Každá sklenička Hance projde rukama.
Tradici vlastnoručních popisků neopustila dodnes.
Hlavním prodejním místem zůstávají farmářské trhy. Dalším jsou obchůdky s delikatesami a kvalitními
potravinami, rozeseté po republice.
Třešničkou na dortu jsou hotely,
restaurace a kavárny, které Hančiny
džemy servírují hostům.
tolika jinými věcmi, si udělá čas,
sedí se mnou v marmeládovně,
ochutnává, radí, a navíc chválí. To
je pohlazení.“
Jednoho dne v marmeládovně zadrnčí telefon. „Představte si, vařím –
a volá mi manažer hotelu Four Seasons! S grácií se mě ptá, jestli bych
byla ochotná přijít prezentovat své
marmelády. Rozbušilo se mi srdce.
A pak, když jsem tam stála a přede
mnou řada šéfcukrářů, šéfkuchařů
a michelinský Luca de Astis, skoro
jsem nedýchala. Začali ochutnávat.
Nejdřív přivoní, pomalu vychutnávají… A pak přišlo: Vau. Krásný
pocit.“ Od té doby do hotelu Four
Seasons dodává džemy pravidelně.
VĚTRNÉ MLÝNY MELOU
Spolupracuje také s hotelem
InterContinental. „Pan Miroslav
Kubec, šéfkuchař, je skvělý člověk,
s ohromným lidským přístupem.
Jednou jsem si nebyla jistá kombinací sýru a marmelády, zvedla
telefon a on říká – samozřejmě, paní
Šindlerová, uděláme degustaci, přijedu.
Takový profesionál, zaměstnaný
Posnídat můžete Hančinu marmeládu také v pražské kavárně Café-Café.
Podniku se daří. Za prvních devět
měsíců letošního roku obrat vyskočil
na tři miliony korun. Prodej stoupl
oproti loňsku o třetinu a roste dál.
Hančiny džemy už pronikly i na slovenské a německé pulty, první
vzorky právě připluly do New Yorku.
„Ale zbohatnout na marmeládách?
Těžko říct. Když porovnáte, co
tomu dáte a co ekonomicky získáte,
nevím, jestli je to vyrovnané. Ale
mě má práce baví, dělám ji s láskou
a workoholismus mi nevadí,“ uvažuje Hanka.
S obchodníky je to věčný zápas.
„Prodávám s nízkou marží. Ale
obchodníci, kterým dodáváme, mají
tabulkovou marži 49 až 51 procent,
níž nepůjdou.“ Tlačí na Hanku, aby
cenu srazila. „Když výrobce tvrdí, že
má džem s 80 procenty ovoce bez
konzervantů za třicet korun, nevěřím. To já nedokážu, vařila bych se
ztrátou. Je to boj s větrnými mlýny,
často narážím. Proto si myslím, že
asi nikdy nezbohatnu, že zůstanu
u malovýroby, u farmářských trhů
a malých obchůdků. Když chcete
dál, převálcuje vás někdo, kdo sice
prezentuje kvalitní výrobek, ale já
mu tu kvalitu nevěřím. Vždyť ve výrobě pracuju, vidím to denně.“
Sklenici džemu v její marmeládovně
koupíte za sto až sto třicet korun.
„Vím, že si to každý nemůže dovolit.
Sama jsem s dětmi zažila finanční
tíseň. Chci ale nabízet kvalitu, kterou si člověk dopřeje aspoň jednou
za čas. Z kvality neslevím. K tomu
mě prodejci nedonutí.“
Sny o budoucnosti? Hanka jich má
spoustu. Druhou provozovnu marmeládovny otevře v příštích měsících. V hlavě se nezdolné ženě, která
dokázala za dlouhých marmeládových nocí vstát jako fénix z popela,
rodí ještě jeden tajný gastronomický plán. Prozradí mi ho, jen když
slíbím, že si ho nechám pro sebe.
Aspoň do doby, než na něj Hanka
sežene kapitál.
23