Umělá inteligence jede. Počítače

dokážou řídit i automobil na silnici.

Naučily se to jen o několik desítek

let později, než zvládly řízení kosmických lodí a přistání na Měsíci.

Automatická inteligence dokáže

doporučit knihu líp, než by zvládla

většina prodavačů v knihkupectví.

V bankách stroje schvalují úvěry, v pojišťovnách vyhodnocují

pojistné smlouvy. I v medicíně už

jsou expertní počítačové systémy

schopny do značné míry nahradit

rady doktora.

LIDSKÁ PRÁCE

PROHRÁVÁ

Stroje mají lepší pracovní výsledky

než lidé. Neunaví se, nepodlehnou

stresu a emocím. Jsou neúplatné.

Nepotřebují oběd, přestávku na cigaretu, nemají odbory. Nechtějí

navíc mzdu ani provize. Zrychlené

odpisy, které se používají ve vyspělých ekonomikách, navíc dělají

z investic do výpočetní techniky

atraktivní způsob, jak zvýšit produktivitu a zároveň získat daňovou

výhodu. Lidská práce postupně

prohrává.

Výjimky tvoří profese, které by

zatím bylo příliš nákladné automatizovat nebo robotizovat. Manuální

profese, které nelze jednoduše

zredukovat do několika pohybů

u montážní linky. Netýká se to jen

uklízeček, ale i manuálních profesí

vyšší a nejvyšší úrovně: masérů,

fyzioterapeutů, zubařů a chirurgů.

Jednou možná budou zuby vrtat

roboti. Ještě dlouho ale bude pro

robota snazší přistát na Marsu než

vám vyrobit plombu. Zrak, zkušenost a manuální šikovnost dobrého zubaře se automatizací jen tak

nenahradí.

Další baštou lidství zůstávají –

a patrně navždy zůstanou – profese

vyžadující tvořivost. Umělci a vědci.

Ale také technici, vývojáři a programátoři, včetně těch, kteří budou

tvořit roboty a počítačové systémy

budoucnosti. K tvořivým profesím

je třeba zařadit i podnikatele, manažery a tu část právníků, která jen

nevyrábí smlouvy podle šablony.

Současné počítače ve skutečnosti

nerozumějí tomu, co dělají. Dnešní

umělá inteligence není opravdová

inteligence. Je to jen soubor matematicko-algoritmických technik,

které ji mají napodobit. Fakt, že

bují ujištění pro nějaké rozhodnutí.

Mám se oženit, přestěhovat, změnit

zaměstnání, pustit se do studia, vzít

si hypotéku? Většina lidí ve svém

nitru ví, co chce, ale touží potvrdit

svůj názor „vyšší autoritou“.

Psychologové a duchovní patří mezi

povolání, která jsou automatizací

ohrožena nejméně. Ale co finanční

poradci? Nahradí jejich roli automatizované internetové portály,

které snadno a rychle poradí, jak

máte nakládat se svými penězi?

Kdyby to bylo tak snadné, už by

se to dávno stalo. Úspěch internetového bankovnictví je dokladem,

Ještě dlouho bude pro robota snazší přistát

na Marsu než vám vyrobit plombu.

moderní počítače hrají výborně

šachy, nesvědčí o jejich inteligenci.

Jsou jen dokladem toho, že počítače

umějí velmi rychle prohledávat

varianty možných budoucích tahů

a počítat hodnotu pozic podle

heuristické funkce. Tuto funkci

ovšem vymysleli lidé, kteří počítač

naprogramovali.

že lidé nemají problém pracovat

s penězi prostřednictvím internetu.

Internetové bankovnictví je ale čistě

technický nástroj, pomocí kterého

kontrolujete účet, posíláte peníze,

případně obchodujete s akciemi.

Neobsahuje žádný prvek umělé

inteligence. Nedává vám žádné rady

ani nepředstírá, že vás chápe.

POČÍTAČ JAKO RÁDCE

Umění prodeje a osobních služeb vůbec – ať už jde o psychologa, špičkového právníka, privátního bankéře

nebo architekta, ale i o obyčejného

obchodníka – je ovšem založeno

na hlubokém pochopení. S opravdu

dobrým obchodníkem, bez ohledu

na to, jestli prodává automobily, nemovitosti, umělecké předměty nebo

životní pojištění, zažívá zákazník cosi

na způsob splynutí duší. Dobrého

obchodníka vidíte rádi, i když momentálně jeho služby nepotřebujete.

Porozumění na lidské úrovni je základem další skupiny profesí, kterou

nemusí automatizace ohrožovat.

Kdo má potřebu skutečné lidské

rady, může jít podle svých preferencí k psychologovi, faráři nebo

k finančnímu poradci. Je totiž omyl,

že se za finančním poradcem chodí

výhradně jen kvůli financím.

Uvedené profese mají jedno společné: lidé za nimi chodí, když potře-

21