T É M A : Z D R AV Í A   M E D I C Í N A / K A L E I D O S KO P

T

Text: Pavel Jégl

ři čtvrtě století po druhé světové válce

přineslo v  péči o  zdraví mnoho historických úspěchů. V roce 1978 lidstvo vymýtilo

pravé neštovice. Před třiceti lety byla dětská obrna doma ve 125 zemích, loni už jen

v Afghánistánu a Pákistánu. Novorozenecká úmrtnost klesla za stejnou dobu na míň

než polovinu. Globalizace rozšířila nové

lékařské technologie, poznatky i  léky do

všech koutů světa. Experti se až na výjimky

neobávají pandemie, která by zahubila významnou část lidstva.

Situace ale není idylická. Jak můžeme

od začátku roku pozorovat, ekonomické

i  politické následky epidemií můžou být

pořád značné. Z analýzy Světové zdravotnické organizace také vyplývá, že přístup

k  řádné lékařské péči dosud nemá zhruba

polovina světové populace a  miliony domácností se kvůli vysokým nákladům na

léčbu dostávají do chudoby.

Stále častěji nás sužují civilizační

nemoci jako diabetes nebo Alzheimerova choroba. A  lékaři prorokují, že se za

několik desítek let každý druhý člověk

dočká své rakoviny. Bude to důsledek

zvyšujícího se věku dožití. Před třiceti

lety se sedmdesátky dožila jen třetina

lidí na zemi, dnes už skoro polovina. Přibývá stoletých. Podle odhadů Organizace spojených národů bylo v roce 1990 na

světě 95 tisíc stoletých, letos už to je kolem půl milionu a za třicet let by to mohlo být sedmkrát tolik.

Znamená to snad, že se bude víc

marodit? Nemuselo by to tak být. Pokrok

nezpomaluje. Korporace jako Apple, Goo-

Umělá inteligence a 3D tisk přestávají být sci-fi

a vstupují do českých ordinací. Jakmile vědci

všechno vypilují na zvířatech, začnou nám zdraví

vracet nanoroboti a úpravy genomu.

gle nebo Microsoft, ale i  technologické

startupy vyvíjejí nové diagnostické postupy a terapie. Lékaři se učí opravovat geny

a  pracovat s  robotickou technikou i  umělou inteligencí. Za dalších dvacet třicet let

se medicína změní k nepoznání.

hodovat o  použití technologií na úpravu

genů,“ píše Samuel H. Sternberg, genetický inženýr, výzkumník a  autor bestselleru

 A Crack in Creation.

Genetická výtvarka

Do medicíny začíná promlouvat také umělá inteligence. Prosazuje se zejména v diagnostice. Některé typy rakoviny nebo růz-

Patrně největší naděje se dnes  upínají

k  lékařské genetice. Nejslibnějším vynálezem uplynulé dekády je CRISPR

editace genomu. Technologie umožnila

z  nositelky dědičné informace vystřihnout špatně umístěný gen a  přenést ho

na správné místo, popřípadě ho z  DNA

vymazat. CRISPR vlastně funguje jako

nůžky nebo guma, kterými se upravuje

dědičný zápis v našem těle.

V  budoucnu tak lékaři budou moci

předcházet chorobám, které způsobuje

chyba v genetickém kódu. Anebo je léčit,

když se projeví. Jde například o metabolické poruchy, cystickou fibrózou či chudokrevnost.

S  genetickým inženýrstvím se přirozeně pojí etická dilemata. Brzy budeme

muset rozhodnout, zda povolíme zásahy

do genetického kódu jen proto, abychom

člověka uzdravili, anebo připustíme úpravy

v zájmu krásy a mimořádných schopností.

Patrně to skončí tak, že zákony neřeknou

vylepšování striktně ano/ne, ale vymezí

přípustnou míru úprav genů.

„Zatím jsme ale na začátku. Nejdřív

musíme porozumět tomu, co CRISPR umí.

Teprve potom můžeme kvalifikovaně roz-

Proklepne vás stroj

né oční choroby dnes dokáže určit přesněji

než lékař-specialista. Umělá inteligence

vykazuje nižší počet falešně pozitivních

nálezů a  naopak: diagnostikuje i  případy,

které lidští lékaři přehlédli. Žádný doktor

totiž nedovede vstřebávat a vyhodnocovat

informace v takovém rozsahu jako počítač.

Umělá inteligence se už používá

při vývoji léků a  vědci mimochodem

předpokládají, že právě s její pomocí se

dokážou vypořádat s  mikrobiální odolností, která souvisí s nadměrným používáním antibiotik.

Na vývoj systémů umělé inteligence

se zaměřují především divize softwarových gigantů, například Google Health

nebo Microsoft InnerEye. V oboru se však

prosazují i malé dynamické startupy.

V  Česku vyvinula chytrý software

pro vyhodnocování ultrazvukových snímků společnost Tesco SW. Dokáže odhalit

– a to s předstihem až desítek let – počínající změny na mozku, které později vyústí

v  Parkinsonovu či Alzheimerovu nemoc.

Po měsících testování v  Ostravě a  pražském Motole se nový software rozšířil do

dalších dvaceti nemocnic a  soukromých

17