P O P K U LT U R A

BÝT MUSLIM I AMERIČAN

MONUMENTÁLNÍ HISTORICKÝ HOROR

Ramy

USA

2 sezóny, 20 epizod, 9 hodin

Lovecraftova země / Lovecraft Country

USA

10 epizod, 10 hodin

Ramy je první seriálová komedie, jejímž hrdinou je věřící muslim. A mileniál.

První epizoda vás zaujme, další tři téměř unudí, pátá zachrání

a od šesté dál budete mít pocit, že sledujete seriálovou bibli

afroamerické životní zkušenosti.

Lovecraftova země je monumentální historický horor, který

musíte vidět. Dramaturgicky hodně neuspořádaný seriál sice

odkazuje na děsuplné literární dílo spisovatele H. P. Lovecrafta, který byl bělošský šovinista, jeho jméno si ale vypůjčuje

především proto, aby zvýraznilo základní premisu: žít v USA

jako černoch je prostě hrůza.

To už sice před pár lety ukázal skvělý film Jordana Peelaa Uteč,

ale Lovecratova země základ jednoho ze svých producentů

rozpracovala o poznání rozmáchleji a explicitněji. Jedině tak

může bílý divák pochopit a na chvíli trochu pocítit závažnost

tématu. Zápletky jednotlivých dílů, které jsou zombie-hororové, vědecko-fantastické, duchařské i  dobrodružné, fungují

jako metafory amerického rasismu. Chcete se projet po setmění naším městem? Je nám líto, po setmění je povolené

černochy lynčovat, připomíná policista skutečné americké

zákony platné v „sundown towns“ ještě v padesátých letech.

Chcete si koupit dům na severu Chicaga? Neblázněte, černoši přece bydlí jen na jihu města. A v domě vám straší mrtvoly

vašich předchůdců.

Skutečně intenzivní zážitek pak přinášejí díly tematizující ne

samotný rasismus, ale jím ovlivněnou identitu svých hrdinů.

V  každé epizodě mimochodem vyslechnete kus známého

projevu, básně nebo rozhovoru – v úvodní části je to řeč černošského intelektuála Jamese Baldwina o  tom, že americký

sen se uskutečňuje na účet černochů. Ve druhé zaznívá báseň

Gila Scotta-Herona z roku 1970 o bělochovi, který stanul na

Měsíci, zatímco černoch doma splácí účty za lékařskou péči

a počítá, kolik mu zbývá na jídlo a nájem. Seriál je tak zároveň

malou encyklopedií černošské historie ve dvacátém století,

kterou lze studovat i skrze soundtrack.

140

Divákovi, který seriály dnešních mladých

amerických komiků zná, může zpočátku připadat, že příběh o dospívání někde ve velkém

americkém městě bude jen variací na některou ze starých šablon. Zpočátku hrdina přece jen působí jako trochu naivnější arabská

verze Donalda Glovera z Atlanty nebo Azize

Ansariho v Mistru amatérovi. Ramy Youssef,

osmadvacetiletý komik s  egyptskými kořeny, hraje podobně jako oni fiktivní verzi sebe

sama. Jeho hledání identity, během kterého

obsáhne generační rozdíl v  rodině, ženskou

emancipaci, emigrantský smutek, stárnutí

i  pocit absolutního vykořenění, je ale nakonec úplně jiné. O poznání spirituálnější, i závažnější, ale přitom stále vtipné. Ramy totiž

opravdu urputně pracuje na tom, aby se stal

dobrým muslimem, a  pořád u  toho zůstal

i normálním Američanem.

„Viděl jsem už v  televizi spoustu imigrantských příběhů a  skoro vždycky jsou o  tom,

jak se hrdina snaží asimilovat a  splynout

s  kulturou bílých Američanů. Můj seriál je

o tom, jak žít v obou těchto světech zároveň,“

říká Youssef. „Jak žít život vymezený modlitbami v mešitě a páteční hospodou,“ parafrázuje jeho seriálové alter-ego.