KAREL HAVLÍČEK PŘEDSEDA ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR

DAVID ONDRÁČKA ŘEDITEL ČESKÉ TRANSPARENCY INTERNATIONAL

EVA SYKOVÁ LÉKAŘKA, VĚDKYNĚ A SENÁTORKA

Baťa je do určité míry neopakovatelný fenomén. Žijeme v jiné době a úspěch českých produktů se posouvá ze spotřebitelských do průmyslově orientovaných trhů. Široká veřejnost tak možná tyto podnikatele ani jejich značky nezná, přesto jsou ve svých odvětvích světové špičky. Mám velkou radost, že je u nás celá řada malých a středních opravdu úspěšných podniků, které mají nejenom výborné výsledky a významné podíly na mezinárodních trzích, ale které velmi nezištně pomáhají svému okolí, budují kolem sebe mnoho let příjemné prostředí, přispívají na dobročinné aktivity, vytvářejí svým zaměstnancům špičkové pracovní podmínky, stávají se hmatatelnými regionálními vzory a mnozí kvůli nim začínají podnikat. Nezaplňují sice titulní stránky křídových magazínů, mnozí o nich ani neví, ale jejich přínos pro společnost je mimořádný. Toto jsou pro mě novodobí Baťové.

V devadesátých letech se tu kumuloval kapitál, privatizovalo se a stavěly se oligarchické klany. Symboly té doby jsou Kožený, Mrázek, Mach nebo Soudek. Ale to už máme za sebou a trend ke kultivaci je zřejmý. Novodobý Baťa v naší společnosti podle mě sice není, ale je otázka, jestli je dnes ještě možné podobnou cestou jít. Určitě potřebujeme podnikatele, kteří budují firmy strategicky a dlouhodobě, společenská odpovědnost pro ně není laciné PR, platí férové daně, starají se o své zaměstnance i místo, kde podnikají. Napadají mě známá jména Zbyněk Frolík, který z nuly vybudoval světového výrobce zdravotnických lůžek, a Ivo Lukačovič, jeden z mála konkurentů gigantického Googlu na lokální úrovni, ale i několik podnikatelů, kteří prodali své firmy a teď investují do českých start-upů. Pro nás jsou důležité společnosti, které nám aktivně pomáhají omezovat korupci a nebojí se vyslat jasný signál integrity a odpovědnosti ke své vlastní branži.

Velmi výraznou osobností českého podnikatelského světa je bezesporu Vlastimil Bříza a jeho příběh společnosti Koh-i-noor. Vážím si odvahy, s jakou se z pozice generálního ředitele této společnosti posunul do role majitele. V době, kdy se řešilo, jestli tužky můžou přežít a nevytlačí je fenomén té doby – umělá hmota, rozhodl se jít cestou, které věřil. A dnes? Koh-i-noor holding obchoduje v osmdesáti zemích světa a zaměstnává tisíce lidí. Napodobit v dnešních podmínkách příběh Bati, který něco fyzicky vyráběl, je už velmi složité, neboť doba je jiná. Ale i tak se dá částečně pan Bříza za novodobého Baťu označit.

31