T É M A : Z D R AV Í A M E D I C Í N A / A N A LÝ Z A
Guten Tag
und auf Wiedersehen
Zatímco v Česku začíná nástupní plat
doktorů v nemocnicích nad 30 tisíci
korunami, v Německu je základ pro
mladé kolem 4000 tisíc eur hrubého,
tedy víc než trojnásobný. Na německé
poměry to sice bůhvíjaké peníze
nejsou, pořád je to ale víc, než kolik je
u nás průměr mezd všech lékařů, který
loni Ústav zdravotnických informací
a statistiky vyčíslil na 78 tisíc hrubého.
A v těch jsou na rozdíl od německého
nástupu i přesčasy.
Ne že by je za západní hranicí vůbec
neznali. Například tamní lékaři dotazovaní svým svazem pracují v průměru
57 hodin týdně. V Česku podobně
přesná čísla chybí. Z Lékařského
odborového klubu zní neurčité zprávy
o víc než tisícovce hodin přesčasů
ročně, což by při srovnání s Německem znamenalo zhruba o polovinu
extra času v práci navíc. Zaměstnavatel u nás přitom může přikázat jen 150
hodin přesčasů za rok.
Podle tamních odborů pracuje
v Německu kolem sedmi set českých
doktorů. Mohlo by to vypadat, že volný
pohyb pracovníků Německu zvlášť
prospívá, přitom ale právě německý
ministr zdravotnictví Jens Spahn loni
začal mluvit o potřebě jeho omezení
– němečtí lékaři a zdravotníci totiž odcházejí za vyššími platy do Švýcarska.
regionů. Velké problémy s doktory jsou
mimo velká města, a to jak v nemocnicích, tak u praktiků nebo třeba dětských
všeobecných lékařů. V regionech jsou
počty doktorů výrazně pod průměrem
OECD. A zatím se to nezlepšuje, i když
lékaře v poslední době do okresních
měst nebo na venkov lákají speciálními
pobídkami Ministerstvo zdravotnictví,
zdravotní pojišťovny i samotné radnice.
„Lékaři mají přirozeně tendenci mířit
do větších měst, což není vždy o penězích,
ale spíš to souvisí s životním stylem. Zubař, který si otevře praxi v příhraničním regionu, naplní svou kapacitu obvykle ihned.
Navíc mu obec často nabídne byt i příspěvek na výbavu ordinace a pojišťovna vyšší
úhradu. Ale on dá stejně přednost velkému
městu,“ říká Radovan Kouřil, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny.
„Máme zákonem danou povinnost
klientům zaručit místně a časově dostupnou zdravotní péči. To se nám daří
plnit, ale je třeba přiznat, že komfort
a dostupnost péče v regionech už je z tohoto pohledu o poznání nižší než třeba
v Praze, Brně a podobně,“ dodává.
Speciálně regionům sousedícím
s Německem situaci ztěžuje i fakt, že
v Německu řeší stejné problémy jako my.
I tam doktoři stárnou a zvlášť v odlehlejších regionech se jich nedostává. A protože jsou čeští doktoři kvalitní a často
ovládají němčinu, u sousedů je o ně zájem. Čeští lékaři na tuto nabídku slyší,
protože si polepší.
Migrace pokračuje i přesto, že platy
lékařů v Česku rostou. Průměrný plat lékaře ve státní nemocnici přesahuje 80 tisíc korun. Ale než spadnete ze židle, čtěte
dál. Základní plat doktora s pětiletou praxí je zhruba 35 tisíc korun, což odpovídá
průměrné mzdě. Aby si doktoři přišli na
víc, slouží přesčasy. A to už léta a v takové míře, že kdyby jejich činnost důsledně
kontroloval inspektorát práce, musely by
nemocnice platit vysoké pokuty.
„Nebýt vypětí zdravotnického personálu, nejen lékařů, ale záchranářů,
zdravotních sester a dalších, na úkor je-
jich rodinného života a občas i zdravotního stavu, tak by tady žádné zdravotnictví nebylo,“ hodnotí situaci expert Pirátů
na zdravotnictví Petr Třešňák.
V regionech kromě ubývajících lékařů řeší i problémy podfinancovaných
nemocnic. Známý je například příběh
krachu té rumburské. Problémy se ale
opakují i jinde. Pro města a kraje představují rozpočty místních nemocnic velkou zátěž, k tomu chybí personál. Lidé
o služby těchto nemocnic navíc často
nemají zájem a raději se nechají operovat
ve velkých fakultních ústavech.
Prosíme, zůstaňte
Lidé mimo velká města si tedy podle všeho budou muset zvyknout na dojíždění,
a to nejen kvůli operaci, ale třeba i za
praktikem či k zubaři.
Současná vláda problém s ubývajícími doktory řeší mimo jiné navyšováním příspěvků lékařským fakultám. Teď
z nich vyjde kolem dvou tisíc absolventů ročně. V roce 2018 se kabinet rozhodl zaplatit dlouhodobé navýšení počtu
studentů o 15 procent. Například Aleksi
Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, to hodnotí jako průlomový krok. „Směřuje jak k udržení kvality
vlastní přípravy lékařů, tak i k nárůstu
počtu absolventů.“
Situace ve zdravotnictví velmi připomíná situaci v penzijním systému. Oba
nyní v době ekonomického růstu fungují
s mírnými přebytky, pokud by se ale do
budoucna nic nezměnilo, budou státní
rozpočet enormně zatěžovat. Česko totiž
v příštích desítkách let výrazně zestárne
a výdaje na zdravotní péči porostou.
Kde vzít peníze? „V České republice jde do zdravotnictví zhruba srovnatelný podíl HDP z veřejných zdrojů jako
v jiných vyspělých zemích. Výrazně nižší
je ale podíl soukromých zdrojů,“ pojmenovává rezervy Kouřil.
S tím, jak bude Česko stárnout, se
do hry vrátí otázka spoluúčasti. Lze si
snadno představit, že dostupné a kvalitní
23