K A L E I D O S KO P
Pád princezny
Nejbohatší žena Afriky se ráda chlubí svojí houževnatostí. Kdyby
ale její otec dlouhé dekády nevládl Angole, k miliardám by se
v chudé zemi dopracovala stěží. Po střídání v prezidentském
úřadě spadla kolem celé rodiny klec a pečlivě budované
impérium se začíná otřásat v základech.
P
Text: František Kalenda
říběh Isabel dos Santosové je jako z pohádky. Narodila se v roce 1973 v tehdy
ještě sovětském Ázerbájdžánu jako první
dítě angolského studenta ropného inženýrství a ruské šachistky. Její otec rychle
stoupal vládními strukturami Angolské
lidové republiky a roku 1979 se stal jejím
prezidentem, kterým zůstal třicet osm let.
Isabel s matkou se za ním do země zmítané občanskou válkou přestěhovaly, než po
rozvodu v polovině osmdesátých let obě
odcestovaly do Velké Británie, kde Isabel
vystudovala prestižní King’s College.
Přestože měla možnost zůstat v zahraničí, v roce 1992 se Isabel vrátila do
otcovy vlasti, aby jí podle vlastních slov
pomohla zvednout se znovu na nohy
a aby se v ní mohla věnovat své celoživotní vášni: podnikání. „Odjakživa jsem
měla smysl pro byznys. Už když mi bylo
šest, prodávala jsem vajíčka,“ prozradila
The Financial Times.
V hlavním městě Angoly Luandě se
koncem devadesátých let podílela na založení luxusní restaurace a nočního klubu Miami Beach. Vydělané peníze (kolik
přesně to bylo, nikdy neprozradila) později investovala do nákupu čtvrtinového
podílu v prvním angolském soukromém
mobilním operátorovi Unitel.
Dos Santosová postupně buď přímo
založila, nebo získala podíly ve čtyřech
stech společností působících v telekomunikacích, hoteliérství, bankovnictví
nebo stavebnictví. Vypracovala se do
pozice nejbohatší ženy kontinentu – její
majetek se odhaduje na víc než dvě miliardy dolarů. V Angole je proto známá
pod přezdívkou Princezna.
Jak uspět v Africe
V podání samotné dos Santosové působí její životní příběh jako pohádka.
Možná proto, že to pohádka ve skutečnosti je, jak začátkem letošního roku
potvrdil únik stovek tisíců dokumentů
známý jako Luanda Leaks. Na jeho základě doma čelí jediná africká dolarová
miliardářka trestnímu stíhání pro praní
špinavých peněz. Její účty zmrazila nejen
Angola, ale i Portugalsko.
Zvláště angolští, ale přinejmenším od
roku 2013 i zahraniční novináři vždycky
upozorňovali na podezřelý zdroj bohatství dos Santosové. Naznačují, že spíš než
podnikatelský čich za ním je, jak to v podobných režimech bývá, nepotismus. Bylo
veřejným tajemstvím, že José Eduard dos
Santos, původem guerillový bojovník podporovaný ze Sovětského svazu, rozdělil po
skončení občanské války v roce 2002 obrovské surovinové bohatství země mezi
spolustraníky a rodinné příslušníky. Ne
náhodou měla na sklonku jeho vlády chudičká Angola 320 obyvatel s majetkem
přes deset milionů dolarů.
Ovšem až donedávna pro četná podezření vznášená vůči exprezidentově
nejstarší dceři neexistovaly přímé důkazy.
„Nejsem financovaná z žádných veřejných
peněz. Jsem nezávislá a vždycky jsem
chtěla stát na vlastních nohou, ne ve stínu
svých rodičů,“ prohlašovala hrdě dos Santosová a její tvrzení nekriticky přijímaly
prestižní instituce jako univerzita Yale
nebo London Business School, které ji
zvaly přednášet o tom, jak uspět v Africe.
87