R E P O R TÁ Ž

Text: Gabriel Pleska

Foto: Michael Tomeš

S

ilnice rozpálená, okýnka dole na doraz

– a stejně málo platno. „Horko jako vo

prázdninách,“ řekli by kluci z Trnkovy

Zahrady. Ostatně prázdniny jsou. Jenže

pro redaktory a fotografy to nepla. Takže

se nehybným horkým vzduchem dereme

z Prahy do Podkrkonoší k lomu Studenec,

kousek od kraje stejnojmenné vsi, a představujeme si, jak rozpálené bude kamení

v díře v zemi bez kouska stínu. Nesedej si,

když si nechceš připéct gatě k zadku!

Přijíždíme chvíli před tím, než budou

mít chlapi ve Studenci padla. Nejedeme

totiž za nimi, jen bychom se jim pletli pod

kola bagrů a náklaďáků. Jedeme na exkurzi a na lov. A na vlastní oči se přesvědčit,

že kameny léčí. Beze srandy a bez ezoteriky. Nic nadpřirozeného.

„Nejdřív do každého lomu volám,

jestli dělají exkurze. Většinou řeknou, že

ano. Pak teprve říkám, že to ale nebude

tak docela školní exkurze,“ povídá Matěj

Lipský, vedoucí výpravy. A přitom hoši,

kteří s ním přijeli, jsou úplně stejní jako

Trnkovi školáci. Připravení objevovat

a plní klukovské zvědavosti a radosti z nového. Jenže už jsou dávno dospělí.

Průserář

O výletech za šutráky, na které se Matěj

Lipský, jinak ředitel Centra sociálních

služeb v Tloskově nedaleko Benešova,

vypravuje se svými klienty, jsem se dozvěděl přes YouTube. Náhoda to úplně

nebyla. Matěje jsem jako týnejdžr vídal ve

svém rodném okresním městě a přišel mi

děsně zajímavej. Protože když jde někdo

z Prahy do Rakovníka na střední zemědělskou, není možné, že by to nebyl totální průserář. Zvlášť když šéfuje deathmetalové kapele. Pro zhýčkanou sněhovou

vločku z gymplu a dobré rodiny to má

svoji přitažlivost.

122