N A C E ST Ě
středověkých italských měst, bulváry
a domy jako v Paříži, jen užší a menší.
Bloky jako v Barceloně, bary, restaurace
a obchody jako kdekoliv jinde.
Připomíná i Prahu, má ostatně
taky vlastní miniaturu Eiffelovky na
kopci u katedrály a centrum zapsané
v UNESCO. K tomu má jednu řeku navíc. Historický střed Lyonu se nachází
na dlouhém poloostrově mezi Saônou
a Rhônou, dlouhý a úzký cíp končí na jihu
staveništěm a vědeckým a antropologickým Muzeem soutoku. Parametrická
budova je asi zajímavá z ptačí perspektivy, z lidské připomíná spíš zkroucenou
spodní část laptopu.
Ačkoliv je většina fasád v jemných
odstínech béžové a okrové a ve městě
nejsou billboardy ani křiklavé nápisy,
nepůsobí monotónně. Barevnost vychází z obchodů s naaranžovanými výlohami bez polepů, z balkonů a samozřejmě
z lidí. Ti vyplňují veřejná místa akorát
tak, aby na nich byl dostatečný ruch, na
který se příjemně kouká, ale zároveň aby
nikde nebylo moc plno.
Ať staré slouží
Tento stav nevznikl náhodou, je výsledkem důmyslného plánování. Možná
nejvíc zajímavého toho v Lyonu vzniklo
v posledních dekádách, když začal skomírat textilní průmysl, po staletí tahoun
rozvoje. Tak vznikla například nová čtvrť
kousek od centra na místě původních
doků, sympaticky pojmenovaná Les
Docks. Město je experiment v pomalém
rozrůstání v podobných obdélníkových
blocích, jako byly ty původní římské. Skoro dva tisíce let stará struktura umožňuje
i novým budovám a čtvrtím zapadnout
do okolí, protože to nové má rozměry
a proporce starého a oblíbeného.
Město neponičily války ani katastrofy
a vyhnulo se i té nejhorší pohromě – poválečným urbanistickým experimentům
se sídlišti a dálnicemi. Snad i proto, že
sídliště z Lyonu pocházejí. Jedním z prvních na světě byla čtvrť Cité Tony Garnier na jihovýchodě města, postavená
podle návrhu Tonyho Garniera ve dvacátých letech minulého století. Lyonský
rodák spojil to nejlepší z historizujícího
anglosaského konceptu zahradního města z devatenáctého století a mechanické
sídlištní výstavby střední Evropy. V jeho
vizionářské čtvrti najdeme kvality, které
pozdějším panelovým sídlákům chybí.
Budovy rychle postavené z prefabrikátů
zajišťují důstojné bydlení a hygienické
podmínky, kvůli kterým jiní lámali nad
historickými městy hůl. Přitom jsou stále
členěny jako klasické činžáky a tvoří plnohodnotné ulice a bloky.
Zdaleka největší atrakcí Lyonu jsou ale
břehy Rhôny a Saôny, o celkové délce zhruba třicet kilometrů. Čím jsou jinde Hyde
Park, Unter den Linden a Las Rambla, tím
je pro Lyon tato fenomenální promenáda.
FRANCIE
Lyon
92
Ještě před dvaceti lety sloužily náplavky a sjezdy k řekám jako obří povrchové
parkoviště. Pak začala jejich postupná
proměna na zábavný a praktický městský
prostor. Má jednoduchý koncept „něco pro
každého“ a netrpí zbytečným respektem
k historické podobě pobřeží. Představte si
pražskou náplavku, ale se spoustou stromů a zeleně, různými typy povrchů pro
pohodlnější chůzi i jízdu na kole, s hřišti
pro všechny věkové kategorie, dostatkem
posezení i záchodů – a třicetkrát delší.
Někdy je profil přírodní a připomíná stezku mokřadem, jindy je velkolepě městský
s obří tribunou, spoustou lodí a celoročně
otevřeným venkovním bazénem.
Zajímavé jsou i jiné proměny historické výstavby. U nádraží, na které se
jezdí z letiště, stojí pevnost Montluc.
V bývalé hvězdicové věži opevnění je
dnes policejní stanice. Nová architektura, která za zdí vykukuje, je podobně nezajímavá jako policejní stavby kdekoliv
jinde, ovšem samotné umístění stanice
do pevnosti z roku 1831 je skvělý nápad
– co by jinde byla důkladně zakonzervovaná, ale nevyužitelná památka, tady
slouží skoro dvě stě let stejnému účelu.
Výsledek působí velmi přirozeně, i když
je to podobně zvláštní, jako kdyby na
Vyšehradě sídlilo Ministerstvo obrany.
(Vlastně proč ne, čím by to bylo horší než
současná melancholická tryzna?)
Staré se adaptuje všude – novorenesanční opera v centru má novou
LYON
Z římské osady Colonia Copia Felix
Munatia založené v roce 43 před
Kristem se během staletí stalo
významné průmyslové město a bankovní centrum Francie. Dnes má
Lyon 513 tisíc obyvatel, další milion
a půl lidí žije v blízkém okolí.