R E P O R TÁ Ž
V cíli 20. etapy. Primož Roglič sedí v kruhu svých
týmových kolegů, kteří pro něj poslední tři týdny
obětovali své osobní ambice a dělali všechno pro
to, aby vyhrál. Nestačilo to… Roglič přišel v horské
časovce o žlutý trikot i celkové vítězství v Tour.
žebra a propíchnuté obě plíce. Než dostal
infuzi, přišel o polovinu krve.
„Dva měsíce jsem strávil v nemocnici, mozek i páteř mi ale naštěstí fungovaly. Na rozdíl od nohou. Těmi jsem
nejdřív nemohl hýbat vůbec,“ vypráví
mi. Že už tuhle historku musel říkat tisíckrát, byste na něm nepoznali. Duch
závodníka v něm ale zůstal: i když tvrdí,
že si dneska užívá rodinu a je šťastný,
řeže v autě sjezd z Risoulu do údolí jako
za starých časů. Představím si, že se
tady řítím sedmdesátkou na kole… Díky
bohu za airbagy.
Velmi podobné příběhy mají i další naši
šoféři. Jednomu, dnes profesionálnímu
hasiči, způsobil těžký pád psychické problémy, s nimiž léta bojoval, než se na kolo
dokázal posadit znovu. Druhý si jen zlomil
nohu a ztracenou výkonnost už nedohnal.
Distanc
Na start do města Gap dorážíme relativně rychle. Teprve tady naplno poznávám, jak jiná je letošní Tour. Zatímco
118
TOUR DE FRANCE
2020
Během jednadvaceti etap
cyklisté urazili celkem 3484
kilometrů. Vítězem a držitelem žlutého trikotu se stal
Slovinec Tadej Pogačar,
který všechny etapy projel
za 87 hodin 20 minut a 5
vteřin. Druhý skončil jeho
krajan Primož Roglič. Na
vítěze ztratil 59 vteřin. Třetí
dokončil závod Američan
Richie Porte. Kromě žlutého
trikotu získal Pogačar také
puntíkatý trikot pro závodníka, který posbírá nejvíce
bodů ve stoupáních a horských dojezdech, a bílý
trikot pro nejrychlejšího
závodníka do 26 let.
Zelený dres pro nejlepšího
spurtéra získal Ir Sam Bennett. Jeho držitel se určuje
podobně jako u puntíkatého
trikotu. Získá ho ten, kdo
nasbírá nejvíc bodů v cíli
rovinatých etap a speciálních sprinterských prémií
v průběhu závodů.
normálně bychom se dostali přímo mezi
cyklisty, prohlédli si týmové busy a třeba
prohodili pár slov s českými závodníky
Janem Hirtem a Romanem Kreuzigerem,
letos na to můžeme zapomenout. Všude
jsou bariéry, hlídači a samozřejmě roušky. Venku, uvnitř, v autě. Nosí je všichni.
Své největší sportovní akce, kterou podle
organizátorů sleduje víc než miliarda lidí
ve 190 zemích světa, si Francouzi váží víc
než liberté. Pro Čecha v té době bezstarostně mířícího z jedné koronavlny ke
druhé poučný zážitek.
Zábranami, které uzavřely závodníky, jejich mechaniky, maséry a další
týmové kolegy, klíčové organizátory
a několik vyvolených novinářů do neprodyšné a neustále testované bubliny,
výčet omezení nekončí. Aby někoho
nepoprskali řvoucí fanoušci, omezili
organizátoři jejich přístup do cílů etap,
zvláště těch horských. A to i přes protesty tradičních kemperů, kteří v obytňácích kočují společně s cyklisty.
Snad s jedinou výjimkou, kterou jsem
měl už zase zprostředkovanou televizí: ve