N A C E ST Ě

středověkých italských měst, bulváry

a  domy jako v  Paříži, jen užší a  menší.

Bloky jako v Barceloně, bary, restaurace

a obchody jako kdekoliv jinde.

Připomíná i  Prahu, má ostatně

taky vlastní miniaturu Eiffelovky na

kopci u  katedrály a  centrum zapsané

v  UNESCO. K  tomu má jednu řeku navíc. Historický střed Lyonu se nachází

na dlouhém poloostrově mezi Saônou

a Rhônou, dlouhý a úzký cíp končí na jihu

staveništěm a  vědeckým a  antropologickým Muzeem soutoku. Parametrická

budova je asi zajímavá z ptačí perspektivy, z  lidské připomíná spíš zkroucenou

spodní část laptopu.

Ačkoliv je většina fasád v  jemných

odstínech béžové a  okrové a  ve městě

nejsou billboardy ani křiklavé nápisy,

nepůsobí monotónně. Barevnost vychází z  obchodů s  naaranžovanými výlohami bez polepů, z  balkonů a  samozřejmě

z  lidí. Ti vyplňují veřejná místa akorát

tak, aby na nich byl dostatečný ruch, na

který se příjemně kouká, ale zároveň aby

nikde nebylo moc plno.

Ať staré slouží

Tento stav nevznikl náhodou, je výsledkem důmyslného plánování. Možná

nejvíc zajímavého toho v  Lyonu vzniklo

v  posledních dekádách, když začal skomírat textilní průmysl, po staletí tahoun

rozvoje. Tak vznikla například nová čtvrť

kousek od centra na místě původních

doků, sympaticky pojmenovaná Les

Docks. Město je experiment v pomalém

rozrůstání v  podobných obdélníkových

blocích, jako byly ty původní římské. Skoro dva tisíce let stará struktura umožňuje

i  novým budovám a  čtvrtím zapadnout

do okolí, protože to nové má rozměry

a proporce starého a oblíbeného.

Město neponičily války ani katastrofy

a vyhnulo se i té nejhorší pohromě – poválečným urbanistickým experimentům

se sídlišti a  dálnicemi. Snad i  proto, že

sídliště z Lyonu pocházejí. Jedním z prvních na světě byla čtvrť Cité Tony Garnier na jihovýchodě města, postavená

podle návrhu Tonyho Garniera ve dvacátých letech minulého století. Lyonský

rodák spojil to nejlepší z  historizujícího

anglosaského konceptu zahradního města z devatenáctého století a mechanické

sídlištní výstavby střední Evropy. V jeho

vizionářské čtvrti najdeme kvality, které

pozdějším panelovým sídlákům chybí.

Budovy rychle postavené z  prefabrikátů

zajišťují důstojné bydlení a  hygienické

podmínky, kvůli kterým jiní lámali nad

historickými městy hůl. Přitom jsou stále

členěny jako klasické činžáky a tvoří plnohodnotné ulice a bloky.

Zdaleka největší atrakcí Lyonu jsou ale

břehy Rhôny a Saôny, o celkové délce zhruba třicet kilometrů. Čím jsou jinde Hyde

Park, Unter den Linden a Las Rambla, tím

je pro Lyon tato fenomenální promenáda.

FRANCIE

Lyon

92

Ještě před dvaceti lety sloužily náplavky a  sjezdy k  řekám jako obří povrchové

parkoviště. Pak začala jejich postupná

proměna na zábavný a  praktický městský

prostor. Má jednoduchý koncept „něco pro

každého“ a  netrpí zbytečným respektem

k historické podobě pobřeží. Představte si

pražskou náplavku, ale se spoustou stromů a  zeleně, různými typy povrchů pro

pohodlnější chůzi i  jízdu na kole, s  hřišti

pro všechny věkové kategorie, dostatkem

posezení i  záchodů – a  třicetkrát delší.

Někdy je profil přírodní a připomíná stezku mokřadem, jindy je velkolepě městský

s obří tribunou, spoustou lodí a celoročně

otevřeným venkovním bazénem.

Zajímavé jsou i  jiné proměny historické výstavby. U  nádraží, na které se

jezdí z  letiště, stojí pevnost Montluc.

V  bývalé hvězdicové věži opevnění je

dnes policejní stanice. Nová architektura, která za zdí vykukuje, je podobně nezajímavá jako policejní stavby kdekoliv

jinde, ovšem samotné umístění stanice

do pevnosti z  roku 1831 je skvělý nápad

– co by jinde byla důkladně zakonzervovaná, ale nevyužitelná památka, tady

slouží skoro dvě stě let stejnému účelu.

Výsledek působí velmi přirozeně, i  když

je to podobně zvláštní, jako kdyby na

Vyšehradě sídlilo Ministerstvo obrany.

(Vlastně proč ne, čím by to bylo horší než

současná melancholická tryzna?)

Staré se adaptuje všude – novorenesanční opera v  centru má novou

LYON

Z římské osady Colonia Copia Felix

Munatia založené v roce 43 před

Kristem se během staletí stalo

významné průmyslové město a bankovní centrum Francie. Dnes má

Lyon 513 tisíc obyvatel, další milion

a půl lidí žije v blízkém okolí.