IVAN BARTOŠ

MLUVČÍ PIRÁTSKÉ STRANY

ZUZANA UHDE

SOCIOLOŽKA

PETR MACH

PŘEDSEDA SVOBODNÝCH

Ekonomika už dnes produkuje víc,

než se dá spotřebovat. Zboží na trhu

vůbec nechybí a produkce díky technologiím roste i při klesajícím počtu

pracujících. Musíme se vyrovnat

s tím, že většinu lidské práce nahradí stroje. Dnes to řešíme umělou

zaměstnaností, hypertrofovaným

soutěžením na trhu, produkcí zbraní

a válečnými konflikty. Společnost zatím není připravena na změny, jako

je nepodmíněný základní příjem,

protože lidé jsou zvyklí odvozovat

objem produkce od množství lidské

práce. Odvozují od toho bohužel

i úspěch. Změna nebude jednoduchá, i když ekonomicky to zřejmě

problém není. Problém je to morální.

Paradigma Bez práce nejsou koláče

je nutné změnit. Lidé jsou dnes

motivováni negativně. Práce se bere

jako existenční nutnost a finanční

ohodnocení se preferuje před obsahem vykonávané činnosti. Nepodmíněný základní příjem nesmíme

chápat jako nějakou další univerzální sociální dávku, ale jako odrazový

můstek.

Nové věci se vždycky před svým

zavedením zdály být utopií. Svou

představivost si často necháváme

omezovat tím, co je nyní. Nepodmíněný základní příjem je možné

vnímat jako revoluční transformaci,

která by mohla proměnit ohodnocení některých činností, přerozdělení

práce i naši představu, co je smysluplná práce. Naše společnost mylně

ztotožnila společensky prospěšnou

práci se zaměstnáním. Společenská

prospěšnost určité činnosti má dnes

navíc na finanční ohodnocení práce

v zaměstnání velmi malý vliv. Náš

život pohlcují obavy o dostatečný

výdělek, strach ale nepodněcuje

kreativitu. Různé výzkumy ukazují,

že jistota pravidelného příjmu je

motivující. Nepodmíněný základní

příjem ale nemůže zcela nahradit

sociální systém, lidé mají různé

potřeby, některé skupiny lidí (například postižení) nebo lidé v některé

životní fázi jednoduše potřebují víc

prostředků. Je tedy nutné zachovat

určitý sociální systém, některé dávky by se ale daly odstranit.

Určitý nepodmíněný příjem dnes

u nás tak jako tak existuje. Existuje

životní a existenční minimum, takže i bezdomovec má nárok na nějaké sociální dávky. Dávalo by smysl

celý systém zjednodušit a ušetřit

na byrokracii. Utopií ale určitě je

nepodmíněný příjem zavádět tak,

aby se bezpracné příspěvky od státu

ještě zvýšily. Naopak, lidé musí mít

motivaci pracovat. Lepší by bylo

snížit daně a sociální odvody, aby

lidem zbylo víc vlastních peněz

a od státu žádali co nejmíň

57