ANALÝZA
@MartinaFojtu
Po šampionátu odešel do zahraničí
a dodnes si myslí, že to bylo správné rozhodnutí. Kam ale odešel,
byla věc druhá. Přestup do Parmy
domlouvali agenti. Tvrdili, že právě
Italové o něj stojí nejvíc. Dnes už si
bývalý gólman jejich slovy moc jistý
není a myslí si, že spíš rozhodlo to,
kde zprostředkovatelé dostanou
větší provizi.
ANI ZÁPAS
V Parmě nakonec neodehrál ani
zápas, od trenéra nedostal příležitost. A tak vzal v letech 2009 až
2011 zavděk angažmá v druholigovém belgickém KAS Eupen, odkud
se přes krátkou štaci v bulharském
Razgradu dostal v roce 2012 domů,
do Zbrojovky Brno. Měl to být nový
start pro hráče, který má na víc,
akorát to za těch pět let venku
neukázal.
Jenže Zbrojovka dva roky nato
oznámila, že už s brankářem
nepočítá, a tak mu v osmadvaceti
skončila kariéra.
„Byl to šok. Sportovní ředitel
Zdeněk Kudela si mě zavolal a řekl,
že končím, nemám už ani chodit
do kabiny. Dodnes nevím, jestli to
bylo jeho rozhodnutí, nebo trenéra,
nebo ještě někoho nad nimi.“
Protože měl profesionální smlouvu,
musel i po tomhle rozhovoru pořád
trénovat, což ale taky znamenalo,
že ho mohli poslat běhat v šest
ráno někam do lesa. „Nejdřív jsem
myslel, že se nějak domluvíme,
ale klub nechtěl. A to pak hráč nic
nezmůže.“
Než by zůstával někde, kde o něj
není zájem, přesunul se raději
do třetiligové Kroměříže. Pořád
věřil, že si znovu vykope dobré
32
podmínky. Třetí liga není na uživení, ale on měl něco málo našetřeno
ze zahraničí. Konkrétněji mluvit
nechce, jen podotkne, že ani v Parmě nebyl jeho plat žádná pecka.
„Volala mi spousta lidí, že mi zařídí
to a tohle, s někým už jsem se bavil
SKONČILI.
POMOC TU JE
BreakAway Program
NHL poskytuje hráčům podporu
při hledání nového uplatnění.
Průměrný hokejista v programu
má za sebou 433 zápasů v NHL
a většinou najde práci v malých
a středních podnicích.
Deutsche Sporthilfe
Německá nadace dotuje rozvoj
sportovních klubů i jednotlivých
sportovců. Zabývá se také sociologií sportu a upozorňuje na problémy spojené s profesionální
kariérou a jejím koncem.
Norské sdružení
fotbalových hráčů
Loni s kluby podepsali novou
dohodu, jejíž součástí je i ustanovení o kariérním poradenství
a školení.
Duální kariéra
Projekt Českého olympijského
výboru podporuje sportovce,
kteří dříve Českou republiku reprezentovali na vrcholných mezinárodních soutěžích, po skončení
jejich kariéry.
Poskytuje jim vzdělávání, poradenství a pomáhá jim zapojit
se do práce. Doteď programem
prošlo několik desítek sportovců.
i reálně, ale všechno vyšumělo
do ztracena. Po roce a půl mi začalo
docházet, že takhle to dál nejde,“
líčí bývalý fotbalista.
Dnes chytá krajský přebor v Provodově na Zlínsku a pracuje ve skladu
stavební firmy zdejšího fotbalového
fanouška a majitele klubu Josefa
Raka. Hraje sice jenom zápasy,
v Provodově se netrénuje, ale že by
fotbalu úplně nechal, to si nedovede představit.
„Ale jasně, ve svých letech nemůžu
být spokojený – ani s fotbalovou
kariérou, ani s tou pracovní. Pořád
přemýšlím, že bych si šel dodělat
maturitu a někam se posunul. Jenže člověk musí pracovat, chce taky
občas někam na dovolenou, postarat se o dítě. Na vzdělávání nemám
čas,“ povídá Petr a je znát, že mu to
pořád všechno vrtá v hlavě.
PŘÍPRAVA NA KONEC
Takový příběh není ojedinělý.
Petrův se vymyká v tom, že mu
skončila kariéra dřív, než by jeho
fanoušci nebo on sám čekali. Ale že
někdo vydrží déle, neznamená, že
se na konec připraví líp. Nebo že to
má jednodušší.
Bývalý hokejista David Appel byl
třeba před lety v hokejovém Brně
pojem. Gólový útočník pomohl
týmu nastartovat návrat do extraligy. Appel hrál hokej odmala, nikdy
ani nemyslel, že by se věnoval
něčemu jinému.
„Nikdy, fakt nikdy jsem nehrál hokej pro peníze. Bavil mě a já chtěl
bavit lidi na zimáku. Ať jsem byl
kdekoliv, vždycky mi nejvíc záleželo
na tom, aby chodili fanoušci na stadion. Bral jsem to jako divadlo,“