ANALÝZA

@MartinaFojtu

Po šampionátu odešel do zahraničí

a dodnes si myslí, že to bylo správné rozhodnutí. Kam ale odešel,

byla věc druhá. Přestup do Parmy

domlouvali agenti. Tvrdili, že právě

Italové o něj stojí nejvíc. Dnes už si

bývalý gólman jejich slovy moc jistý

není a myslí si, že spíš rozhodlo to,

kde zprostředkovatelé dostanou

větší provizi.

ANI ZÁPAS

V Parmě nakonec neodehrál ani

zápas, od trenéra nedostal příležitost. A tak vzal v letech 2009 až

2011 zavděk angažmá v druholigovém belgickém KAS Eupen, odkud

se přes krátkou štaci v bulharském

Razgradu dostal v roce 2012 domů,

do Zbrojovky Brno. Měl to být nový

start pro hráče, který má na víc,

akorát to za těch pět let venku

neukázal.

Jenže Zbrojovka dva roky nato

oznámila, že už s brankářem

nepočítá, a tak mu v osmadvaceti

skončila kariéra.

„Byl to šok. Sportovní ředitel

Zdeněk Kudela si mě zavolal a řekl,

že končím, nemám už ani chodit

do kabiny. Dodnes nevím, jestli to

bylo jeho rozhodnutí, nebo trenéra,

nebo ještě někoho nad nimi.“

Protože měl profesionální smlouvu,

musel i po tomhle rozhovoru pořád

trénovat, což ale taky znamenalo,

že ho mohli poslat běhat v šest

ráno někam do lesa. „Nejdřív jsem

myslel, že se nějak domluvíme,

ale klub nechtěl. A to pak hráč nic

nezmůže.“

Než by zůstával někde, kde o něj

není zájem, přesunul se raději

do třetiligové Kroměříže. Pořád

věřil, že si znovu vykope dobré

32

podmínky. Třetí liga není na uživení, ale on měl něco málo našetřeno

ze zahraničí. Konkrétněji mluvit

nechce, jen podotkne, že ani v Parmě nebyl jeho plat žádná pecka.

„Volala mi spousta lidí, že mi zařídí

to a tohle, s někým už jsem se bavil

SKONČILI.

POMOC TU JE

BreakAway Program

NHL poskytuje hráčům podporu

při hledání nového uplatnění.

Průměrný hokejista v programu

má za sebou 433 zápasů v NHL

a většinou najde práci v malých

a středních podnicích.

Deutsche Sporthilfe

Německá nadace dotuje rozvoj

sportovních klubů i jednotlivých

sportovců. Zabývá se také sociologií sportu a upozorňuje na problémy spojené s profesionální

kariérou a jejím koncem.

Norské sdružení

fotbalových hráčů

Loni s kluby podepsali novou

dohodu, jejíž součástí je i ustanovení o kariérním poradenství

a školení.

Duální kariéra

Projekt Českého olympijského

výboru podporuje sportovce,

kteří dříve Českou republiku reprezentovali na vrcholných mezinárodních soutěžích, po skončení

jejich kariéry.

Poskytuje jim vzdělávání, poradenství a pomáhá jim zapojit

se do práce. Doteď programem

prošlo několik desítek sportovců.

i reálně, ale všechno vyšumělo

do ztracena. Po roce a půl mi začalo

docházet, že takhle to dál nejde,“

líčí bývalý fotbalista.

Dnes chytá krajský přebor v Provodově na Zlínsku a pracuje ve skladu

stavební firmy zdejšího fotbalového

fanouška a majitele klubu Josefa

Raka. Hraje sice jenom zápasy,

v Provodově se netrénuje, ale že by

fotbalu úplně nechal, to si nedovede představit.

„Ale jasně, ve svých letech nemůžu

být spokojený – ani s fotbalovou

kariérou, ani s tou pracovní. Pořád

přemýšlím, že bych si šel dodělat

maturitu a někam se posunul. Jenže člověk musí pracovat, chce taky

občas někam na dovolenou, postarat se o dítě. Na vzdělávání nemám

čas,“ povídá Petr a je znát, že mu to

pořád všechno vrtá v hlavě.

PŘÍPRAVA NA KONEC

Takový příběh není ojedinělý.

Petrův se vymyká v tom, že mu

skončila kariéra dřív, než by jeho

fanoušci nebo on sám čekali. Ale že

někdo vydrží déle, neznamená, že

se na konec připraví líp. Nebo že to

má jednodušší.

Bývalý hokejista David Appel byl

třeba před lety v hokejovém Brně

pojem. Gólový útočník pomohl

týmu nastartovat návrat do extraligy. Appel hrál hokej odmala, nikdy

ani nemyslel, že by se věnoval

něčemu jinému.

„Nikdy, fakt nikdy jsem nehrál hokej pro peníze. Bavil mě a já chtěl

bavit lidi na zimáku. Ať jsem byl

kdekoliv, vždycky mi nejvíc záleželo

na tom, aby chodili fanoušci na stadion. Bral jsem to jako divadlo,“