T É M A : A D A P TAC E / C E S TA Č A S E M

Dva muži jsou rodina

Když už jsme zmínili Ronalda Reagana –

několik měsíců po jeho inauguraci v roce

1981 začala média přinášet první zprávy

o  úmrtích amerických homosexuálů na

záhadnou nemoc, nejspíš rakovinu. Konzervativní administrativa problém roky

zlehčovala, jak ukazují přepisy tiskovek,

na kterých mluvčí Bílého domu Larry

Speakes žertuje o „teplém moru“. Ačkoliv nemoc získala jméno AIDS už v roce

1982, Reagan zkratku poprvé veřejně

zmiňuje až o  tři roky později, kdy už za

sebou epidemie nechala přes pět tisíc

mrtvých Američanů. Ti, kteří s  nemocí

žili, čelili ostrakizaci a diskriminaci. Pro

představu: v  březnu 1986 vyšel v  New

York Times komentář navrhující povinné

výstražné tetování HIV pozitivních na

předloktí a na hýždích.

Opovrhované a nově navíc na zdraví

ohrožené menšině gayů a leseb nezbylo

než začít na svoje problémy hlasitě upozorňovat. V  roce 1987 vzniká v  newyorském LGBT centru hnutí ACT UP, jehož

praktiky namířené hlavně proti lhostej-

ným farmakologickým firmám a úřadům

bychom mohli přirovnat k  současným

protestům Rebelů proti vyhynutí. „Nabíhali do kanceláří a  polévali počítače

umělou krví. Přivazovali se v pracovnách

politiků. Vetřeli se na schůzi farmaceutické firmy, kde povalili stoly s  občerstvením,“ vzpomínal reportér David France ve vysílání NPR. Ukázalo se, že je to

efektivnější než tiše zapalovat svíčky za

mrtvé. Nemocní získali přístup k experimentálním lékům a gayové a lesby začali

víc než kdy dřív veřejně mluvit o  svých

životech.

V  roce 1989 pak odešel Miguel

Braschi od newyorského soudu s dekretem na byt, ve kterém žil se svým přítelem Lesliem Blanchardem – původním

nájemníkem, který o  tři roky dříve podlehl právě AIDS. Průlomový rozsudek

naznal, že i dva lidé stejného pohlaví můžou tvořit rodinu.

„Nebýt AIDS a  související vlny aktivismu a  osvěty, bavili bychom se dnes

o sňatcích homosexuálů?“ ptal se David J.

Jefferson před čtrnácti lety v Newsweeku.

„Opovažte se říct, že je všechno zlé pro

něco dobré,“ odpovídá mu na to v článku

Larry Kramer, významný člen ACT UP.

Jefferson si ale nedá pokoj: „Bez epidemie AIDS bychom dnes neviděli tolik

aktivismu mezi lidmi s  rakovinou prsu,

lymfomy, laterální sklerózou a  dalšími

smrtelnými nemocemi.“

***

Když dnes věštíme, jaká adaptační opatření a  společenské změny s  námi po

pandemii covid-19 zůstanou natrvalo,

obvykle padá častější nošení roušek,

rozšíření práce z domova nebo všudypřítomné preventivní měření teploty. Jak je

ale vidět, některé dlouhodobé důsledky

velkých šoků nešlo v  jejich prvních měsících ještě odhadnout, protože vždycky

zaúřadovala z  principu nepředvídatelná

improvizace. Držme si palce, ať nás přivede do světa, ve kterém se nám nakonec

bude žít líp než v roce 2019.

Michal Kašpárek je šéfredaktor webu Finmag.cz

a editor tištěného Finmagu.

@kasparek

Nový americký vůz

Při svém představení v roce 1970 byl

subkompakt AMC Gremlin zjevením:

přímý konkurent VW Brouk měl

čtyři metry a na jedno natankování

sliboval ujet 800 kilometrů. Ropná

krize, drahý benzin a nové regulace

ukázaly, že ani to nestačí – a AMC

musel paradoxně od Volkswagenu

licencovat výrazně úspornější motor.

21