ANALÝZA

Policie a hasiči odstraňují následky bombového útoku Irské republikánské armády v londýnské čtvrti Westminster. Vyžádal si jednu oběť, 238 lidí bylo zraněno. Teroristé útočili 9. března 1973.

Fata. V letech 1970 až 1972 provedli sérii přepadení bank a bombových útoků. Druhá generace někdejších studentských aktivistů už natvrdo spolupracovala s arabskými teroristy a podílela se na únosech, včetně letadla směřujícího na Mallorku. Třetí generace RAF, která byla činná ještě na začátku devadesátých let, se věnovala atentátům – za oběť jim padli například vysoký manažer Siemensu Karl Heinz Beckurts nebo Detlev Rohwedder, který se podílel na privatizaci východoněmeckého hospodářství. Frakce Rudé armády oznámila své rozpuštění až v roce 1998.

ČESKÁ STOPA Teroristickým útokům se v době studené války nevyhnuli ani Češi. Před pětatřiceti lety, 21. února 1981, došlo k silnému výbuchu v mnichovské redakci rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Takto masakr popsala tehdejší členka redakce novinářka Lída 60

Rakušanová: „Teroristé umístili trhavinu přímo pod oknem, za kterým kolegové právě finišovali s přípravou zpravodajské relace na dvaadvacátou hodinu. Ta se už do éteru nedostala. Krátce po tři čtvrtě na deset zazvonil na okenním parapetu telefon. Písařka Marie Puldová ho šla zvednout. Když bomba vybuchla, stála u okna a dostala zásah přímo do tváře. Z nemocnice nám pak volali, abychom jim poslali Maruščinu fotografii. Chtěli vědět, jak vypadala, než jí začnou rekonstruovat obličej. Hlasatel Alan Antalis přišel o oko, novinář Ruda Skukálek žil do smrti se střepinou v mozku.“ Teprve když se po roce 1989 otevřely archivy komunistických tajných služeb, zjistilo se, že atentát provedla ve spolupráci s rumunskou Securitate a pod dohledem teroristy Carlose čtyřčlenná skupina složená ze dvou příslušníků německé Frakce Rudé armády a dvou členů baskické ETA.

LIDOVÝ HNĚV V současné době existuje ještě několik „anti-establishment“ hnutí a teroristických skupin, které jsou stejně násilné jako ty, které byly aktivní během éry Sovětského svazu. „Nespokojenost s vedoucími elitami v EU je v poslední době manifestována skrz podporu alternativních politických stran, které se snaží změnit zavedený systém. Hrozbou je proto radikalizace protestních hnutí a osamělých vlků, tedy lidí schopných samostatné přípravy násilných činů. Přetrvávající ekonomická krize v Evropě poskytuje vhodné podmínky pro vznik takovýchto skupin,“ konstatuje studie analytické společnosti Stratfor, kterou v Česku zpracovalo Centrum pro bezpečnostní analýzy a prevenci. Podle Stratforu je potřeba sledovat především hnutí, která vyrůstají na podhoubí lidového hněvu. Zahrnují jedince z různorodého prostředí –