KAREL HAVLÍČEK
PŘEDSEDA ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH
PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR
DAVID ONDRÁČKA
ŘEDITEL ČESKÉ TRANSPARENCY INTERNATIONAL
EVA SYKOVÁ
LÉKAŘKA, VĚDKYNĚ A SENÁTORKA
Baťa je do určité míry neopakovatelný fenomén. Žijeme v jiné
době a úspěch českých produktů se
posouvá ze spotřebitelských do průmyslově orientovaných trhů. Široká
veřejnost tak možná tyto podnikatele ani jejich značky nezná, přesto
jsou ve svých odvětvích světové
špičky.
Mám velkou radost, že je u nás celá
řada malých a středních opravdu
úspěšných podniků, které mají
nejenom výborné výsledky a významné podíly na mezinárodních
trzích, ale které velmi nezištně pomáhají svému okolí, budují kolem
sebe mnoho let příjemné prostředí,
přispívají na dobročinné aktivity,
vytvářejí svým zaměstnancům
špičkové pracovní podmínky, stávají
se hmatatelnými regionálními vzory
a mnozí kvůli nim začínají podnikat. Nezaplňují sice titulní stránky
křídových magazínů, mnozí o nich
ani neví, ale jejich přínos pro společnost je mimořádný. Toto jsou pro
mě novodobí Baťové.
V devadesátých letech se tu kumuloval kapitál, privatizovalo se
a stavěly se oligarchické klany.
Symboly té doby jsou Kožený, Mrázek, Mach nebo Soudek. Ale to už
máme za sebou a trend ke kultivaci
je zřejmý. Novodobý Baťa v naší
společnosti podle mě sice není, ale
je otázka, jestli je dnes ještě možné
podobnou cestou jít. Určitě potřebujeme podnikatele, kteří budují firmy
strategicky a dlouhodobě, společenská odpovědnost pro ně není laciné
PR, platí férové daně, starají se o své
zaměstnance i místo, kde podnikají.
Napadají mě známá jména Zbyněk
Frolík, který z nuly vybudoval
světového výrobce zdravotnických
lůžek, a Ivo Lukačovič, jeden z mála
konkurentů gigantického Googlu
na lokální úrovni, ale i několik
podnikatelů, kteří prodali své firmy
a teď investují do českých start-upů.
Pro nás jsou důležité společnosti,
které nám aktivně pomáhají omezovat korupci a nebojí se vyslat jasný
signál integrity a odpovědnosti
ke své vlastní branži.
Velmi výraznou osobností českého
podnikatelského světa je bezesporu
Vlastimil Bříza a jeho příběh společnosti Koh-i-noor. Vážím si odvahy,
s jakou se z pozice generálního ředitele této společnosti posunul do role
majitele. V době, kdy se řešilo,
jestli tužky můžou přežít a nevytlačí je fenomén té doby – umělá
hmota, rozhodl se jít cestou, které
věřil. A dnes? Koh-i-noor holding
obchoduje v osmdesáti zemích světa
a zaměstnává tisíce lidí. Napodobit
v dnešních podmínkách příběh
Bati, který něco fyzicky vyráběl, je
už velmi složité, neboť doba je jiná.
Ale i tak se dá částečně pan Bříza
za novodobého Baťu označit.
31