ANALÝZA

Policie a hasiči odstraňují následky bombového útoku Irské republikánské armády v londýnské čtvrti

Westminster. Vyžádal si jednu oběť, 238 lidí bylo zraněno. Teroristé útočili 9. března 1973.

Fata. V letech 1970 až 1972 provedli

sérii přepadení bank a bombových

útoků. Druhá generace někdejších

studentských aktivistů už natvrdo

spolupracovala s arabskými teroristy a podílela se na únosech, včetně

letadla směřujícího na Mallorku. Třetí

generace RAF, která byla činná ještě

na začátku devadesátých let, se věnovala atentátům – za oběť jim padli

například vysoký manažer Siemensu

Karl Heinz Beckurts nebo Detlev Rohwedder, který se podílel na privatizaci

východoněmeckého hospodářství.

Frakce Rudé armády oznámila své

rozpuštění až v roce 1998.

ČESKÁ STOPA

Teroristickým útokům se v době studené války nevyhnuli ani Češi. Před

pětatřiceti lety, 21. února 1981, došlo k silnému výbuchu v mnichovské

redakci rozhlasové stanice Svobodná

Evropa. Takto masakr popsala tehdejší členka redakce novinářka Lída

60

Rakušanová: „Teroristé umístili trhavinu přímo pod oknem, za kterým

kolegové právě finišovali s přípravou

zpravodajské relace na dvaadvacátou

hodinu. Ta se už do éteru nedostala. Krátce po tři čtvrtě na deset

zazvonil na okenním parapetu

telefon. Písařka Marie Puldová ho

šla zvednout. Když bomba vybuchla,

stála u okna a dostala zásah přímo

do tváře. Z nemocnice nám pak volali, abychom jim poslali Maruščinu

fotografii. Chtěli vědět, jak vypadala,

než jí začnou rekonstruovat obličej.

Hlasatel Alan Antalis přišel o oko,

novinář Ruda Skukálek žil do smrti

se střepinou v mozku.“

Teprve když se po roce 1989 otevřely

archivy komunistických tajných

služeb, zjistilo se, že atentát provedla

ve spolupráci s rumunskou Securitate a pod dohledem teroristy Carlose

čtyřčlenná skupina složená ze dvou

příslušníků německé Frakce Rudé

armády a dvou členů baskické ETA.

LIDOVÝ HNĚV

V současné době existuje ještě několik „anti-establishment“ hnutí a teroristických skupin, které jsou stejně

násilné jako ty, které byly aktivní během éry Sovětského svazu. „Nespokojenost s vedoucími elitami v EU je

v poslední době manifestována skrz

podporu alternativních politických

stran, které se snaží změnit zavedený

systém. Hrozbou je proto radikalizace protestních hnutí a osamělých

vlků, tedy lidí schopných samostatné

přípravy násilných činů. Přetrvávající ekonomická krize v Evropě

poskytuje vhodné podmínky pro

vznik takovýchto skupin,“ konstatuje

studie analytické společnosti Stratfor,

kterou v Česku zpracovalo Centrum

pro bezpečnostní analýzy a prevenci.

Podle Stratforu je potřeba sledovat

především hnutí, která vyrůstají

na podhoubí lidového hněvu. Zahrnují jedince z různorodého prostředí –