KOMENTÁŘ @KohoutPavel

INVESTICE BEZ EMOCÍ Hovoříme-li o automatizaci v oblasti financí, nelze pominout investice a správu portfolia. Na rozdíl od finančního poradenství zde neexistuje osobní vazba s klientem. Duše investičního manažera nemusí s nikým splývat. Stačí, když ve správný čas nakupuje nebo prodává správné cenné papíry. Ideální práce pro robota, ne? Těžko hledat námitky. Správa portfolia je jednou z mála oblastí lidské činnosti, kde slovo průměr je spíš pochvalou než nadávkou. Lidský portfolio manažer má totiž málokdy šanci vyniknout. Pokud začne překonávat průměr, okamžitě dostává maily a telefonáty od nadřízených, jestli se nepouští do příliš rizikových operací. V horším případě tyto maily a telefonáty chodí od regulátora trhu. Jestliže jeho výkonnost naopak výrazně poklesne pod průměr, chodí maily a telefonáty s dotazy, co je příčinou špatných výsledků, jak je dotyčný hodlá zlepšit, případně hrozby ohledně prémií, nebo dokonce možné personální výměny. Nic z výše uvedeného nepřispívá výkonnosti. Výsledkem podobné motivace je, že být poblíž průměru je zpravidla nejméně riziková a nejsnazší strategie. Lze bez nadsázky tvrdit, že celé odvětví podílových fondů a portfolio managementu trpí tím, že o všem důležitém rozhodují lidé. Přitom existují výzkumy, které dokládají roli hormonů při investování. Testosteron během růstu akciových trhů zvyšuje sebedůvěru, stresový hormon kortizol při poklesu trhů produkuje paniku. Je také dobře známo, že lidští portfolio manažeři trpí všemi 22

druhy kognitivních disonancí, které psychologie vůbec zná. Jsou náchylní k omylům plynoucím ze skupinového myšlení, což je zásadní faktor, který přispívá ke vzniku bublin v cenách akcií a následným krachům na burze. Proč tedy zatím nejsou běžně k dispozici fondy řízené počítačem? Částečným důvodem může být přirozená domýšlivost dobře placených profesionálů, kteří si neumějí představit, že jejich kvalifikovaná práce bude nahrazena počítačovým programem. Jiným důvodem může být skutečnost, že najít správný algoritmus není vůbec snadné.

INTELIGENTNÍ ROBOTI V NEDOHLEDNU Hlavní otázka zní ale jinak. Vyrobí někdy lidstvo roboty, kteří budou skutečně inteligentní? Takové, kteří budou opravdu rozumět smyslu textu a duši lidí a kteří budou schopni tvořit? Není to úplně vyloučeno, ale je to stále ještě hudba budoucnosti. Současné počítače na bázi Turingových strojů s von Neumannovou architekturou jsou jen extrémně rychlé mechanismy na třídění jedniček a nul. Jsou to báječné a výkonné stroje, ale nic víc než stroje nikdy nebudou, ani kdyby se jejich rychlost a paměťová kapacita zvýšily o libovolný počet desítkových řádů. Lidstvo bude muset objevit úplně nový technický princip, aby bylo možné hovořit o skutečné umělé inteligenci. Snad do té doby samo nezhloupne.

PAVEL KOHOUT Pracoval pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a byl jedním ze zakladatelů Partners Financial Services. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky, od roku 2004 do roku 2006 byl členem konzultačního týmu Vlastimila Tlustého, později byl dlouholetým členem Národní ekonomické rady vlády. Patří též mezi zakladatele Institutu pro politiku a ekonomiku. Napsal několik knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika, Investiční strategie pro třetí tisíciletí, Vitamíny pro ekonomický růst nebo Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií.

Další články Pavla Kohouta