ROZHOVOR

Jak moc si musíte hlídat

životosprávu?

Alkohol nemusím řešit vůbec, protože skoro nepiju. Nijak mi to nechutná. Občas si dám drink, ale rozhodně nepotřebuju chodit pravidelně

na pivo. S jídelníčkem je to už horší,

ten musím hlídat. Počítám kalorie,

vážím si potraviny, ale už to mám

naštěstí zažité, takže neztrácím tolik

času. Obecně ráda jím i vařím. Jsem

zastánce kvalitního stravování. Radši

si připlatím za dobré suroviny. Ráda

si na vaření udělám čas. Všechno si

v klidu připravím, pak mám z jídla

větší radost, než kdybych se narychlo ládovala nějakým polotovarem.

Šla byste do reklamní spolupráce

s některým z velkých fastfoodových

řetězců?

nebo natáčet čtyři hodiny v kuse,

teda sportovce určitě ne, takže se

vždycky snažím si to nějak zpestřit.

Jakou reklamu byste nedělala?

Pro firmu, s jejíž filozofií bych

zásadně nesouhlasila. A určitě bych

nechtěla být spojovaná s žádnou

politickou stranou. Politiku skoro

nesleduju a nechci ovlivňovat voliče

jen kvůli tomu, že mi někdo dá pár

milionů.

A co třeba hazardní společnosti?

Narážím tím i na to, že někteří sportovci kritizují vyšší zdanění a regulaci

hazardu, protože tím jejich odvětví

přijde o peníze…

Nešla. Zdravé a poctivé stravování je

hrozně důležité. A hrát si, že zrovna

tenhle fastfoodový hamburger,

na který dělám reklamu, je zdravější? To by mi nesedělo. Prostě bych

tomu sama nevěřila. Mnohem radši

bych byla, kdyby se v obchodních

centrech a na benzinkách rozrostla nabídka kvalitnějších potravin

a zdravějších řetězců. A jde to, stačí

se podívat třeba do Německa.

Sázkové kanceláře mi tolik nevadí a myslím, že se na ně dá udělat

i normální reklama. Když měla

Sazka reklamu s Jágrem, bylo to

v pohodě. Něco jiného jsou hrací automaty. Ale je pravda, že i na sázení

může být člověk závislý. Pokud by se

peníze pro sport místo z hazardního

byznysu podařilo sehnat někde jinde, bylo by to super. Problém je ale

často v tom, že finance míří do sportu přes deset různých institucí a každá z nich si část nechá pro sebe za to,

že podepsala dva papíry.

A jak si tedy vybíráte reklamní

partnery?

Kdy jste snowboardcross začala brát

jako práci na plný úvazek?

Mám na to agenturu Snow Nomads.

Ta se mi stará o marketing i veškeré sportovní zázemí. Když přijde

potenciální sponzor, tak mi kluci

dají doporučení, jestli do toho mám

jít, nebo ne. Jestliže dělám reklamu,

snažím se, aby dávala smysl a aby

v ní byla i část mého příběhu. A samozřejmě chci, aby to bylo aspoň

trochu zábavné. Nikoho nebaví fotit

16

jsem si vydělala nějaké peníze navíc,

takže jsem mohla jet na dovolenou

na Bali. Jako profík jsem se ale začala cítit až po olympiádě.

Těžko říct. To jste mě zaskočil.

Možná nějaký čas před olympiádou. Když to tedy beru tak, že se

profesionální sportovec musí sám

uživit. Největší zlom přišel v době,

kdy jsem absolvovala první sezónu

ve Světovém poháru. Bylo mi sotva

osmnáct, najednou jsem pořádně

nebyla doma ani ve škole. Půl roku

jsem cestovala po závodech. A taky

Měla jste za tu dobu nějaké krizové

období?

Velkou krizi jsem měla minulou

sezónu. Byla jsem unavená a najednou mě ježdění přestalo bavit.

Nejsem typ, který by závodil jen pro

výsledky. Nevěděla jsem, co si s tím

mám počít. Sotva jsem přišla na trať,

už jsem přemýšlela o tom, co budu

dělat po tréninku. V takovém stavu

budete těžko jezdit dobře, navíc se

zvyšuje riziko, že ztratíte koncentraci

a zbytečně se zraníte.

Mentální kouč vám nepomohl?

Právě, že ano. Domluvili jsme se, že

radši předčasně ukončím sezónu.

Dala jsem dva důležité závody, mistrovství světa a X Games, a pak jsem

to zabalila. Odpočívala jsem, jezdila

jsem pomáhat trénovat na dětské

kempy. To mi hrozně pomohlo. Děti

mi zase ukázaly čistou radost z ježdění. Jsem ráda, že to takhle dopadlo.

Delší pauza mi bodla a tuhle sezónu

jsem si zase užila.

Když se podíváme na vaše výsledky

z právě skončené sezóny, tak vám

ve Světovém poháru i na prestižních

X Games jen těsně unikl triumf.

Nemrzí vás to?

Na X Games jsem už jednou druhá

byla a letos jsem chtěla vážně

vyhrát. Dojela jsem první v kvalifikaci a i ve finále jsem celou dobu

vedla. Pak jsem udělala blbou chybu

a skončila o pár cenťáků druhá. Nebudu předstírat, že mě to neštvalo.

Zpětně si samozřejmě říkám, že to