R E P O R TÁ Ž
matuju si naštěstí z doby, kdy seriál zářil
novotou, aspoň některé postavy, tak se
chvilku chytám. A kluci se ze všech sil
snaží mi pomoct s ostatními. V duchu si
pochvaluju, jak se mně daří najít společnou řeč.
Ťafka přijde vzápětí. Jaroušek si mě
zastaví, kluk s poněkud sveřepým výrazem, cosi hledá v náprsní kapse a pořád
si něco nasupeně drmolí. To, co mně
ukázal, si za rámeček nedám. Červená
karta. „Vyloučenej? Do konce zápasu? Za
né cestě si to dolů šněruje pro další várku
náklaďák. Bagr mu zakrátko nasype plnou
a už se to veze k drtičce. „Tohle je Komatsu,“ ukazuje obrýlený Jarda na jeden ze
strojů, „to je japonská značka.“ „Hitachi,“
otáčí se k dalšímu, „taky japonský.“ A už
to nejsou angličáky, ale takhle zblízka spíš
dinosauři. Na těch mě podobně školívá
předškolní syn. Ten se půl dne tváří jakoby
nic, a pak začne kobercový nálet nesmyslně podrobných faktů ze života dinosaurů,
kterých zná od aardonyxe po zunicera-
ného lovu a předvádí nám, po čem se
vlastně máme pídit. Nažloutlé krystaly
kalcitu a nafialovělé ametysty. Vrháme
se na to. „Matěji, Matěji, podívej,“ ozývá
se za chvíli z každé strany. „Co je tohle?“
„Ukaž… Tady máš krásnej kalcit.“ „Kalcit!“ Kluci ozvěnou opakují, co se právě
dozvěděli, a ládujou nálezy do ruksaků,
tašek, protahujou se jim kapsy.
Matěj se točí jak větrný kohout a oceňuje úlovky na všechny strany. Pavel Horáček pomáhá a chválí nalezené kousky.
co?“ Odpovídá zprudka a ve srostlici slov
rozpoznám jen UTRM a TS NŠKRTNŠ!
Jestli jsem něco opravdu udělal špatně, se
ale ten den nedozvím ani při druhé a třetí
červené, které uvidím. Ani u čtvrté a páté,
které už aspoň nejsou určené mně.
Ne že bych se tím kdovíjak trápil, ale
beru to jako přátelskou připomínku, štulec, že by bylo nebetyčně trapné s povýšenou blahosklonností čekat, že se člověk pozitivně naladí, otevře náruč a že
tím padnou všecky překážky, které mezi
dva lidi život postavil. Asi prvně v životě
si v rychlosti procházím svoje privilegia.
Nemám tohle slovní spojení a všecko, co
za ním je, rád. Tady mně ale dává smysl.
Nebude to dneska jediná lekce.
Práce v lomu ještě docela neskončily.
Pořád čas od času zahrčí motor a po toče-
topse aspoň stovku jménem. Nepodceňuj
a nesuď brzo, lekce dvě.
„Ukaž, no jo, ty máš ametyst, ten je takovej koukavej.“ Je koukavej, to se musí
nechat. I ve mně se probouzí píditel, a dokonce se mně povede zapomenout na
spalující horko. Přece jenom nemám asi
tu správnou motivaci. A navíc bych ještě
rád prohodil pár slov s Matějem.
Dostanu se k tomu ale až po cestě
k drtičce, kam se jdeme podívat na osud
posledních fůr, které náklaďáky dneska
vyvezou. Další fůry nesou kluci ve svých
zavazadlech. Některé si dají na poličky,
hodně toho rozdají, taky holkám, to je
hodně podstatné, a některé – „Plánujeme, že si v Tloskově uděláme stálou expozici,“ vykládá Matěj.
Celé je to jaksi propracovanější, než
se může na první pohled zdát. A plány tím
zdaleka nekončí, naznačuje Matěj a roz-
Koukavej
Ve studeneckém lomu se těží melafyr,
vyvřelá hornina, která se mele na hrubou
drť. A tahle jednomletka, jak říká pan Horáček, se používá na zpevňování lesních
a místních cest. Stejně jako ostatní kluci
s napětím poslouchám stručný výklad
o tom, jak se do navrtaných děr ve skále
strkají salámy trhaviny, a závidím jim to
bouřlivé nadšení z pouhé představy, jakou
to při odpalu musí udělat šlupku.
Dostaneme zatím k volnému lození
hromadu odstřeleného kamene pod jednou stěnou dál od cesty, kde nebudeme
překážet. Matěj opakuje zásady bezpeč-
I kluci jsou chlapi
Píšu sice o klucích a nevyhnu se
přirovnání k dětem, ale bylo by
nerozumné brát mentálně postižené
dospělé jako děti. Jsou dospělí
a mají svoje specifické potřeby.
Například sexuální. „I když vypadají
nebo se chovají jako děti, sexualita
se nezastavuje, vyvíjí se. Jejich pečovatelé si to někdy neuvědomují
nebo to nechtějí vidět,“ říká terapeutka Lucie Šídová v textu o sexuální
asistenci pro postižené včetně
postižených mentálně, za který
redaktorka Finmagu Petra Dlouhá
dostala Novinářskou cenu 2018
v kategorii Solutions Journalism.
Googlujte: finmag dlouhá slast.
124