T É M A : O U T D O O R / A N A LÝ Z A

zařízení radost. I  když ani jim úspěšné

léto nedokáže nahradit výpadky z karantény, jsou z nejhoršího venku. Například

podle dat společnosti Previo, která pokrývají především menší ubytovací zařízení jako penziony či kempy, vzrostla obsazenost v  letních měsících meziročně

téměř ve všech krajích.

Nejvíc se jezdí za památkami, vodou,

na túry do hor a  na cyklovýlety – a  nejčastěji tradičně do Jihočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Libereckého kraje. „Ubytovací kapacity a taktéž

turistické atrakce jsou v  létě minimálně

na podobných číslech návštěvnosti jako

před rokem. V  některých případech dokonce výrazně vybočují směrem nahoru,“

potvrzuje Filip Trdla, mluvčí Libereckého kraje. Nezapomíná ovšem dodat, že

v  celoročním srovnání už není možné

jarní výpadek do konce roku nahradit.

Rezervace na Sněžku

Média letos v  létě referovala o  davech

turistů u  pramenů Vltavy či Labe nebo

o  hodinových frontách na lanovku na

Sněžku. Místní správa národního parku

také na vrcholu naší nejvyšší hory instalovala ochranné sítě, které turisty nepustí

do chráněné zeleně. Někde už je lidí moc.

Například Poláci už před lety začali

na své straně Krkonoš počty návštěvníků

Sněžky regulovat, vybírají na ni vstup-

né ve výši osmi zlotých, tedy necelých

padesáti korun. I  v  Česku už se začíná

mluvit o regulaci overtourismu na vybraných přírodních památkách. Na vybírání

poplatků to ale zatím nevypadá.

„Vstupné není vhodným řešením.

Vysoké by bylo vůči veřejnosti diskriminační, nízké a  sociálně únosné vstupné

počet návštěvníků na Sněžce nebo jinde

nezreguluje,“ říká Dominika Pospíšilová

z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.

Pravděpodobnější je zavedení rezervačního systému. Kdo by chtěl na Sněžku, musel by si dopředu zarezervovat

čas. „Šlo by o bezplatné vstupenky na některá konkrétní místa, kde je zřejmé, že

přelidněnost prokazatelně škodí přírodě.

Podobně to mají i  ve světě,“ pokračuje

Pospíšilová.

Zatím ale není jisté, odkdy stát přístup do svých přírodních památek regulovat začne a s otazníkem je i to, zda se

tak vůbec stane. „Takové opatření by si

zřejmě vyžádalo změnu zákona a  může

se ukázat jako technicky nerealizovatelné. Podmínky a  možnosti aktuálně prověřujeme.“

Pohory místo žabek

Změna chování turistů je vidět i  v  tržbách výrobců sportovního zboží. „V létě

jsme zaznamenali výrazný nárůst po-

Letošní premiéry

Koronavirus přibrzdil přípravu

některých nových turistických

atrakcí a sportovních areálů –

třeba skiareál v Jadrné na Rychnovsku letos proti plánu neotevře.

Mnohde se ale navzdory nejistým

vyhlídkám činili.

Nově můžete vystoupat například

na rozhledny nad Albrechticemi

v Jizerských horách, na vrchu

Žaltman na Trutnovsku nebo na

Feistově kopci nad Olešnicí v Orlických horách.

Lanová centra od letoška najdete

v hradeckých městských lesích

nebo v olomoucké zoo. Když už

tam budete, v novém vlčím safari

si zblízka prohlédněte arktické

vlky. Pražská zoo zase otevřela

expozici s názvem Darwinův

kráter se zvířaty Tasmánie a Austrálie, včetně tasmánského čerta.

Blíž peklu, protože pod zemí,

budete také v čerstvě zpřístupněném břidlicovém Flascharově dole

v Odrách (na obrázku). S helmou

a čelovkou se v něm vrátíte

do roku 1918, slibuje průvodce.

V říjnu za vás vstupné zaplatí

Moravskoslezský kraj.

I další nová atrakce je na místě

bývalého dolu, ale na minulost naopak dává zapomenout: v Mostě

zatopili hnědouhelný důl a vzniklo

největší tuzemské jezero. Na

plavání už počasí není, ale můžete

ho objet na kole. Čistší vodu prý

jen tak nenajdete.

I v zimě – dá-li situace – se půjde

vykoupat v novém bazénu s tobogánem v Lounech.

Kde se větráme

Přehled o nejpopulárnějších

běžeckých, cyklistických

a lyžařských trasách v Česku si

lze udělat z veřejných statistik

aplikace Strava, kterou sportovci

měří svoje výkony. Nepřekvapivě

se nejvíc hýbeme v okolí velkých

měst a v horách nad tisíc metrů.

14

Tomu se vymyká popularita jižní

a hlavně východní Moravy pro

cyklistické výlety a obliba okolí

Nového Města na Moravě mezi

běžci na lyžích.

Na Stravě lze poměřit síly s ostatními na segmentech, měřených

úsecích vyznačených samotnými

uživateli. Z těch, které aplikace

doporučuje běžcům v Praze, má

nejvíc zaznamenaných pokusů

(32 tisíc) sprint u Libeňského

mostu. V Brně nejvíc táhne

kilometrová rovinka kolem řeky

Svratky mezi Žabovřeskami a Jundrovem, v Ostravě sprint po břehu

Ostravice mezi mostem Miloše

Sýkory a Hradní lávkou.