E KO N O M I C KÝ S P E C I Á L / P O P E KO N O M I E

v  polovině čtrnáctého století dorazila do

Evropy černá smrt, Židé po celém kontinentu čelili obviněním z  šíření moru.

V  mnoha městech vyvraždili všechno židovské obyvatelstvo. Téměř o  šest set let

později Německo zaznamenalo celonárodní vzestup antisemitismu po porážce

v první světové válce, kladené za vinu stejné menšině.

Ekonomové Nico Voigtländer a Hans-Joachim Voth zjistili, že relativní míra

antisemitských postojů a  chování se ve

vybraných městech téměř nelišila ani po

víc než půl tisíciletí. Lokality, ve kterých

upalovali Židy v  letech 1348 až 1350, vykazovaly výrazně vyšší úroveň antisemitismu i  v  meziválečném období. Útoky

byly v  těchto městech šestkrát častější,

nacistická strana v  nich získala víc hlasů

a  transportování Židů do koncentračních

táborů odsud bylo horlivější.

Lokální antisemitismus se v  hlavách

lidí po staletí utvrzoval každodenními aktivitami a notorickými symboly: antisemitskými hesly, obrazy a sochami v kostelech

i  domácnostech. Pašije zobrazovaly Židy

jako Boží vrahy, v divadelních hrách byl Žid

synonymem křiváka a lakomce. Za zmínku

stojí, že v bavorském Deggendorfu odstranili z  ceremoniálu významné pouti připomínky vyhánění Židů při morových ranách

až v šedesátých letech.

Ačkoliv v  osmnáctém a  devatenáctém

století vedla industrializace k  masivní migraci, většina obyvatel zůstala tam, kde

žily generace jejich předků. Antisemitské

postoje se předávaly v rodinách a v komunitách po staletí, i když – nebo snad právě

proto, že – mnoho z těchto lidí Žida nikdy

nepotkalo. Pouze ve městech, která zažila příliv migrantů, protižidovské tendence

podle Voigtländera a  Votha vymizely. Až

nová krev přinesla jiné tradice a jiné názory.

Dědictví jde překonat

Jak se dlouhodobě utváří vztah k  autoritám, třeba lékařským, můžou ukázat důsledky amerického vládního experimentu

v  Tuskegee v  Alabamě, kde od třicátých

do sedmdesátých let minulého století lékaři pozorovali průběh syfilidy u  několika

stovek Afromeričanů, aniž by jim sdělili

diagnózu a poskytli léčbu. Ekonomky Marcella Alsanová a  Marianne Wanamakerová zjistily, že experiment a  jeho pozdější

zveřejnění dodnes vede k  větší nedůvěře

černochů k  medicínskému systému. A  to

tím intenzivnější, čím blíž žijí k  místu experimentu. Averze má i po dvou až čtyřech

generacích za následek podstatně vyšší

úmrtnost a nižší průměrnou délku života.

Pochopení toho, že rozhodování lidí

ovlivňují dlouhodobě zakořeněné postoje, ale může napomoct k řešení. Alsanová,

která má vedle doktorátu z ekonomie i titul

z medicíny, se pokusila toto historické dědictví vykořenit. Spolu s kolegy zprovoznila

mobilní kliniku poskytující bezplatné služby v  oblastech stále poznamenaných nedůvěrou. Předpokládali při tom, že černoši

budou méně důvěřovat bílým lékařům, jací

stáli za experimentem v  Tuskegee. V  klinice tuto domněnku testovali – pacienty

náhodně ošetřoval černoch, nebo běloch.

Potvrdilo se, že černošští lékaři měli výrazně pozitivní vliv na ochotu využívat lékařskou péči. Tento jednoduchý zásah vedl

k  tomu, že budoucnost přestala kopírovat

minulost.

Petr Houdek je behaviorální ekonom. Působí na

Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze.

@PokusyNaLidech

Zmiňované studie

Dalgaard, C.-J. & Kaarsen, N. & Olsson, O. & Selaya, P.: Roman Roads to Prosperity: Persistence and

Non-Persistence of Public Goods Provision. CEPR Discussion Papers 12745, 2018

Valencia Caicedo, F.: The mission: Human capital transmission, economic persistence, and culture

in South America. The Quarterly Journal of Economics, 134(1), 2019

Dell, M. The persistent effects of Peru’s mining mita. Econometrica, 78(6), 2010

Voigtländer, N., & Voth, H. J.: Persecution perpetuated: the medieval origins of anti-Semitic violence

in Nazi Germany. The Quarterly Journal of Economics, 127(3), 2012

Alsan, M., & Wanamaker, M.: Tuskegee and the health of black men. The quarterly journal of economics, 133(1), 2018

Alsan, M., Owen G., and Grant G.: Does Diversity Matter for Health? Experimental Evidence

from Oakland. American Economic Review, 109 (12), 2019

81