voličkám do hlav: „Pamatujte, že
pro ženy, které si vzájemně nepomáhají, mají v pekle vyhrazené
zvláštní kotle.“ Vzaly by si to k srdci
také Hillary s Angelou a vytvořily
by sehraný tandem?
Novináři postřehli, že obě ženy
dávají přednost stejnému outfitu –
kalhotovému kostýmu. Vyvozují z toho, že by si měly kápnout
do noty a spolupracovat. Jenže
kalhoty u političky nemusí být
známkou vkusu, natož politické
orientace. Pro ženu ve vládní funkci
a v sukni může být jednoduše prekérní vystupovat z nízké limuzíny,
když na chodníku čeká smečka
fotografů.
Poměřováno stranickou příslušností, což je objektivnější měřítko,
patří obě šedesátnice k rozdílným
politickým druhům. Clintonová se
hlásí k demokratům – v Americe
liberální levice, Merkelová patří
mezi křesťanské unionisty – v Německu konzervativní pravice.
A pokud nahlédneme do historie,
zjistíme, že američtí prezidenti
z řad demokratů na starém kontinentu nacházeli partnery spíš mezi
keynesiánskou levicí. U Hillary
a Angely to ale může být jinak. Ani
jedna nepatří k ideologickým vůdcům, obě k sobě můžou mít blíž,
než si myslíte.
ŠETRNÁ MAMKA
Merkelovou během jejích začátků v čele CDU a v prvních letech
kancléřství přirovnávali k Margaret
Thatcherové. S Železnou lady má
přitom pramálo společného – snad
kromě toho, že stejně jako ona
byla ve své zemi první ženou řídící
vládu.
Německá kancléřka není ideologicky vyhraněná a neústupná, žádná
Iron Frau. Nezaklíná se monetarismem, hospodářskou koncepcí Thatcherové, odmítající státní zásahy
do ekonomiky. Politika kancléřky
vždy odpovídala její oblíbené polévce – bramboračce: vraž do toho
něco z pravice i levice a důkladně to
promíchej.
Teď se Clintonová ohání levicovým
slovníkem. Hlásá, že bohatí platí
málo, střední třída zase moc, a slibuje, že odstraní nerovnosti všeho
druhu. To je však úlitba Američanům, kteří se chystají volit socialistu
Bernieho Sanderse. Politika Clintonové je v jádru středová. Copak
by jí jinak přispíval Wall Street
na kampaň?
Merkelová dostála pověsti konzervativní (šetrné) švábské hospodyně. Nepřipustila, aby se staré
dluhy splácely smyšleným růstem
nadopovaným novými dluhy.
Přitom ale přebírala plány levice.
Ještě před tím, než její CDU v roce
2013 vytvořila koalici se sociálními
demokraty, prosadila vyšší sociální
pojištění a také šrotovné. Během
finanční krize i po ní proto Němci
o Mutti Merkel říkali, že je nejlepším sociálnědemokratickým šéfem
vlády, jakého kdy měli.
Analytik Josef Joffe v Bussines Insideru shrnul politické krédo prezidentské kandidátky do věty: „Budu
taková, jakou mě chcete mít.“ Tato
teze se dá vztáhnout i na Merkelovou. Také ona dělá to, co od ní
národ očekává. Ani její vstřícnost
vůči uprchlíkům nebyla tím, co se
popisuje jako názorové vůdcovství.
Tento postoj od ní Němci prostě
očekávali. Sami Syřany vítali.
LEVICOVÁ KORPORÁTKA
Hillary Clintonovou zase levicověji
orientovaní demokraté označují za umírněnou republikánku,
přezdívají ji korporátka. Někdejší
první dáma Ameriky přitom začínala
na levém křídle Demokratické strany. Za prezidentství manžela Billa
prosazovala v Kongresu reformu
zdravotní péče s povinným pojištěním. Kdyby uspěla, neměla by Amerika „Obamacare“, ale „Hillarycare“.
Časem se Clintonová posunula do politického středu a jako
demokratická senátorka mnohdy
hlasovala s republikány. Na rozdíl od prezidenta Baracka Obamy,
v jehož vládě později působila jako
šéfka diplomacie, podpořila americkou invazi do Iráku.
Když se přístup Němců k uprchlíkům začal měnit, obracela i kancléřka. Už neříká „zvládneme to“,
ale dělá všechno pro to, aby příliv
migrantů omezila. Zkracuje azyl
na tři roky a mobilizuje NATO, aby
(pod německým velením!) hlídalo
turecké pobřeží, odkud uprchlíci vyplouvají do Evropy.
V KŘIŠŤÁLOVÉ KOULI
Matriarchát Hillary a Angely by
mohl být vcelku bezkonfliktní záležitostí. Dá se předpokládat, že Clintonová – na rozdíl od Obamy – by
s Merkelovou byla v telefonickém
kontaktu a o kancléřku, potažmo
Evropu, měla větší zájem. Za Baracka Obamy se Amerika z Evropy
ztrácela. Za Hillary Clintonové by
se do ní mohla vrátit. Jistě, zatím to
je jen výjev v křišťálové kouli. Ale
za rok… Kdoví.
9