E KO N O M I C KÝ S P E C I Á L / P O P E KO N O M I E
v polovině čtrnáctého století dorazila do
Evropy černá smrt, Židé po celém kontinentu čelili obviněním z šíření moru.
V mnoha městech vyvraždili všechno židovské obyvatelstvo. Téměř o šest set let
později Německo zaznamenalo celonárodní vzestup antisemitismu po porážce
v první světové válce, kladené za vinu stejné menšině.
Ekonomové Nico Voigtländer a Hans-Joachim Voth zjistili, že relativní míra
antisemitských postojů a chování se ve
vybraných městech téměř nelišila ani po
víc než půl tisíciletí. Lokality, ve kterých
upalovali Židy v letech 1348 až 1350, vykazovaly výrazně vyšší úroveň antisemitismu i v meziválečném období. Útoky
byly v těchto městech šestkrát častější,
nacistická strana v nich získala víc hlasů
a transportování Židů do koncentračních
táborů odsud bylo horlivější.
Lokální antisemitismus se v hlavách
lidí po staletí utvrzoval každodenními aktivitami a notorickými symboly: antisemitskými hesly, obrazy a sochami v kostelech
i domácnostech. Pašije zobrazovaly Židy
jako Boží vrahy, v divadelních hrách byl Žid
synonymem křiváka a lakomce. Za zmínku
stojí, že v bavorském Deggendorfu odstranili z ceremoniálu významné pouti připomínky vyhánění Židů při morových ranách
až v šedesátých letech.
Ačkoliv v osmnáctém a devatenáctém
století vedla industrializace k masivní migraci, většina obyvatel zůstala tam, kde
žily generace jejich předků. Antisemitské
postoje se předávaly v rodinách a v komunitách po staletí, i když – nebo snad právě
proto, že – mnoho z těchto lidí Žida nikdy
nepotkalo. Pouze ve městech, která zažila příliv migrantů, protižidovské tendence
podle Voigtländera a Votha vymizely. Až
nová krev přinesla jiné tradice a jiné názory.
Dědictví jde překonat
Jak se dlouhodobě utváří vztah k autoritám, třeba lékařským, můžou ukázat důsledky amerického vládního experimentu
v Tuskegee v Alabamě, kde od třicátých
do sedmdesátých let minulého století lékaři pozorovali průběh syfilidy u několika
stovek Afromeričanů, aniž by jim sdělili
diagnózu a poskytli léčbu. Ekonomky Marcella Alsanová a Marianne Wanamakerová zjistily, že experiment a jeho pozdější
zveřejnění dodnes vede k větší nedůvěře
černochů k medicínskému systému. A to
tím intenzivnější, čím blíž žijí k místu experimentu. Averze má i po dvou až čtyřech
generacích za následek podstatně vyšší
úmrtnost a nižší průměrnou délku života.
Pochopení toho, že rozhodování lidí
ovlivňují dlouhodobě zakořeněné postoje, ale může napomoct k řešení. Alsanová,
která má vedle doktorátu z ekonomie i titul
z medicíny, se pokusila toto historické dědictví vykořenit. Spolu s kolegy zprovoznila
mobilní kliniku poskytující bezplatné služby v oblastech stále poznamenaných nedůvěrou. Předpokládali při tom, že černoši
budou méně důvěřovat bílým lékařům, jací
stáli za experimentem v Tuskegee. V klinice tuto domněnku testovali – pacienty
náhodně ošetřoval černoch, nebo běloch.
Potvrdilo se, že černošští lékaři měli výrazně pozitivní vliv na ochotu využívat lékařskou péči. Tento jednoduchý zásah vedl
k tomu, že budoucnost přestala kopírovat
minulost.
Petr Houdek je behaviorální ekonom. Působí na
Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze.
@PokusyNaLidech
Zmiňované studie
Dalgaard, C.-J. & Kaarsen, N. & Olsson, O. & Selaya, P.: Roman Roads to Prosperity: Persistence and
Non-Persistence of Public Goods Provision. CEPR Discussion Papers 12745, 2018
Valencia Caicedo, F.: The mission: Human capital transmission, economic persistence, and culture
in South America. The Quarterly Journal of Economics, 134(1), 2019
Dell, M. The persistent effects of Peru’s mining mita. Econometrica, 78(6), 2010
Voigtländer, N., & Voth, H. J.: Persecution perpetuated: the medieval origins of anti-Semitic violence
in Nazi Germany. The Quarterly Journal of Economics, 127(3), 2012
Alsan, M., & Wanamaker, M.: Tuskegee and the health of black men. The quarterly journal of economics, 133(1), 2018
Alsan, M., Owen G., and Grant G.: Does Diversity Matter for Health? Experimental Evidence
from Oakland. American Economic Review, 109 (12), 2019
81