totiž nedovede vstřebávat a vyhodnocovat
informace v takovém rozsahu jako počítač.
Umělá inteligence se už používá
při vývoji léků a vědci mimochodem
předpokládají, že právě s její pomocí se
dokážou vypořádat s mikrobiální odolností, která souvisí s nadměrným používáním antibiotik.
Na vývoj systémů umělé inteligence
se zaměřují především divize softwarových gigantů, například Google Health
nebo Microsoft InnerEye. V oboru se však
prosazují i malé dynamické startupy.
V Česku vyvinula chytrý software
pro vyhodnocování ultrazvukových snímků společnost Tesco SW. Dokáže odhalit
– a to s předstihem až desítek let – počínající změny na mozku, které později vyústí
v Parkinsonovu či Alzheimerovu nemoc.
Po měsících testování v Ostravě a pražském Motole se nový software rozšířil do
dalších dvaceti nemocnic a soukromých
17