ANALÝZA
Policie a hasiči odstraňují následky bombového útoku Irské republikánské armády v londýnské čtvrti
Westminster. Vyžádal si jednu oběť, 238 lidí bylo zraněno. Teroristé útočili 9. března 1973.
Fata. V letech 1970 až 1972 provedli
sérii přepadení bank a bombových
útoků. Druhá generace někdejších
studentských aktivistů už natvrdo
spolupracovala s arabskými teroristy a podílela se na únosech, včetně
letadla směřujícího na Mallorku. Třetí
generace RAF, která byla činná ještě
na začátku devadesátých let, se věnovala atentátům – za oběť jim padli
například vysoký manažer Siemensu
Karl Heinz Beckurts nebo Detlev Rohwedder, který se podílel na privatizaci
východoněmeckého hospodářství.
Frakce Rudé armády oznámila své
rozpuštění až v roce 1998.
ČESKÁ STOPA
Teroristickým útokům se v době studené války nevyhnuli ani Češi. Před
pětatřiceti lety, 21. února 1981, došlo k silnému výbuchu v mnichovské
redakci rozhlasové stanice Svobodná
Evropa. Takto masakr popsala tehdejší členka redakce novinářka Lída
60
Rakušanová: „Teroristé umístili trhavinu přímo pod oknem, za kterým
kolegové právě finišovali s přípravou
zpravodajské relace na dvaadvacátou
hodinu. Ta se už do éteru nedostala. Krátce po tři čtvrtě na deset
zazvonil na okenním parapetu
telefon. Písařka Marie Puldová ho
šla zvednout. Když bomba vybuchla,
stála u okna a dostala zásah přímo
do tváře. Z nemocnice nám pak volali, abychom jim poslali Maruščinu
fotografii. Chtěli vědět, jak vypadala,
než jí začnou rekonstruovat obličej.
Hlasatel Alan Antalis přišel o oko,
novinář Ruda Skukálek žil do smrti
se střepinou v mozku.“
Teprve když se po roce 1989 otevřely
archivy komunistických tajných
služeb, zjistilo se, že atentát provedla
ve spolupráci s rumunskou Securitate a pod dohledem teroristy Carlose
čtyřčlenná skupina složená ze dvou
příslušníků německé Frakce Rudé
armády a dvou členů baskické ETA.
LIDOVÝ HNĚV
V současné době existuje ještě několik „anti-establishment“ hnutí a teroristických skupin, které jsou stejně
násilné jako ty, které byly aktivní během éry Sovětského svazu. „Nespokojenost s vedoucími elitami v EU je
v poslední době manifestována skrz
podporu alternativních politických
stran, které se snaží změnit zavedený
systém. Hrozbou je proto radikalizace protestních hnutí a osamělých
vlků, tedy lidí schopných samostatné
přípravy násilných činů. Přetrvávající ekonomická krize v Evropě
poskytuje vhodné podmínky pro
vznik takovýchto skupin,“ konstatuje
studie analytické společnosti Stratfor,
kterou v Česku zpracovalo Centrum
pro bezpečnostní analýzy a prevenci.
Podle Stratforu je potřeba sledovat
především hnutí, která vyrůstají
na podhoubí lidového hněvu. Zahrnují jedince z různorodého prostředí –