T É M A : J Í D L O / R E P O R TÁ Ž
Text: Michael Durčák
Foto: František Plášil
N
ashville, hlavní město státu Tennessee, rozmetá vaše zažité představy o americkém
Jihu. Půlmilionová mekka country music je
živým, pulzujícím místem, o čemž se přesvědčíte především na Broadway Street,
poseté neony a bary. V každém z nich hraje
živá hudba – jak taky jinak? Kvůli pandemii všechny podniky v listopadu zavírají už
v jedenáct, pak se ale ještě při čekání na taxík poslouchá a tančí u reproduktoru před
stánkem s kebabem.
Kromě živé hudby všechny hospody
spojuje Jack Daniel’s. Jeho logo tady najdete všude – na tričkách místních, v panácích
a drincích na stolech nebo třeba i na dresech fotbalistů Titans a dalších týmů.
Bez piva a semaforů
Lynchburg, kde se ikonická whiskey od
roku 1875 vyrábí, je maličké městečko
zhruba hodinu a půl jízdy z Nashvillu po
silnici lemované obrovskými pozemky se
staveními s houpacími křesly na zápražích. V Lynchburgu samotném žije šest
tisíc obyvatel. Návštěvníky táhne především návštěva palírny. Parkoviště jsou
i uprostřed třetí vlny americké epidemie
koronaviru plná.
„Kromě Jacka Danielse je na tomhle
okrese nejzajímavější to, že má jenom jeden semafor,“ říká mi Minh Le, který nás
destilérkou provádí. Nemá ale docela pravdu: z pohledu Evropana je fascinující i to,
že je Moore County suchý okres, takže si
v něm nemůžete koupit žádný alkohol. Výjimku pro krámek v lihovaru zařizovali několik let přes státní úřady. „Vám se to možná zdá jako nesmysl, ale jsme tu pevnou
součástí Biblického pásu a náboženství
má u nás pořád silný vliv. Takže se tu pití
považuje za neřest,“ vysvětluje nám další
společník Jed. Do Lynchburgu se přestěhoval jako malý s rodinou, pak sloužil patnáct
let u námořnictva a teď pracuje u Jacka jako
průvodce a ochutnávač.
Kdo chytá v kukuřici
Rozdíl mezi whisky a whiskey je především geografický. Zatímco termínem
whisky se obvykle myslí skotská pálenka
z obilnin, u whiskey se jedná typicky
o irský nebo americký výrobek.
Jako bourbon se označují whiskey
obsahující alespoň 51 procent kukuřice,
takže ječmen, pšenice nebo žito jsou
v menšině. To platí i o Jacku Danielsovi.
Označení „Tennessee Whiskey“ výrobce
volí kvůli překapávání destilátu přes dřevěné uhlí. Tomuto postupu se říká Lincoln
County Process, po okrese, ve kterém se
nachází palírna.
První prohlídku v lihovaru podle svých slov
absolvoval už ve čtyřech letech. „Zatímco
normální děti v tomhle věku chodí do mazlicí zoo hrát si se zvířátky, já šel na exkurzi
do palírny,“ směje se. „Tady v Lynchburgu
nebydlí nikdo, kdo nikdy nepracoval v palírně nebo aspoň nemá někoho z palírny
v rodině. Bez Jacka bychom dnes možná
byli už jenom město duchů.“
Záhadná sedmička
Jak se to ale stalo, že se pití vyráběné
v zapadákově uprostřed Tennessee stalo
nejznámější americkou whiskey? To je
dlouhý příběh, který začíná u neobvyklého přátelství.
Jasper Newton „Jack“ Daniel se údajně narodil v roce 1850. Přesně to nevíme,
protože matriční zápis chybí. Jackovi záhy
zemřela matka a po smrti otce v občanské
válce se z něj stal v raném věku sirotek.
Coby mladíka si ho vzal do učení místní
kazatel a palič samohonky Dan Call, u něhož se Jack naučil řemeslu. Ne přímo od
Dana, ale od osvobozeného otroka Nathana Greena. Poté, co se Jackovi konečně dostalo do rukou dědictví po otci, pak v roce
1875 rozjel lihovar se všemi razítky.
Jack Daniel’s je dnes mimochodem nejstarším registrovaným lihovarem na území
USA. „Je samozřejmě možné, že někde se
samohonka pálí i déle než dvě stě let, ale
věřte mi, že jsme skutečně nejstarší,“ přesvědčuje Jed.
Zmiňovaný Green se stal Jackovým
prvním zaměstnancem a vůbec prvním
vrchním lihovarníkem tmavé pleti v historii
země. Speciálně na území bývalé Konfederace nevídaná věc. Lihovar se pak utěšeně
rozrůstal. V průběhu času došlo na ikonické láhve čtvercového tvaru, i označení
„No. 7“ na etiketách. Jak se tam dostalo?
„Dostáváme tuhle otázku často, ale nikdo
netuší. Jack si tohle tajemství vzal s sebou
do hrobu. Můj tip je, že sedmička je prostě
šťastné číslo,“ říká Minh.
Čtyřicet let pinožení
Whiskey hodně pomohlo, když obdržela zlatou medaili na světové výstavě v St.
Louis v roce 1904. Úspěch přišel právě
v době, kdy se v USA začalo čím dál hlasitěji mluvit o zákazu alkoholu. „Tennessee
bylo jedním z prvních států, které prohibici
zavedly. Jackova rodina se s týmem právníků snažila zákon napadnout u soudu, ale
nic nepomohlo,“ povídá Jed.
Lokální prohibice v Tennessee začala platit v roce 1910. Zákon lihovaru
39