LIBĚNA ROCHOVÁ

Patří k nejznámějším

a nejuznávanějším módním

návrhářkám v Česku.

V devadesátých letech opustila

svět konfekční módy a zaměřila

se na oděvní design v širokém

pojetí: navrhuje divadelní,

filmové a scénické kostýmy,

umělecké objekty na tělo, róby

pro vystoupení zpěvaček, šije

i běžné civilní zakázky, kolekce

prêt-à-porter i unikátní umělecké

modely. Svoji módu prezentuje

na výstavách a přehlídkách

ve Vídni, Paříži, Lyonu, New Yorku,

Düsseldorfu nebo Los Angeles.

dva až čtyři studenty. Dohromady

se stážisty kolem dvaceti osob.

Neposunuli jsme se za posledních

pětadvacet let výrazněji k lepšímu?

Mecenáši, kteří by mladé talenty

podpořili, u nás nejsou?

Skoro ne, což je zajímavé, protože

v jiných oborech se změnilo hodně.

Já jsem ráda, že v posledních letech

máme alespoň možnost svou práci

představit. Třeba Designblok je

výborná akce, kde můžeme mít

přehlídky a výstavy. Třetím rokem

u nás taky probíhá Mercedes-Benz

Fashion Week, který má ambici stát

se světovou akcí. Začali sem jezdit

nákupčí alternativních značek, kteří

shánějí módu do malých prestižních

obchodů.

Podpora mladých talentů se v Česku nikdy moc nenosila. Sama jsem

v roce 1991 reprezentovala tehdy

ještě Československo na módním

veletrhu v Düsseldorfu. Moje

kolekce měla úspěch, prodala se

a já si tak otevřela dveře do světa.

U nás to nikoho příliš nezajímalo. Byla tam řada zahraničních

novinářů a fotografů ze všech tehdejších magazínů o módě. Z Československa jen jeden novinář ze

slovenského technického magazínu. Myslela jsem si, že nějaká tuzemská oděvní firma si řekne Super,

máme člověka, který zabodoval, tak mu

pomůžeme do startu. Ve světě je to

normální; když zaregistrují talent,

investují do něj peníze.

Věnuje se mladým talentovaným

lidem. Na JAMU a FAVU vedla

kurzy kreativního oděvu. Dnes je

vedoucí Ateliéru designu oděvu

a obuvi na UMPRUM – Vysoké

škole uměleckoprůmyslové

v Praze. V roce 2005 založila

v Praze Studio LR – galerii

na podporu mladých oděvních

designérů.

Máte ještě nějaký návrhářský sen,

který byste si chtěla splnit?

Návrhářský ani tolik ne, můj sen

se týká spíš mých studentů – práce

s nimi mě opravdu naplňuje a baví.

Moc bych si přála, aby zabodovali

v zahraničí a tvořili osobité oděvy.

41