KOMENTÁŘ @KohoutPavel

INVESTICE BEZ EMOCÍ

Hovoříme-li o automatizaci v oblasti

financí, nelze pominout investice

a správu portfolia. Na rozdíl od finančního poradenství zde neexistuje osobní vazba s klientem. Duše

investičního manažera nemusí s nikým splývat. Stačí, když ve správný

čas nakupuje nebo prodává správné

cenné papíry. Ideální práce pro

robota, ne?

Těžko hledat námitky. Správa portfolia je jednou z mála oblastí lidské

činnosti, kde slovo průměr je spíš

pochvalou než nadávkou. Lidský

portfolio manažer má totiž málokdy

šanci vyniknout. Pokud začne překonávat průměr, okamžitě dostává

maily a telefonáty od nadřízených,

jestli se nepouští do příliš rizikových

operací. V horším případě tyto maily a telefonáty chodí od regulátora

trhu. Jestliže jeho výkonnost naopak výrazně poklesne pod průměr,

chodí maily a telefonáty s dotazy, co

je příčinou špatných výsledků, jak

je dotyčný hodlá zlepšit, případně

hrozby ohledně prémií, nebo dokonce možné personální výměny.

Nic z výše uvedeného nepřispívá výkonnosti. Výsledkem podobné motivace je, že být poblíž

průměru je zpravidla nejméně

riziková a nejsnazší strategie. Lze

bez nadsázky tvrdit, že celé odvětví podílových fondů a portfolio

managementu trpí tím, že o všem

důležitém rozhodují lidé. Přitom

existují výzkumy, které dokládají roli hormonů při investování.

Testosteron během růstu akciových

trhů zvyšuje sebedůvěru, stresový

hormon kortizol při poklesu trhů produkuje paniku. Je také dobře známo,

že lidští portfolio manažeři trpí všemi

22

druhy kognitivních disonancí,

které psychologie vůbec zná. Jsou

náchylní k omylům plynoucím ze

skupinového myšlení, což je zásadní

faktor, který přispívá ke vzniku

bublin v cenách akcií a následným

krachům na burze.

Proč tedy zatím nejsou běžně

k dispozici fondy řízené počítačem?

Částečným důvodem může být

přirozená domýšlivost dobře placených profesionálů, kteří si neumějí

představit, že jejich kvalifikovaná

práce bude nahrazena počítačovým

programem. Jiným důvodem může

být skutečnost, že najít správný

algoritmus není vůbec snadné.

INTELIGENTNÍ ROBOTI

V NEDOHLEDNU

Hlavní otázka zní ale jinak. Vyrobí

někdy lidstvo roboty, kteří budou

skutečně inteligentní? Takové, kteří

budou opravdu rozumět smyslu textu a duši lidí a kteří budou

schopni tvořit? Není to úplně vyloučeno, ale je to stále ještě hudba

budoucnosti. Současné počítače

na bázi Turingových strojů s von

Neumannovou architekturou jsou

jen extrémně rychlé mechanismy

na třídění jedniček a nul. Jsou to

báječné a výkonné stroje, ale nic

víc než stroje nikdy nebudou, ani

kdyby se jejich rychlost a paměťová

kapacita zvýšily o libovolný počet

desítkových řádů. Lidstvo bude

muset objevit úplně nový technický

princip, aby bylo možné hovořit

o skutečné umělé inteligenci. Snad

do té doby samo nezhloupne.

PAVEL KOHOUT

Pracoval pro PPF investiční

společnost, Komero,

ING Investment Management a byl

jedním ze zakladatelů Partners

Financial Services. V letech

2002–2003 působil jako člen

sboru poradců ministra financí

Bohuslava Sobotky, od roku

2004 do roku 2006 byl členem

konzultačního týmu Vlastimila

Tlustého, později byl dlouholetým

členem Národní ekonomické rady

vlády. Patří též mezi zakladatele

Institutu pro politiku a ekonomiku.

Napsal několik knih o investování,

např. Peníze, výnosy a rizika,

Investiční strategie pro třetí

tisíciletí, Vitamíny pro ekonomický

růst nebo Finance po krizi.

Publikuje v řadě českých

a zahraničních médií.

Další články

Pavla Kohouta