AŽ BRITÁNIE

ŘEKNE GOOD BYE

Už příští měsíc se dozvíme, jestli chtějí Britové zůstat

v Evropské unii. Zatím se zdá, že setrvají. Ale pro jistotu:

Co se stane, když se v referendu vysloví pro brexit?

LUKÁŠ KOVANDA

Brexit si dokážu představit. A celkem

živě. Navíc si myslím, že při něm

Britové můžou pootočit známé

Dykovy verše jako Opustím-li tě,

nezahynu. Opustím-li tě, zahyneš! Bez

korektivu v podobě špetičky ostrovního liberalismu totiž Brusel zhyne

zadušen vysokými daněmi, přebujelými regulacemi a bezkrevným

ekonomickým výkonem. Brusel potřebuje Velkou Británii víc než ona

jeho. Zároveň platí, že ji potřebuje

víc, než je ochoten si přiznat.

PO ROZCHODU

Co by odchod Británie znamenal

pro Evropskou unii ekonomicky?

Když pomineme krátké období

zvýšené nejistoty, které by po brexitu nastalo, bude ze středně- a dlouhodobého hlediska podstatné, jaké

další uspořádání by Británie s Unií

dojednala. Nabízí se v zásadě pět

možností. Zaprvé, režim, který by se

podobal současnému vztahu mezi

Evropskou unií a Norskem. Británie by se připojila k Evropskému

hospodářskému prostoru a udržela si plný přístup k jednotnému

evropskému trhu. Neměla by ale

vliv na proces přijímání unijních

standardů a regulací, kterým by

v rámci jednotného trhu podléhala.

Proti současnosti by si tedy Británie

ani trochu nepolepšila.

Druhou možností je vytvoření celní

unie po „tureckém“ vzoru. Tato

možnost je ale pro Brity ještě míň

atraktivní než aktuální nastavení,

takže je vlastně vyloučená. Zato

uspořádání na bázi dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií

a Británií nebo uspořádání po vzoru obchodního režimu mezi Unií

a Švýcarskem by pro Británii atraktivní bylo. Záleží ale, jestli by se

„švýcarským řešením“ – tedy souborem bilaterálních smluv umožňujících Británii přístup na jednotný

evropský trh ve vybraných sekto-

rech – souhlasil Brusel. Páté řešení,

na bázi udělení doložky nejvyšších

výhod, zase není konzistentní s tradičně liberálním přístupem Británie

k zahraničnímu obchodu.

Dojednávání balíku dohod by si

po brexitu vyžádalo dlouhé roky,

třeba i deset let. Británie by postupně uzavírala smlouvy s jednotlivými

státy či regiony. Nedomnívám se,

že by nutnost uzavřít víc než sto

nových obchodních smluv měla mít

na Británii nějaký závažný, dlouhodobě negativní makroekonomický

dopad. Nebylo by to pro ni úplně

jednoduché období, ale ani by to

neznamenalo žádnou zkázu.

BREXIT A ČESKO

Asi vás také zajímá, jaký by měl

brexit dopad na českou ekonomiku. V absolutním vyjádření není

pochopitelně Česko pro Británii tak

významným obchodním partnerem

53