P O P K U LT U R A
BÝT MUSLIM I AMERIČAN
MONUMENTÁLNÍ HISTORICKÝ HOROR
Ramy
USA
2 sezóny, 20 epizod, 9 hodin
Lovecraftova země / Lovecraft Country
USA
10 epizod, 10 hodin
Ramy je první seriálová komedie, jejímž hrdinou je věřící muslim. A mileniál.
První epizoda vás zaujme, další tři téměř unudí, pátá zachrání
a od šesté dál budete mít pocit, že sledujete seriálovou bibli
afroamerické životní zkušenosti.
Lovecraftova země je monumentální historický horor, který
musíte vidět. Dramaturgicky hodně neuspořádaný seriál sice
odkazuje na děsuplné literární dílo spisovatele H. P. Lovecrafta, který byl bělošský šovinista, jeho jméno si ale vypůjčuje
především proto, aby zvýraznilo základní premisu: žít v USA
jako černoch je prostě hrůza.
To už sice před pár lety ukázal skvělý film Jordana Peelaa Uteč,
ale Lovecratova země základ jednoho ze svých producentů
rozpracovala o poznání rozmáchleji a explicitněji. Jedině tak
může bílý divák pochopit a na chvíli trochu pocítit závažnost
tématu. Zápletky jednotlivých dílů, které jsou zombie-hororové, vědecko-fantastické, duchařské i dobrodružné, fungují
jako metafory amerického rasismu. Chcete se projet po setmění naším městem? Je nám líto, po setmění je povolené
černochy lynčovat, připomíná policista skutečné americké
zákony platné v „sundown towns“ ještě v padesátých letech.
Chcete si koupit dům na severu Chicaga? Neblázněte, černoši přece bydlí jen na jihu města. A v domě vám straší mrtvoly
vašich předchůdců.
Skutečně intenzivní zážitek pak přinášejí díly tematizující ne
samotný rasismus, ale jím ovlivněnou identitu svých hrdinů.
V každé epizodě mimochodem vyslechnete kus známého
projevu, básně nebo rozhovoru – v úvodní části je to řeč černošského intelektuála Jamese Baldwina o tom, že americký
sen se uskutečňuje na účet černochů. Ve druhé zaznívá báseň
Gila Scotta-Herona z roku 1970 o bělochovi, který stanul na
Měsíci, zatímco černoch doma splácí účty za lékařskou péči
a počítá, kolik mu zbývá na jídlo a nájem. Seriál je tak zároveň
malou encyklopedií černošské historie ve dvacátém století,
kterou lze studovat i skrze soundtrack.
140
Divákovi, který seriály dnešních mladých
amerických komiků zná, může zpočátku připadat, že příběh o dospívání někde ve velkém
americkém městě bude jen variací na některou ze starých šablon. Zpočátku hrdina přece jen působí jako trochu naivnější arabská
verze Donalda Glovera z Atlanty nebo Azize
Ansariho v Mistru amatérovi. Ramy Youssef,
osmadvacetiletý komik s egyptskými kořeny, hraje podobně jako oni fiktivní verzi sebe
sama. Jeho hledání identity, během kterého
obsáhne generační rozdíl v rodině, ženskou
emancipaci, emigrantský smutek, stárnutí
i pocit absolutního vykořenění, je ale nakonec úplně jiné. O poznání spirituálnější, i závažnější, ale přitom stále vtipné. Ramy totiž
opravdu urputně pracuje na tom, aby se stal
dobrým muslimem, a pořád u toho zůstal
i normálním Američanem.
„Viděl jsem už v televizi spoustu imigrantských příběhů a skoro vždycky jsou o tom,
jak se hrdina snaží asimilovat a splynout
s kulturou bílých Američanů. Můj seriál je
o tom, jak žít v obou těchto světech zároveň,“
říká Youssef. „Jak žít život vymezený modlitbami v mešitě a páteční hospodou,“ parafrázuje jeho seriálové alter-ego.