KOMENTÁŘ @KohoutPavel
INVESTICE BEZ EMOCÍ
Hovoříme-li o automatizaci v oblasti
financí, nelze pominout investice
a správu portfolia. Na rozdíl od finančního poradenství zde neexistuje osobní vazba s klientem. Duše
investičního manažera nemusí s nikým splývat. Stačí, když ve správný
čas nakupuje nebo prodává správné
cenné papíry. Ideální práce pro
robota, ne?
Těžko hledat námitky. Správa portfolia je jednou z mála oblastí lidské
činnosti, kde slovo průměr je spíš
pochvalou než nadávkou. Lidský
portfolio manažer má totiž málokdy
šanci vyniknout. Pokud začne překonávat průměr, okamžitě dostává
maily a telefonáty od nadřízených,
jestli se nepouští do příliš rizikových
operací. V horším případě tyto maily a telefonáty chodí od regulátora
trhu. Jestliže jeho výkonnost naopak výrazně poklesne pod průměr,
chodí maily a telefonáty s dotazy, co
je příčinou špatných výsledků, jak
je dotyčný hodlá zlepšit, případně
hrozby ohledně prémií, nebo dokonce možné personální výměny.
Nic z výše uvedeného nepřispívá výkonnosti. Výsledkem podobné motivace je, že být poblíž
průměru je zpravidla nejméně
riziková a nejsnazší strategie. Lze
bez nadsázky tvrdit, že celé odvětví podílových fondů a portfolio
managementu trpí tím, že o všem
důležitém rozhodují lidé. Přitom
existují výzkumy, které dokládají roli hormonů při investování.
Testosteron během růstu akciových
trhů zvyšuje sebedůvěru, stresový
hormon kortizol při poklesu trhů produkuje paniku. Je také dobře známo,
že lidští portfolio manažeři trpí všemi
22
druhy kognitivních disonancí,
které psychologie vůbec zná. Jsou
náchylní k omylům plynoucím ze
skupinového myšlení, což je zásadní
faktor, který přispívá ke vzniku
bublin v cenách akcií a následným
krachům na burze.
Proč tedy zatím nejsou běžně
k dispozici fondy řízené počítačem?
Částečným důvodem může být
přirozená domýšlivost dobře placených profesionálů, kteří si neumějí
představit, že jejich kvalifikovaná
práce bude nahrazena počítačovým
programem. Jiným důvodem může
být skutečnost, že najít správný
algoritmus není vůbec snadné.
INTELIGENTNÍ ROBOTI
V NEDOHLEDNU
Hlavní otázka zní ale jinak. Vyrobí
někdy lidstvo roboty, kteří budou
skutečně inteligentní? Takové, kteří
budou opravdu rozumět smyslu textu a duši lidí a kteří budou
schopni tvořit? Není to úplně vyloučeno, ale je to stále ještě hudba
budoucnosti. Současné počítače
na bázi Turingových strojů s von
Neumannovou architekturou jsou
jen extrémně rychlé mechanismy
na třídění jedniček a nul. Jsou to
báječné a výkonné stroje, ale nic
víc než stroje nikdy nebudou, ani
kdyby se jejich rychlost a paměťová
kapacita zvýšily o libovolný počet
desítkových řádů. Lidstvo bude
muset objevit úplně nový technický
princip, aby bylo možné hovořit
o skutečné umělé inteligenci. Snad
do té doby samo nezhloupne.
PAVEL KOHOUT
Pracoval pro PPF investiční
společnost, Komero,
ING Investment Management a byl
jedním ze zakladatelů Partners
Financial Services. V letech
2002–2003 působil jako člen
sboru poradců ministra financí
Bohuslava Sobotky, od roku
2004 do roku 2006 byl členem
konzultačního týmu Vlastimila
Tlustého, později byl dlouholetým
členem Národní ekonomické rady
vlády. Patří též mezi zakladatele
Institutu pro politiku a ekonomiku.
Napsal několik knih o investování,
např. Peníze, výnosy a rizika,
Investiční strategie pro třetí
tisíciletí, Vitamíny pro ekonomický
růst nebo Finance po krizi.
Publikuje v řadě českých
a zahraničních médií.
Další články
Pavla Kohouta