E KO N O M I C KÝ S P E C I Á L / R O Z H O V O R

Respekt k penězům

S šéfem firemního bankovnictví Raiffeisenbank mluvíme

o tom, jaký je pocit půjčovat desítky milionů, co po bance

vlastně firmy chtějí – a co přinese pandemie.

Text: Gabriel Pleska

Foto: Daniel Hamerník

S

nad i Nepražáci vědí, že Pankrác je „tam

na tom vršíčku“. Místo stromořadí je tam

ale nákupní centrum a za ním věžák až do

mraků. Centrála Rajfky je zhruba v  jeho

polovině, ale už z  toho se mi skoro točí

hlava. Město dole je špinavé šedivou

mlhou. Život v něm zatím tepe naplno –

cestou jsem si v  metru sedl jen se štěstím, obchoďák bzučel jak úl. S Václavem

Štětinou, šéfem firemního bankovnictví

české Raiffeisenbank, jsme si před rozhovorem ještě normálně podali ruce. Ale

něco už visí ve vzduchu. Ostatně hned

z  rozhovoru letím domů, děcku dneska

zavřeli školu.

Scházíme se v  nervózní, napjaté době.

Poznamená pandemie váš byznys?

Poznamená. To je fakt. Ať už firmy dovážely, nebo vyvážely, chybějí jim dodávky

polotovarů i  finálních výrobků. A  je to

vidět na jejich ekonomice. Respektive

zatím to jen deklarují, ale za chvíli to

opravdu bude vidět na jejich reálných

výsledcích. Takže jednoznačná odpověď:

Bude to mít dopad na českou ekonomiku, na ekonomiku a finanční situaci firem

a potažmo na nás jako banku, která jejich

podnikatelské aktivity financuje.

Časem budeme muset řešit firmy,

které se dostaly do nějakých – a já věřím,

že přechodných – potíží. A už teď má situace dopady na ochotu s  námi projednávat věci, které s bankovnictvím souvisejí. Omezují se jednání s klienty. Řešíme

jen to nezbytné.

Jste připraveni pomoct odkladem splátek

nebo jejich vstřícným rozložením?

Jsme v roli věřitele a potřebujeme, aby se

nám peníze, které jsme dlužníkům poskytli, dostaly zpátky. Pokud se firma dostane do vysvětlitelných potíží, je naším

společným zájmem, abychom je s  jejími

majiteli nebo managementem řešili.

Na co si firmy dneska nejčastěji půjčují?

Zaplaťpámbu se po poslední větší krizi

vrátila ochota investovat, takže rozvojové

věci. Podíl investičních úvěrů se pohybu-

je někde téměř k  padesáti procentům financování, které děláme. Proti době před

krizí jsou ale významně znát opatrnost

a rozmysl, se kterými lidi do investic jdou.

Firmy si umějí udělat ekonomickou přípravu, zmapovat trh a vůbec poctivěji promýšlejí podstatu a návratnost investice.

Vybavuju si starší rozhovor, kde jste mluvil o  tomtéž: že před krizí byly firmy tak

trochu hogo fogo…

Všichni jsme se potřebovali spálit, majitelé firem, jejich management… I  my

bankéři jsme potřebovali vidět, že to ne

vždycky musí vyjít. Říkávám klientům: Je

jedna věc, kterou bankéři nesmíte udělat.

Bankéř nesmí být překvapený. A  bankéř

vážně nesmí být překvapený, vždycky

musí vědět, do čeho jde, musíte s  ním

jednat naprosto otevřeně, všechno mu

vysvětlit. Proč tu investici skutečně potřebujete. A tohle se strašně lepší. U lidí,

kteří chtějí bankovní financování, cítíme

větší důvěru, funguje užší spolupráce,

konzultujeme, víc kooperujeme.

73